Pořadí: 34. ze 147 běžců

Počasí: cca. 12 stupňů, později 16 stupňů, nejprve zataženo, poté slunečno, ale větší část ve stínu

Rozložení tempa (dle kilometrovníků a dle kol) (čas na km):

Rozložení tepové frekvence (tepů za minutu, průměry po km):

Na rozdíl od loňského roku, kdy jsem se na Ostravský maraton všestranně připravoval a kdy jsem byl v běžecké pohodě, jsem letos až do poslední chvíle zvažoval, jestli tam vůbec jet, neboť letos rozhodně v běžecké pohodě nejsem. Na delších vzdálenostech se mi opakovaně nedařilo, dokonce jsem už více než měsíc nedal desítku ani pod 40 minut a naposledy jsem měl toto úterý 42:27. Jediný dobrý dlouhý závod jsem zaběhl před týdnem a to Velkomoravský půlmaraton, kde jsem měl čas 1:35:10 na trase, kde cíl byl o 300m výše než start. Také jsem oproti loňsku měl o 5 kg více, což znamená dle kalkulátorů rozdíl času 15 minut. Po Velkomoravském půlmaratonu se únava prohloubila a i když jsem úterní Hamburgy pojal jen tréninkově, tak mi určitě též nepřidaly. Říkal jsem si, že v takovém stavu nemá ani smysl do Ostravy jezdit, i když jsem věděl, že se mi tam vždy líbilo a dařilo, neboť jsem při 4 účastech měl vždy osobák (loni 2:59:30). Ve čtvrtek a pátek jsem ale získal dvě nabídky na odvoz autem v sobotu ráno, tak jsem si říkal, že to zvážím a rozhodnu se. V pátek, den před závodem, jsem potřeboval si koupit šalinkartu na Mendlově náměstí a při té příležitosti potřeboval něco vhodit do schránky na stadionu Moravské Slavie. Už od rána jsem byl unavený, měl jsem tuhé nohy, a volný běh byl velmi pomalý a přitom náročný, nebyl jsem schopen běžet pod 6:30/km. Přesto jsem se ale rozhodl na Ostravu nevykašlat a dát jí ještě jeden pokus, který spočíval ve spontálním nápadu vejít na stadion a zaběhnout si osmistovku s tím, že pokud ji dám pod 3:00, tak jedu. K velkému překvapení jsem dal i v únavě 2:53,6 a pak ještě čtyřstovku za 1:18,56, což je jen o 2,66s pomaleji než osobák. Pak už jsem jen volně vyklusal pár kilometrů (kouskovaně při přesunech) a po zváženi jsem se rozhodl do Ostravy jet, i když jsem tam neočekával žádný výkon. Důležitou roli hrálo i to, že tam běželo několik kamarádů, se kterými jsem se chtěl pozdravit, a tak jsem si chtěl závod celkově užít.

Trať letos vedla podobně jako loni, avšak běželo se 6 okruhů po 7 km, místo loňských 8 okruhů. Změna spočívala v tom, že se trať prodloužila až k domkům se zahrádkami a od ní se vrátila zpět, profil vypadal tak, že první 3 km bylo stoupání a další 4 km klesání. Počasí bylo ráno příjemné a chladné, ale postupně se během dne oteplovalo, z čehož jsem moc nadšený nebyl. Vstávat jsem musel ve 4:45, což mi též úplně nevyhovovalo, letos jsem ale nemohl v Ostravě spát den předem, jak loni. Do Ostravy jsme přijeli brzy, měl jsem na všechno čas, na prezenci, návštěvu WC, převlečení a pozdravení s pár přáteli, rozklus jsem pak dal krátký, ale necítil jsem se u něj dobře, opět jsem cítil tuhé nohy. Rozhodl jsem se běžet umírněně s tím, že v průběhu poznám, co bude možné.

Hned v prvním kilometru jsem cítil, že se mé předpoklady naplnily, takže jsem okamžitě rozhodl, že poběžím tempem kolem 4:30/km, do kopce pomaleji, s kopce rychleji. Občerstvovací stanice byly na 3.km a v cíli, bral jsem už v prvním kole kelímek na polití a ovlažení úst. Ve druhém kole nastala krize už někde na 10.km, kde v klesající části se nohám vůbec nechtělo běžet, přestože tep padal pod 155, když jsem přitom chtěl i v klesáních udržet aspoň 161. Vlastně problém nastal už po 8.km, kdy jsem vlivou nesoustředěnosti zakopl o terénní nerovnost a téměř spadl. To jsem si hlasitě vynadal a rozhodl se běžet pohodověji, ale nějak si to tělo špatně přebralo a do toho klesání se mu nechtělo. Měl jsem pocit i mírného hladu, tak jsem si na konci druhého kola (po 14 km) vzal na občerstvovačce i čokoládu a pak ji zapil vodou. Rozhodl jsem se dále, že zkusím běžet třetí kolo tak, abych mezičas na půlmaratonu měl do 1:37:30, což odpovídalo maratonskému času 3:15. To se mi nakonec podařilo, hlavně díky tomu, že jsem se na klesání dostal do závěsu za jednoho půlmaratonce a snažil jsem se ho držet, předbíhali jsme v ten okamžik více lidí. Mezičas na půlmaratonu jsem měl přesně 1:37:30, tak jsem si říkal, že bych mohl celý maraton mít do 3:20. Další kola jsem pak běžel víceméně sám, občas mě jen předběhli nějací štafetáři, či já předbíhal některé maratonce, vesměs o kolo. Tempo jsem tedy musel řídit spíše dle sebe a svých pocitů.

Ve čtvrtém kole nastal obdobný problém, jako v kole druhém, nedařil se mi běh s kopce a celkově jsem tedy tempově ztrácel, na konci kola jsem tedy podruhé vzal i čokoládu a běžel dál. Mezičas byl 2:11:52, když poslední kolo bylo za 34:22, a věděl jsem, že pod 3:20 je potřebné kola běžet přibližně za 34 minut, tedy o něco rychleji než 4.kolo. V pátém kole jsem ale měl problém s výběhem do kopce, nějak mi to nešlo, tepovka ve výběhu paradoxně klesala, což je divné. Seběh jsem se snažil běžet svižněji, ale mezičas 2:46:45 již moc šancí na výsledek pod 3:20:00 nedával, poslední kolo bych musel běžet tempem 4:45/km. V posledním kole jsem se ale zavěsil za jednu štafetářku a běžel s ní celý výběh, bohužel mě však krátce píchalo v boku a cítil jsem se unavený, tak jsem ji musel nechat odběhnout a seběh běžet sám. Neměl jsem už moc síly ke zrychlení, proto jsem závod doběhl v pohodě, pouze ke konci jsem pak doběhl nějaké běžce běžící o kolo zpět a pak si zasprintoval do cíle. Tempo posledních 195m je poněkud zkreslené, protože evidentně byl 42.kilometrovník umístěn o pár desítek metrů dál, než měl být, ale to je jedno, doběhl jsem v čase 3:21:27 na 34.místě.

Po závodu jsem se ještě asi 3,5 km vyklusal sám i s kamarády, pak jsem si ještě vzal čokoládu a vodu na cílové občerstvovací stanici, popovídal s kamarády, po více než hodině snědl občerstvení (chléb, zelenina a smažený řízek, kola), opět popovídal s dalšími kamarády, povzbudil kamarádku, která dobíhala svůj první maraton v životě a s kamarádem pak odjel do Brna. Myslím, že to byl pěkný běžecký výlet, i když výkon rozhodně nebyl takový, jaký bych za normálních okolností chtěl. Běžel jsem nicméně umírněně, nijak se nezničil a závod lze tedy opravdu považovat za dobrý trénink. Poznal jsem i více dalších kamarádů a celkově si den užil. Je jasné, že pokud budu chtít ještě někdy dát maraton pod 3h, tak budu muset hodně změnit, počínaje strukturou tréninku a konče redukcí hmotnosti, ale ještě to zvážím a uvidím, jak k běhání budu dále přistupovat. S dneškem jsem nakonec spokojen, i když čas pod 3:15 by se mi líbil víc. :-) Podle tepu jsem se úplně neflákal, i když jsem běžel na nižším tepu než PIM. Zajímavé ovšem je, že jsem měl vyšší tep, než při loňské Ostravě s časem 2:59:30. Tenkrát jsem byl opravdu skvěle disponován, viz též souhrnná tabulka, přičemž je otázkou, jestli na tom ještě budu někdy tak dobře, jako tehdy. Vyloučit to ale nelze, uvidíme ...

24.9.2013 Brněnské Hamburgy 2 km

Pořadí: 2. ze 3 běžců

Čas: 7:43,5

Rychlost:  15,53 km/hod (3:52 na km)

Průměrná TF:  164,9 tepů/min

Počasí: cca. 12 stupňů, polojasno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Závod na 2 km jsem běžel po závodech na 800m a 10km, kde se mi moc nedařilo, a protože únava nohou přetrvávala, tak jsem se bál, že nedám čas ani pod 8 minut. Vlasta naopak tipoval, že dám pod 7:30, kromě toho s námi běžel i Honza Tecl, který přišel jen na tento závod. První kolo se ujal vedení Vlasta, pak byl Honza a já byl za nimi, rozběhli to ale umírněně, což jsem byl rád. Někde po 300m ale vznikla mezi Vlastou a Honzou mezera, tak jsem se rozhodl zrychlit a jít mezi ně, trochu mě ale překvapila reakce Honzy, který říkal, že ať dobře, že jdu dopředu, že už zbývají jen čtyři kola, že mu to nejde a skončí poslední. Místo, abych se snažil aspoň chvíli držet Vlasty, jsem výrazně zpomalil a párkrát se ohlížel, abych Honzu podpořil, avšak po 2.kole jsem viděl, že jsem běžel až příliš pomalu, Honza byl kousek za mnou. Další kola jsem se snažil mírně zrychlovat, nejvíce pak v posledním kole, Honza se mě bohužel už od 3.kola neudržel a doběhl o 8 sekund za mnou. Můj čas byl 7:43,5, což je 42 sekund za osobákem, nicméně to bylo o něco lepší, než jsem očekával těsně před startem. Vlasta mi utekl "o parník", měl čas 6:55 a v druhé polovině závodu jsem ho vlastně ani neviděl, což bylo velmi demotivující. Přitom běžel jen "na půl plynu". Já bych dnes o moc rychleji běžet nedokázal, možná jsem mohl mít o 3s rychlejší druhé kolo, ale beztak by výsledek byl špatný. Přesto ale tento běh hodnotím ze všech tří jako nejpovedenější a celou trojsérii jako kvalitní trénink.

24.9.2013 Brněnské Hamburgy 10 km

Pořadí: 2. ze 3 běžců

Čas: 42:27

Rychlost:  14,13 km/hod (4:15 na km)

Průměrná TF:  166,0 tepů/min

Mezičas 5 km: 21:02

Počasí: 12 stupňů, polojasno, místy vítr

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Už delší dobu jsem nezaběhl desítku pod 40 minut, tak jsem to chtěl zkusit, nicméně už při rozklusání a následném závodu na 800m ve špatném čase 3:01,7 bylo jasné, že mám dnes tuhé nohy a že to asi nepůjde. Závodu jsem se zúčastnil jen já, spolu s Vlastou a Mirkem. První tři kilometry jsem běžel s Vlastou, ale únava nohou byla výrazná, takže jsem nebyl schopen držet tempo ani 4:00/km a tak jsem vyzval Vlastu, aby běžel sám, což udělal a doběhl v čase 39:07, předběhl mě nakonec o dvě kola. Já hned poté výrazně zpomalil a protože jsem se dost potil, tak jsem po 4.km vzal láhev s vodou, napil jsem se a osvěžil. Pak jsem běžel dál, chtěl jsem dát pětku pod 21 minut, ale ani to mi nevyšlo, když jsem měl 21:02. Pak jsem se aspoň snažil, aby desítka byla pod 42:30, což odpovídá tempu maratonu na 3h. Musel jsem se dost snažit, aby mi to vyšlo, ale nakonec se to podařilo, když mi v posledním kole pomohl i Vlasta, který se mnou klusal po svém doběhu. Já pak podobně pomohl v dalším kole Mirkovi, který dal dráhový osobák 42:27. Po doběhu jsem ještě běžel i třetí závod, na 2 km, který jsem dal za 7:43,5, což ale vzhledem k mému stavu byl dobrý čas. Pak jsem klusal i před polednem, celkem jsem dal 40,6 km, vše nalačno.

Celkově to ale vypadá, že se mi už dlouhodobě na desítkách a delších tratích nedaří, i když je pravda i to, že jsem to vícekrát běžel v únavě po jiných závodech či bězích. Kromě toho se ale vytvořil i určitý psychický blok, takže jsem dobře běžel jen na charitivním Velkomoravském půlmaratonu, shodou okolností před 3 dny. U delších závodů v poslední době mívám problémy i s motivací, takže pak tempo klesá výrazně více, než by muselo, kdybych se více snažil. Na výkon pod 40 minut ale asi nyní nemám. Trochu nepříznivý je i vývoj hmotnosti, viz graf, který souvisí s nevhodným stravováním. Budu tedy muset zvážit, co na podzim ještě budu dělat a jakým způsobem dále trénovat. Nicméně jsem aspoň rád za to, že jsem tu desítku doběhl v tempu M pod 3h, i když to vypadalo ještě hůř.

24.9.2013 Brněnské Hamburgy 800 m

Pořadí: 1. z 1 běžců

Čas: 3:01,7

Rychlost:  15,85 km/hod (3:47 na km)

Průměrná TF:  153,4 tepů/min

Počasí: cca. 12 stupňů; rozednívání

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Závod jsem běžel ještě skoro za tmy, jednalo se o experiment, jaký čas zaběhnu, pokud bude 800m před desítkou, a současné to mělo sloužit jako součást rozklusání na desítku. Bohužel jsem ale cítil výraznou únavu nohou, pravděpodobně ještě po sobotním půlmaratonu do kopce. Chtěl jsem dát čas aspoň pod 3 minuty, ale ani to mi nevyšlo a dal jsem 3:01,7. Nicméně nemyslím, že bych tím něco zkazil, tep i tempo byly tak nízké, že to nemohlo mít na následnou desítku vliv, ovšem ani v té se mi moc nevedlo.

Čas: 1:35:10

Rychlost: 13,30 km/hod (4:31 na km)

Průměrný tep: 169,8 tepů/min

Profil: převážně cyklostezky, na 3.km několik set metrů nezpevněná cesta podél vody, převážně stoupání, odhad převýšení +380m/-80m (cíl o 300 metrů výše než start)

Počasí: cca. 15 stupňů, zataženo, v druhé polovině mrholení

Rozložení tempa (čas na km) a tepové frekvence (tepů/min):

   

Mým dalším závodem byl charitativní Velkomoravský půlmaraton, který vedl z Uherského Hradiště přes Velehrad na Bunč. O tomto závodu jsem četl již před 2 lety, kdy vznikl, avšak tehdy ani loni jsem se nemohl zúčastnit kvůli jiným závodům, na kterých jsem v té době byl (Běchovice a Ostravský maraton). Letos jsem si ani nevšiml, že se závod koná, a na sobotu uvažoval spíše o pěší putování ze Znojma do Tasovic, s tamními redemptoristy, či o malém závodu "běh Kamenkou", který se konal nedaleko mého bydliště a který jsem chtěl pojmout jako happening, a jít ho bosky, jak bylo přímo v názvu v teniskách i bosky. Běhal jsem celkem dost, v úterý desítku a míli, ve čtvrtek pak s kamarádem pětku, ale i jinak celkem vysokou kilometráž, a nijak jsem netušil, že bych snad v sobotu měl běžet půlmaraton. Ve čtvrtek večer mě ale napadlo prohlédnout si termínovku a podívat se, jaké závody se na podzim konají, a okamžitě mě upoutal Velkomoravský půlmaraton, který se koná již tuto sobotu. Podíval jsem se na propozice, vyhledal nějaká povídání o něm, a usoudil, že je to pro mě velmi zajímavá akce, už tím, že se běží přes Velehrad, a že celé startovné (jen 150 či 200 Kč) jde na dobročinný účel. Všiml jsem si, že závod vede převážně do kopce, a cíl je o 300 metrů výše než start, takže bylo jasné, že žádný dobrý čas nezaběhnu, to však nevadilo. Beztak se mi letos na delších tratích nevedlo a například na půlmaratonu v Blansku měl slabý čas 1:38:52. Nadále jsem ale nevěděl, jak mi účast dovolí pracovní či rodinné povinnosti, a proto jsem se na závod nepřihlásil a jen si zjistil informace. V pátek jsem pak měl skutečně dost práce a dostal se do postele až v půl jedné ráno, a protože mi vlak měl jet už v 6:36, tak jsem musel vstávat kolem páté, proto jsem svou účast nechal jako otevřenou. V noci se mi špatně spalo, vícekrát jsem se budil, a ráno se mi nechtělo vstát, tak jsem se rozhodl, že na závod nejedu, ale po určité době jsem usoudil, že beztak už se mi spát nechce, a že mám chuť tam zajet, i když nejsem na závod dobře disponován a i když vlak už nestihnu. Koukl jsem ale, že do Hradiště jede ještě vlak v 7:35 s příjezdem v 9:19 a usoudil jsem, že i když prezence dle propozic je jen do devíti (start závodu je v deset) a z nádraží na místo startu je 10 minut běhu, tak to risknu a pouze z vlaku zavolám organizátorům, zda mohu dorazit na prezenci později. Na vlakové nádraží v Brně jsem doběhl, bylo to necelých 6 km, běželo se mi celkem dobře. Z vlaku jsem pak zavolal organizátorovi závodu, který neměl námitky, že dorazím na prezenci později, takže bylo vše v pohodě, a na místo závodu jsem pak dorazil i díky jednomu dobrovolníkovi, který postával u mostu přes řeku, kudy jsem chtěl běžet (byl ale uzavřený) a navedl mě, kudy to mám oběhnout. Dobrovolník mě přitom sám oslovil, zda běžím na půlmaraton, což mě překvapilo. :-) Na místě startu jsem se zaprezentoval, zaběhl na WC do nedalekého přístaviště, a odezvzal svůj batoh do pytle, který organizátoři přichystali, neboť naše věci následně odvezli do cíle, abychom je tam měli k dispozici. Byli jsme poučeni o trase, dozvěděli se, že jsou čtyři občerstvovačky a v cíli bude občerstvení a pak vyhlášení. Na startu bylo něco přes 70 lidí, nikoho jsem ale neznal, naopak mě znal jeden člověk z Popůvek, s kterým jsem se chvíli pobavil. Věděl jsem, že výkonnost některých borců je dobrá, ale očekával jsem, že tam bude dost hobíků, podobně jako v minulých letech. Počasí bylo příjemné, bylo zataženo a nepříliš teplo, rozhodl jsem se nicméně běžet raději umírněně, abych si závod užil a nedopadl nějak špatně. Kvůli kopcovitému terénu jsem se rozhodl spíše běžet dle tepovky, než tempa, neboť sklon se často měnil a navíc se nedalo ani úplně spoléhat na GPS (na trati byly kilometrovníky jen 5, 10, 15 a 20).

První necelé tři kilometry vedly městem, s velmi nepatrným převýšením. Rozběhl jsem tak, jak mi síly umožňovaly, bez toho, aniž bych se nějak ničil a sledoval, co se bude dít. Byl jsem šokován, kolik lidí se přehnalo přeze mě, ale přičítal jsem to zčásti nezkušenosti některých z nich, avšak ukázalo se, že jsem se poněkud mýlil, a síla soupeřů byla vyšší, než jsem myslel. Na konci 3.km a začátku 4.km bylo poměrně nepříjemné místo, na které upozorňoval i pořadatel před závodem, jednalo se o blátivou cestu podél vody, na jejíž konci pak začínala cyklostezka na Velehrad. Běžel jsem raději opatrně a celkem pomalu, ale překvapivě mě nikdo nepředbíhal, bylo by to tam ale asi i celkem nebezpečné. Hned na konci jsem pak zrychlil a až do konce závodu nebyl předběhnut jediným závodníkem, s výjimkou těch, které jsem před tím a pak i následně předběhl já, viz dále. Od 4.km vedla trať na cyklostezce, snažil jsem se přibližovat k závodníkům před sebou, ale moc mi to nešlo, ostatně jsem jich ani moc neviděl. Před 5.km byla první občerstvovačka, pak trať začala klesat. V klesáních jsem se musel velmi snažit, aby tep neklesl pod nastavenou hodnotu 166, předběhl jsem pak někde v těchto místech, resp. ve stoupání za touto části, dva borce. Na sedmém kilometru jsem doběhl procesí cca. 20 pěších poutníků na Velehrad, které se modlilo růženec, tak jsem se nahlas pomodlil jeden Zdrávas s nimi, a samozřejmě běžel dál. Kolem osmého kilometru jsme běželi Velehradem a pak trasa přešla do prudšího stoupání na Salaš. Nějak se mi v těchto místech moc nedařilo, tempo kleslo, tepovka též, ale pomohla mi voda na druhé občestvovačce na 9.km. Ještě do 10.km jsem předběhl další dva borce a hned za desítkou dalšího, 10 km jsem měl za 44:20. Věděl jsem ale, že prudší část teprve příjde, přesto mě napadlo, že bych snad mohl zkusit čas pod 1:35:00. Řekl jsem si, že když to zaběhnu, tak dám na charitu 1 000 Kč, a protože jsem tušil, že to nemusí být tak jednoduché, tak jsem si ještě řekl, že za každého, koho předběhnu do cíle, dám 100 Kč. Viděl jsem v té době před sebou jednoho člověka v červeném tričku, kterého jsem zkusil doběhnout, ale běžel velmi dobře a nedařilo se mi to. Předběhl jsem ho jen na občestvovačce někde na 13,5.km, ale velmi rychle mě předběhl zpět a o pár desítek metrů mě utekl, pouze jsem předstihl jednoho jiného člověka, který se zdržel na občestvovačce a i když se mě pak asi kilometr držel, tak pak výrazněji zaostával, ostatně už před občestvovačkou jsem ho viděl chvíli jít chůzí, neboť trať v tomto úseku už poměrně citelně stoupala.

Poslední třetina závodu vedla lesem, za mírného mrholení, po asfaltové cyklostezce/silnici. Sklon stále rostl, ale běželo se mi dobře, kolegu v červeném tričku jsem ale stále nemohl dohonit. Pouze jsem pak někde na 15,5.km předběhl dalšího člověka, pohybujícího se v těchto místech chůzí. Trochu jsem ho povzbudil, tak zrychlil a dokonce mě předběhl, ale asi po kilometru mu došly síly a přešel opět do chůze, načež jsem se mu ztratil, někde kolem 17.km jsem předstihl dalšího člověka. Stoupání zde ale bylo už dost nepříjemné, trať se zde navíc točila a nebylo vidět dopředu, navíc i celkem dost mrholilo a měl jsem zamlžené brýle. Viděl jsem, že čas 1:35 asi nedám, ale zkusil jsem přidat úsilí, hlavně v místě, kde to vypadalo, že stoupání končí, což ale bylo jen dočasné. Konečně jsem ale někde po 18.km doběhl kolegu v červeném a běžel pak poblíž něho. Na 18,5.km byla občerstvovací stanice a trať dále vedla do kopce. Byl jsem překvapen, že jsem záhy potkal nějaké běžící borce s čísly v protisměru, tak jsem se mylně domníval, že už mají po závodu a jen se vyklusávají, ale trať v těchto místech vedla oběma směry, jak jsem záhy zjistil. Někde před 19.km stoupání přešlo v prudší klesání, a na 19,3.km byla obrátka, před kterou jsem kolegu v červeném předběhl, a hned po obrátce při prudším stoupání mu utekl. V protisměru jsem potkal více běžců, ale neměl moc sil se s nimi zdravit, protože jsem se snažil ještě o zrychlení, což mi moc nešlo. Pak následovalo krátké klesání a před 20.km jsem se dostal opět do místa občestvovací stanice, kde jsem byl na 18,5.km. Neběžel jsem zde ovšem zpět dolů na Velehrad, ale odbočil doleva do zdánlivě mírného kopce. Očekával jsem, že to až do cíle bude jen zvlněné, či s malým převýšením, takže když jsem koukl na hodinky, tak jsem věřil, že bych to do 1:35 mohl stihnout, ale velmi jsem se mýlil. Doběhl jsem ještě jednoho člověka a běžel s ním, až do 20,3.km, kde už trať vedla do poměrně prudkého stoupání. Zde se nacházel nápis, který mě zaujal už při čtení komentáře jednoho účastníka minulého ročníku, ale netušil jsem, že tam bude i letos. Nápis zněl "Lepší zemřít než být druhý". To mě zdravě nabudilo a okamžitě jsem utekl kolegovi běžímu se mnou a do cíle na něj naběhl 13 sekund. Cíl jsem bohužel neviděl až skoro do konce, protože byl těsně za zatáčkou, ale dle času jsem tušil, že už se blížím, doběhl jsem v čase 1:35:10, nakonec na pěkném 9.místě ze 73 lidí, jak jsem zjistil až 33 hodin po doběhu z výsledků na Internetu. Čas 1:35 nevyšel, ale předběhl jsem od 11.km pět lidí, takže na charitu poputuje ode mě 500 Kč.

Po doběhu jsem se asi 15 minut vyklusal, i když mrholilo už celkem dost, pak se převlékl, občerstvil se a počkal na vyhlášení. Občerstvení bylo kvalitní, těstoviny, tatranka, jablko a kofola či pivo. Sice bych místo kofoly raději uvítal vodu, ale bylo to dobré, po vyhlášení jsem pak nečekal na společný autobus, ale sjel s novým kamarádem autem pod Velehrad, odkud jsem pak doběhl na nádraží ve Starém městě. Běžel jsem pak i z nádraží v Brně domů, celkem jsem za den naběhal 45 km. Pokud se jedná o výkon, tak jsem běžel skoro o tři minuty rychleji než v Blansku, kde přitom cíl byl ve stejné výšce jako start. Zde bylo převýšení 300 metrů, což dle mých zkušeností znamená odhadem 5 minut zdržení oproti rovině, výkon tedy vidím rovnocenný času cca. 1:30, což není špatné. Navíc jsem ani po doběhu nebyl moc unavený a celkově si závod užil a byl v pohodě. Jsem velmi rád, že jsem se zúčastnil, snad mi to pomůže i psychicky do dalších týdnů. Právě takovýto pohodový závod, přitom s dobrým výsledkem, jsem potřeboval. :-) Musím pochválit i celý organizační tým - jediný nedostatek spatřuji v pozdějším zveřejnění výsledkové listiny, než bych čekal, o to více mě ale pak potěšilo, že jsem byl v první desítce. Délka tratě byla pravděpodobně v pořádku, naměřil jsem téměř přesně deklarovaných 21,1 km, což je též fajn. Pokud mi to časově vyjde, tak příští rok opět rád na závod přijedu.

17.9.2013 Brněnské Hamburgy 1609 m

Pořadí: 1. ze 4 běžců

Čas: 5:46,9

Rychlost:  16,70 km/hod (3:36 na km)

Průměrná TF:  164,3 tepů/min

Počasí: 12 stupňů, zataženo, silný vítr

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Závod na 1 míli jsem běžel jen 15 minut po doběhu závodu na 10 km, kde se mi nevedlo, a i kvůli pocitu tuhých nohou doběhl ve špatném čase 43:56. Téměř celou míli jsem přitom běžel neplánovaně již včera odpoledne, při běhání s kamarádem, kdy jsem dal 1600m za 5:41, takže na 1500m jsem zaostal za osobákem jen o 6 sekund. Kromě mě se závodu zúčastnili Ondra cabák, Tomáš Muller a Karel Veselý. Ondra s Tomášem uváděli v propozicích plánované tempo 3:25/km a 3:30/km, přičemž už od minulého týdne vím, že Ondra chtěl běžet naplno. Po desítce jsem se cítil celkem unavený, ale napil jsem se, poležel chvíli na trávníku a zacvičil si. Tomáš se divil, že jsem v chladném větrném počasí skoro nahý (jen v elasťákách), ale bylo mi tak dobře. Přestože bylo po dešti, tak jsem se rozhodl i vyzout a běžet bosý, byť jsem si dobře uvědomoval rizika oproti běhu na suché dráze, kde jsem běžel bosý včera. Zatímco suchá dráha hodně pruží a běh po ní bosky je příjemný, tak vodou nasáklá dráha nepruží téměř vůbec a je pocitově velmi tvrdá, takže se na bosoběh moc nehodí. Přesto jsem ale věřil, že bosky zaběhnu dobře, v botách bych se necítil dobře. Tomáš se mě před startem ptal, jak to chci běžet, odpověděl jsem popravdě, že bych nejraději měl 3:20/km, ale vůbec netuším, jak mi to půjde.

Ihned po odstartování šel dopředu Tomáš, následovaný Ondrou, po 100m se pak přede mě dostal i Karel. Bylo mi to dost podezřelé, neboť se rozběhlo velmi svižně, tempem kolem 3:20/km či ještě o málo rychlejším, ale udělal jsem velmi rychle analýzu situace, kdy jsem vyhodnotil, že na protilehlé rovince (100-200m) je silný protivítr, ve kterém nemohu běžet sám, navíc hrozilo, že mi kluci utečou a já se dotrápím někde vzadu. Proto jsem výrazně zrychlil, předběhl Karla a někde kolem 180m využil mezery mezi Tomášem a Ondrou a zařadil se mezi ně. Tempo se mi zdálo nadále přepálené a ve větru jsem nechtěl vodit, jinak se mi ale běželo obstojně, až na to, že jsem si připadal, že běžím po betonu a ne po dráze. První kolo jsem doběhl za 1:22,9, těsně za Tomášem a těsně před Ondrou.

V druhém kole bylo vidět, že Tomášovi ubývají síly, chtěl mě pustit dopředu už na 500m, ale stále silně foukalo, tak se mi nechtělo jít dopředu a běžel v závěsu až k 600m, kde končil protivítr. Zde jsem výrazněji zrychlil, předběhl Tomáše a od této chvíle běžel na prvním místě. Ondra trochu zaváhal a zůstal za Tomášem, který dále zpomaloval, zatímco já se oběma vzdálil. Věděl jsem, že si musím vybudovat náskok, protože mé sprinterské schopnosti jsou slabé, 800m jsem měl za 2:50, tři vteřiny před Tomášem a 3,5 vteřiny před Ondrou, Karel už více ztrácel. Třetí kolo jsem běžel sám, nikoho jsem ani za sebou neslyšel, kluci z pro mě záhadného důvodu hodně zaostávali, na 1200m měl Ondra ztrátu 7s a Tomáš dokonce 12s. Odstup jsem neznal, ale snažil jsem se běžet stále rychle, abych si vedení udržel pokud možno až do cíle. Další problém byla oděrka na prsteníčku pravé nohy, která pak přešla až do krve, ale těch 400m jsem už chtěl doběhnout, což se mi podařilo, čas jsem měl 5:46,9, tedy po přepočtu přibližně o 4s pomaleji než včera, ale i tak velmi slušný, zejména pak v podmínkách, které dnes byly. Tomáš se v posledním kole vzepjal ke sprintu a doběhl za mnou jen o 2,5 sekundy, Ondra zostal o 8 sekund, když závěr dle videa evidentně vypustil. Vím, že kluci neberou závody úplně vážně, ale evidentně běželi velmi nevyrovnaně, hlavně Tomáš. Můj výkon byl nakonec nejvyrovnanější a překvapivě stačil k 1.místu, za což jsem rád. Také čas považuji za slušný, na 1500m jsem za osobákem zaostal jen o 10 sekund. Opět jsem prožil den, kdy po špatném prvním dlouhém závodu jsem zaběhl dobře druhý, kratší, závod. Také se mi konečně podařilo zaběhnout míli pořádně, na předchozích Hamburcích jsem měl 6:08 a 6:07,4. Je to s podivem, jak pár minut odpočinku, bosoběh a dostatek motivace přispěli ke kvalitnímu výkonu poté, co předchozí běh byl beznadějně špatný. Průběh závodu je na videu. Zajímavá je velmi nízká tepovka, kterou jsem v průběhu měl, dnešní maximum 173 je o pět tepů níže než je můj ANP. Pro srdce tedy dnešní běh nebyl příliš zátěží a v cíli jsem nebyl ani moc zadýchaný.

Pokud se jedná o blízkou budoucnost, tak mi evidentně nyní jdou více střední vzdálenosti, než dlouhé. Možná bych toho měl využít a běhat tak, jak je nyní mému srdci blízké. To neznamená, že bych neměl dlouhé vzdálenosti běhat, ale cítím-li nyní dispozice k atakování osobáků na středních tratích, tak proč toho nevyužít? Až budu cítit dispozice pro dlouhé tratě, udělám to. Pokud se ale jedná o ladění na konkrétní závody, tak se mi zatím do toho nechce, raději budu nadále běhat dle chuti, "pro radost" s tím, že je dost jedno, zaběhnu-li svůj osobák na závodu, Hamburgu či v tréninku. A i kdyby osobáky nebyly, tak důležité je, aby mě běhání bavilo, abych byl zdravý, a abych se necítil příliš omezován. Určitě to pro mě má smysl i takto!

17.9.2013 Brněnské Hamburgy 10 km

Pořadí: 1. ze 4 běžců

Čas: 43:56

Rychlost:  13,66 km/hod (4:24 na km)

Průměrná TF:  161,2 tepů/min

Mezičas 5 km: 20:52

Počasí: 12 stupňů, zataženo, místy vítr

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Další Hamburg se uskutečnil v úterý ráno, po propršené noci, pršelo ještě i ráno, což mohlo mít negativní vliv na počet přihlášených. Běželi jsem jen já, Ondra Cabák, který však šel jen velmi volně pětku, s cílem rozklusat se před závodem na míli, Tomáš Vojtíšek, který běžel též jen pětku (dal ji v osobáku za 21:59) a Karel Veselý, který nakonec dal 8 km za 40:40. Ráno se mi ani moc nechtělo vstávat, ale i kvůli výpadku sítě T-Mobile jsem nemohl kamarádům napsat SMS, že závod ruším, a proto jsem vyběhl směrem na stadion, naštěstí mezitím už pršet přestalo. Včera odpoledne jsem neplánovaně běhal na stadionu s kamarádem, a měl chuť si tam dát 400m, ze které jsem pak doběhl až na 1600m ve velmi slušném čase, když na 1500m jsem zaostal jen o necelých 6s za osobákem. To samozřejmě ovlivnilo i můj dnešní výkon, ale přesto toho nelituji. Také zůstalo v povědomí, že bych rád zaběhl dobře i následný závod Hamburgu, kterým byla 1 míle, neboť dva přihlášení chtěli běžet svižně, tak jsem si to s nimi chtěl rozdat. :-)

Samotný průběh desítky byl až příliš podobný předchozím pokusům. Tentokrát jsem od prvního kola běžel tempem 4:00/km, ale i tak mě toto tempo unavovalo a rostla i tepovka, jinak jsem běžel zcela osamoceně. Již po 3 km za 12:02 jsem viděl, že mi běh nejde, měl jsem tuhé nohy a nechtělo se mi běžet, navíc bylo jisté, že ani tentokrát desítku pod 40 minut nedám, tak jsem výrazně zpomalil a pouze se pak snažil doběhnout pětku pod 21 minut, což jsem zvýšeným úsilím dal (20:52). Zvažoval jsem, jestli neodstoupit, jak učinili Tomáš s Ondrou, ale rozhodl jsem se závod doklusat, což bylo v souladu už s rozhodnutím z minulého týdne. Říkal jsem si, že by bylo fajn mít čas pod 42:40, což je maratonské tempo na 3h, ale tělu se běžet nechtělo, a i když bylo chladno, tak jsem se celkem potil. Hlavně ale zůstávala stuhlost nohou, jinak tep vyklesal až ke 150 a běh byl z hlediska zátěže srdce či plic pohodový. Dal jsem si pak cíl doběhnout aspoň pod 44 minut, což jsem dal. Výsledný čas 43:56 je špatný, ale nevadí, dobře jsem si zaběhal a aspoň dal 3 km tempem 4:00. Za 15 minut po doběhu jsem běžel zmiňovaný závod na míli, který se mi překvapivě povedl dobře, viz komentář.

10.9.2013 Brněnské Hamburgy 800 m

Pořadí: 2. z 5 běžců

Čas: 2:41,6

Rychlost:  17,82 km/hod (3:22 na km)

Průměrná TF:  161,8 tepů/min

Počasí: cca. 12 stupňů;, slunečno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Závod na 800m jsem běžel 20 minut po doběhu závodu na 10 km, který se mi moc nepovedl (komentář), avšak který mě i díky tomu moc nevyčerpal, neboť jsem mimo jiné byl s TF stále pod ANP. Na závod přišel i Honza Tecl, jinak běželi tři běžci, kteří běželi již první závod, Ondra, Pavlis a Tomáš. Přítomen byl nadále i redaktor České televize, který si dělal podklady pro svou reportáž. I přesto jsem se rozhodl běžet bosky, nijak jsem nad tím neváhal, bosky se pak ke mě pŕidal i Ondra. Moc jsem si od závodu nesliboval, přesto jsem pípání nastavil na 20s/100m s cílovým časem 2:40, i když jsem si byl skoro jistý, že toto neudržím, jak mnohokrát.

Hned po startu vystřelil dopředu Honza, který evidentně přepálil, běžel ale výborně a první kolo měl za 1:13. Nedokázal jsem se ho držet ani pár metrů a běžel si své tempo, jen těsně za pípáním. Byl jsem překvapen, že se mi běží dobře, první kolo jsem měl za slušných 1:21,6 a necítil se ani moc unaveně. Další běžci byli již několik vteřin za mnou, Ondra tentokrát běžel volně. I druhé kolo jsem začal velmi poklidně, což je vidět i z poklesu tepovky, což trvalo až do 500m, kdy jsem uviděl před sebou Honzu, který začal na první pohled výrazně zpomalovat. Měl sice obrovský náskok, ale zdálo se mi, že snad ani nedoběhne, tak jsem zkusil přidat a postupně jsem se k Honzovi přibližoval. Bohužel pro mě ale už bylo dost blízko cíle a někde na 700m Honza zrychlil a náskok udržel až do cíle, i když jsem doběhl za ním jen o 3,3 sekundy. Velmi mě překvapilo, že jsem měl druhé kolo za 1:20, přitom při velmi nízké tepovce, výsledný čas byl 2:41,6, tedy jen o 2,4 sekundy za osobákem, jednalo se o čtvrtý nejrychlejší čas v historii. Průměrný tep byl jen 161,8, když v sobotu jsem v jen o sekundu rychlejší osmistovce měl průměr vysokých 177. Nebyl jsem v cíli ani moc unavený a kdyby tam nebyl ten redaktor televize, tak bych z toho možná běžel dál, do 1000m či až 1500m. Tak dobrý čas na 800m jsem dnes nečekal, zejména pak ne po těch 10 km. Každopádně možná škoda, že jsem to nešel agresivněji, či nemohl pokračovat dál, protože v tomto pokusu jsem byl velmi dobře disponován. Tak snad příště. :-) Honza si zaslouží gratulaci, že i tak vyhrál, ve svém věku má výbornou rychlost. Jinak se dnešní závody snad povedly, děkuji všem za účast a těším se někdy příště.

10.9.2013 Brněnské Hamburgy 10 km

Pořadí: 2. ze 7 běžců

Čas: 41:00

Rychlost:  14,63 km/hod (4:06 na km)

Průměrná TF:  171,2 tepů/min

Mezičas 5 km: 20:07

Počasí: 8-12 stupňů, svítání, pak slunečno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Tento závod Brněnských Hamburgů byl výjimečný, neboť na něj přijel natáčet reportér České televize, který připravuje reportáž o využití techniky při běhání. Závodu se zúčastnilo sedm lidí, což je slušný počet. Bylo velmi příjemné počasí, chladno a přitom hezky. Bohužel jsem doma zapomněl láhev s vodou, ale ta po rozklusání cestou na stadion nebyla nutná, neboť nebylo horko. Při závodu by se mi ale hodila. :-) Rozhodl jsem se zkusit běžet tempem 3:50/km, přičemž toto tempo vyhovovalo i Pavlovi, který mi s ním pomáhal, ostatní běželi výrazněji pomaleji. Věděl jsem sice, že mi delší vzdálenosti v posledních týdnech moc nešly a navíc jsem trochu unavený i po sobotní lize, ale chtěl jsem to zkusit s tím, že následně uvidím, jak se mi poběží. Také jsem chtěl reportérovi ukázat, jak se běží s využitím netbooku a hodinek. Rozhodl jsem se nicméně, že budu desítky na Hamburcích dobíhat, i když třeba zpomaleně, abych tělo zvykal na delší vzdálenosti - v poslední době jsem na Hamburgu většinou skončil po 5 km.

První kilometr jsem vedl, pak se ujal vedení tempa Pavel, 2 km jsme měli za 7:41, ale pak jsem začal mírně zaostávat. Po 2,8 km jsem nechal Pavla utéct, neběželo se mi dobře a cítil jsem těžké nohy. Pavel pak pokračoval v původním tempu a poté ještě mírně zrychlil, takže desítku dal za 37:51. Já jsem zpomalil velmi výrazně, po 4 km jsem měl čas přesně 16:00, tak jsem chtěl zkusit dát pětku pod 20:00, ale to se nepodařilo, měl jsem ji za 20:07. Na slunci mi už bylo i celkem teplo a potil jsem se, i když počasí bylo stále příjemné, tak jsem si před 6.km sundal tričko a běžel bez něj. Po 6 km mě předběhl Pavel o kolo, zkoušel jsem běžet kousek s ním, ale nešlo to, tak jsem zpomalil a běžel kontrolovaně na čas do 41:00, což se mi díky zrychlení v posledních dvou kolech podařilo. Přesto ale toto lze hodnotit jen jako velmi průměrný či mírně podprůměrný výkon. Otázkou hlavně je, co se dělo na tom 2,8.km, protože tempo 3:50/km musí pro mě být zvládnutelné a ostatně ani tepovka nebyla nějak závratně vysoko. Určitě se projevovala jak kumulovaná únava, tak i slabá psychická odolnost a nedostatek motivace. To je o to pravděpodobnější, že následný závod na 800m jsem zaběhl nad očekávání dobře, viz komentář. Věřím však, že i desítku jednou zaběhnu dobře, uvidíme ...

7.9.2013 Uherské Hradiště (liga družstev) 1500 m

Pořadí: 11. z 11 běžců

Čas: 5:30,04

Rychlost:  16,36 km/hod (3:40 na km)

Průměrná TF:  180,9 tepů/min

Profil: 400 metrová dráha na Slovácké Slavii

Počasí: cca. 26-28 stupňů, slunečno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Tento závod na 1500m, který byl mým posledním ligovým vystoupením v tomto roce, jsem běžel "mimo body", neboť jsem v tomto ligovém kole šel chůzi a běžel 800m a 400m a pravidla umožňují závodit jen ve třech individuálních disciplínách na kolo. Bylo dost teplo a běžel jsem po celkem náročných závodech na 800m a 400m, nedal se tedy čekat žádný zázračný výsledek. Ještě k tomu všemu se opozdil start závodu, takže jsme čekali dalších asi 10 minut na slunci, ale beztak jsem se potil už před startem, i když jsem se poléval vodou a popíjel ji. Samotný závod netřeba moc komentovat, snažil jsem se, ale bylo jasné, že se přehřívám a protože tepovka byla na mé poměry opět celkem vysoká, tak tělo toto dobře nezvládalo, a musel jsem postupně zpomalovat a i přes velké úsilí v závěru mi nakonec čas nevyšel ani pod 5:30, měl jsem 5:30,04, což je 17,05 sekundy za osobním rekordem. Pokud se jedná o umístění, tak prvních 500 metrů jsem běžel předposlední před Rudolfem, který mi před závodem řekl, že rozběhne první kolo za mnou a pak zrychlí, zbytek jsem běžel už sám, na posledním místě. Průměrný tep byl i v tomto závodu nejvyšší, jaký jsem kdy v závodu na 1500m dosáhl (180,9), když při osobáku z loňského roku jsem měl průměr jen 173,6. K vysokému tepu mohla přispět i dehydratace, přestože jsem i po závodu více pil, tak jsem po návratu domů vážil o 1,7 kg méně než ráno. Myslím, že z velmi špatného času v tomto závodu nemusím vyvozovat příliš tragické důsledky, prostě jsem nebyl dobře disponován a nepřály mi ani podmínky. Naopak výborně zaběhl můj kamarád Vlasta, který si zlepšil osobák na výborných 4:27,63, k čemuž si zaslouží gratulaci. Naše družstvo v tomto kole i celkově skončilo druhé, což je též fajn.

7.9.2013 Uherské Hradiště (liga družstev) 400 m

Pořadí: 11. z 11 běžců

Čas: 1:16,52

Rychlost:  18,82 km/hod (3:11 na km)

Průměrná TF:  169,7 tepů/min

Profil: 400 metrová dráha na Slovácké Slavii

Počasí: cca. 26 stupňů, slunečno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Tento závod jsem původně neměl běžet, ale požádal jsem vedoucího týmu, aby mě tam přihlásil, protože jsem zde viděl větší šance na body, než na 1500m, kde bylo 19 přihlášených. Běžel jsem jen 50 minut po doběhu 800m (2:40,74), po kterém jsem se byl vyklusat na 25 minut, přičemž jsem toto považoval zároveň za rozklus na 400m. Bohužel bylo ale dost teplo a i když jsem klusal městem pomalu, tak mi tepovka neklesala a teprve ke konci výklusu jsem měl kolem 145, po dokončení výklusu jsem se byl umýt, napít, pocvičil si a připravil se na start. Rozhodl jsem se běžet bosý, protože jsem měl trochu unavené nohy a věřil jsem, že tak zaběhnu lépe. Přesněji, byl jsem si jistý, že v botách osobák nemám šanci dát, ale naboso jsem věřil, že by se to mohlo podařit. Bohužel jsem měl trochu ostych běžet bosý už 800m, bývalo by to lepší. Zde jsem ostych ztratil, ale byl jsem už unavený z té osmistovky. Řeči k tomu, že jsem bosý, naštěstí před startem nebyly, pouze se na to ptal jeden spoluběžec několik hodin po závodu, a nějak se mu nezdálo, že bych měl být bosý rychlejší než v botách. Já ale měl chuť běžet bosý a věřil jsem, že tak zaběhnu dobře. Proč bych tedy měl dělat něco jiného, když to pravidla výslovně povolují? Určitá nevýhoda kromě tepla byla ta, že start je z bloků, které v podstatě neumím využívat, běžel jsem z nich jen jednou loni, což mimo jiné znemožňuje i spuštění stopek po startu a hlídání mezičasů. Hodinky jsem spustil ještě před startem kvůli záznamu tepovky, ale čas sledovat nešlo, zvukovou signalizaci též použít nešlo, a ještě k tomu nejela časomíra, takže jsem poměrně dlouho po doběhu nevěděl, jaký čas jsem zaběhl.

Kvůli své slabé výkonnosti jsem vlastně celý rozběh běžel úplně osamoceně a nemohl se nikým řídit, ale snažil jsem se běžet v rámci možností rychle. Bohužel jsem i v tomto závodu odstartoval s vyšší tepovkou, konkrétně 128, když při osobáku před rokem ve Vyškově jsem měl startovní tepovku jen 96. Snažil jsem se rychlost udržovat celou dobu a ještě před cílem zafinišovat, ale po doběhu jsem netušil, jaký čas jsem zaběhl. Měl jsem ale pocit, že to bylo celkem dobré, i když jsem věděl, že jsem při startu z bloků ztratil nemálo desetin. Po doběhu jsem byl celkem dost zadýchaný, odevzdal jsem číslo a šel jsem klusat, protože mě čekal za hodinu ještě start na závodu na 1500m. Teprve po návratu z klusu jsem zjistil, že jsem zaběhl čas 76,52s, za osobákem jsem zaostal o 0,62s, ale i tak je to třetí nejrychlejší čtyřstovka v historii. Průměrný tep jsem měl opět vysoký, konkrétně 169,7, když při loňském osobáku jsem měl 156,4. Dle mého názoru jsem ale i dnes běžel čtyřstovku dobře, jen jsem znovu více litoval horší úvodní osmistovky. Já samozřejmě nejsem a nikdy nebudu sprinter, a proto z výkonu blízkého osobáku na 400m jsem schopen zaběhnout slušnou osmistovku, přestože 400m rychleji nezaběhnu. Jinak ale má účast měla pro družstvo smysl, i přes poslední místo jsem získal 2 body pro družstvo, což je fajn. Paradoxně je to můj nejvyšší bodový zisk v této ligové sezoně, i když podobně tomu bylo i loni, kdy jsem dokonce získal 5 bodů. :-)

Edit: nakonec jsem získal pro družstvo jen 1 bod, protože se některý závodník uváděný "mimo body" objevil na bodech, takže jsem býval měl více bodů z těch 1500m, kde bych měl dva body, ale beztak by to pro družstvo nic nezměnilo, a pro mě by to znamenalo jen o 50 Kč na bodném navíc, což je zanedbatelné.

7.9.2013 Uherské Hradiště (liga družstev) 800 m

Pořadí: 10. z 10 běžců

Čas: 2:40,74

Rychlost:  17,92 km/hod (3:21 na km)

Průměrná TF:  177,0 tepů/min

Profil: 400 metrová dráha na Slovácké Slavii

Počasí: cca. 26 stupňů, slunečno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Poslední ligové kolo se konalo v Uherském Hradišti. Původně jsem uvažoval, že bych na něj nejel a místo toho jel na PIM desítku do Prahy, avšak v posledních týdnech se mi na delších tratích nedařilo, zatímco kratší tratě byly lepší. Navíc jsem už v rámci kola neúspěšně šel chůzi před 3 týdny v Přerově, a i proto jsem se rozhodl jet na ligu do Hradiště. Bohužel se ale v posledních dnech výrazně oteplilo a navíc bylo slunečno, což mi nevyhovovalo. Kvůli účasti na chůzi jsem mohl jít jen dvě disciplíny na body, kvůli účasti jsem se rozhodl pro 800m a 400m, přičemž 1500m jsem pak běžel mimo soutěž. Jako prioritní jsem se rozhodl z hlediska výkonu právě pro 800m, kde jsem po běhání v minulých týdnech viděl největší šanci pro překonání osobáku. Při rozklusání cestou na autobus v Brně i při rozklusání před závodem jsem se cítil celkem dobře, zařadil jsem i krátké cvičení, avšak bylo mi celkem teplo. To se umocnilo delším čekáním na start, který se navíc nepovedl kvůli tomu, že starterovi nevystřelila pistole, tak jsme tam čekali až příliš dlouho, tepovka mi i kvůli nervozitě vylítla na 145 a při startu byla 137. To je samozřejmě u mě problém, často mívám kolem 100. Chtěl jsem rozběhnout na čas kolem 2:35 s prvním kolem za 1:16-1:17 a druhým kolem 1:19-1:18.

Hned od prvních metrů jsem získával ztrátu na všechny závodníky před sebou s výjimkou našeho týmového kolegy Zdeňka Vrágy, který chtěl první kolo rozběhnout pomaleji, proto běžel za mnou. Neběželo se mi úplně nejlépe, celkem jsem se dost zadýchával, ale věřil jsem, že běžím dobře. Po 400m jsem byl stále předposlední, mezičas jsem viděl na časomíře kolem 1:18,5, což mě překvapilo, neboť to neodpovídalo úsilí, které jsem běhu věnoval. Asi i toto zjištění vedlo ke ztrátě koncentrace a zpomalení, které se projevilo i tím, že mě asi na 550m předběhl Zdeněk a přeřítil se přede mě. Bohužel pro mě běžel výrazně nerovnoměrně, první kolo za 1:23 a druhé kolo za 1:13, tak jsem se ho nemohl držet. Pokles úsilí je nejvíce patrný z poklesu tepové frekvence, i když toto samozřejmě vidím až po závodu. Je dost mrzuté, že se mi toto stalo. Snažil jsem se přesto posledních 100 metrů zrychlit, ale zde mě brzdilo do určité míry i to, že jsem až příliš brzy sledoval cílovou časomíru a všiml si, že mi osobák nevyjde a nestihnu ani čas pod 2:40, což se též stalo, výsledný čas byl 2:40,74. Za osobákem jsem zaostal o 1,54 sekundy, i přesto se jednalo o třeti nejrychlejších 800m historie. Škoda, že bylo teplo, neběžel jsem s nikým v kontaktu, byl před startem až příliš nervozní a až příliš sledoval časomíru v obou kolech, ale co se dá dělat. Můj kamarád pak správně říkal, že jsem ho zklamal, má pravdu. :-)

Když koukám na přehled závodů na 100-1000 m, tak vidím, že nikdy jsem ještě neběžel žádnou z těchto vzdáleností na vyšším průměru TF, dnes jsem měl průměr 177, zatímco při osobáku z loňského roku byl mnohem menší, jen 163,7. Určitě je to hodně ovlivněno vysokou startovní tepovkou a též teplotní nepohodou. Přesto ale škoda, že osobák nevyšel. Po závodu jsem ještě běžel závod na 400m a poté i závod na 1500m, ani zde jsem ale osobák nezaběhl, i když na 400m jsem nebyl daleko.

3.9.2013 Brněnské Hamburgy 400 m

Pořadí: 3. ze 4 běžců

Čas: 1:18,66

Rychlost:  18,31 km/hod (3:17 na km)

Průměrná TF:  160,9 tepů/min

Počasí: cca. 18 stupňů, zataženo, vítr

Rozložení tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Závod na 400m jsem běžel poté, co se mi příliš nepovedl závod na 1609m, po kterém jsem cítil výraznou únavu dolních končetin. Rozhodl jsem se s tím bojovat pro sebe tradičním způsobem, tedy cvičením a relaxací, poležel jsem si i v trávníku a pak jsem připravil start. Kromě mě běželi Vlasta, Honza Tecl a Jaromír, který sice chtěl odejít, ale přesvědčil jsem ho, aby to ještě zkusil, což se ukázalo jako dobrá volba. Nárazový vítr bohužel neustal, a celkově jsem si od běhu moc nesliboval. I kvůli problémům s únavou dolních končetin jsem běžel bosý. Hned po startu vystřelil Honza, za kterého se pověsil Vlasta a dal první stovku za nějakých 15-16 sekund. Neměl jsem žádnou šanci, že bych se jich mohl držet, tak jsem si běžel podle sebe, Mirek pak běžel za mnou. Odstup od vedoucí dvojice se zvyšoval, ale běželo se mi celkem dobře, tak jsem se pokusil posledních 100m ještě zrychlit, čímž jsem definitivně utekl i Mirkovi, který ale i tak překonal osobák, když dal 1:23,5. Před cílem mě trochu vyvedl z míry Honza, který jako tradičné hned v cíli padnul k zemi, ale zrovna ne úplně šťastně před můj netbook, na který jsem pak neviděl, a nebylo na něj vidět ani z kamery. Běžel ale výborně, za 1:09,5, Vlasta měl ještě o 3s lepší čas. Doběhl jsem nicméně do cíle a zjistil jsem podle hodinek, že jsem zaběhl velmi slušných 1:18,66, což je pátý nejrychlejší čas historie, jen 2,7 sekundy za osobákem. Překvapilo mě to, protože jsem běžel osamoceně, v únavě a s větrem.

Otázkou je, co z běhů posledních dnů a týdnů vyvozovat, zejména pak pro sobotní ligu, kde bych měl běžet 800m a 1500m. Rychlostně jsem na tom lépe než loni, vytrvalostně ale evidentně hůře, což se projevuje hlavně u dlouhých vzdáleností. Zkusím ale zaběhnout co nejlépe a pak přejdu na trénink delších vzdáleností, i když bude dost těžké začít opět zvládat delší běhy tempem kolem 4:00-4:15/km, což by bylo s rychlostním tréninkem neslučitelné. Samozřejmě to souvisí i s hmotností, která při rychlostním tréninku rostla, viz graf, ale při vytrvalostním tréninku musí výrazně klesnout, mám-li ještě zaběhnout v pozdním podzimu něco slušného. Toto ale není ničím neobvyklým, to k mému běhání patří. Aktuálně bych se tedy měl soustředit na sobotní ligu a teprve pak řešit následné. Jen se bojím, abych to nepokazil, protože pak by mé běhání posledních týdnů bylo dost kontraproduktivní, i když bylo více ovlivněno okolnostmi, než cílenou přípravou na ligu.

3.9.2013 Brněnské Hamburgy 1609 m

Pořadí: 1. ze 2 běžců

Čas: 6:07,4

Rychlost:  15,77 km/hod (3:48 na km)

Průměrná TF:  164,2 tepů/min

Počasí: cca. 18 stupňů, zataženo, vítr

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Na dnešním Brněnském Hamburgu se měla nejprve běžet desítka, tu jsem však zrušil, neboť jsem byl přihlášen jen já a navíc jsem po sobotním půlmaratonu v Blansku nebyl v pohodě. Závody na 1609m a 400m jsem ponechal, protože jsem předpokládal, že někdo příjde, ostatně míli jsem vyhlašoval na základě podnětu jednoho z účastníků. Ráno se mi opět nechtělo vstávat, špatně se mi i klusalo na stadion, což souviselo jak s únavou nohou, tak s plnými střevy (viz též skokový růst hmotnosti na dnešních 65,9 kg). Na stadion dorazili ještě Vlasta a Jaromír, těsně před startem mi ale Vlasta řekl, že neběží, což mě překvapilo. Těšil jsem se též, že příjde Tomáš, ale tentokrát mu to asi nevyšlo, minule byl společný běh s ním fajn. Počasí bylo příjemné, ale poměrně silně foukalo, což nebylo pro výkon ideální.

První kolo jsem dal za 1:25,5, Jaromír běžel jen těsně za mnou, ale pak běh ukončil, neboť to pro něj bylo dost rychlé (zaběhl si osobák na 400m). Na začátku druhého kola se k mému běhu překvapivě přidal Vlasta, který běžel přede mnou, ale nějak jsem si nevšiml, že běžíme dost pomalu, toto kolo jsme měli za 1:34,9 a 809m tak probíhal v čase 3:01. Pravda ovšem je, že ani sám bych asi neběžel o moc rychleji, byl jsem celkem unavený a nechtělo se mi moc běžet, navíc vítr byl celkem silný. Ve třetím kole jsem už klusajícího Vlastu předběhl, nicméně i toto kolo měl skoro za 1:35, poslední kolo jsem pak zrychlil a i s Vlastovou pomocí běžel za 1:32/409 metrů, nicméně výsledný čas byl 6:07,4, což znamená tempo o 20s/km pomalejší, než mám tempo osobáku na 1500m. Hlavně jsem ale po doběhu cítil únavu dolních končetin, tak jsem se jen 3 kola vyklusal, osvěžil se a zacvičil si. Následných 400m jsem pak běžel překvapivě velmi slušně, viz komentář.

Čas: 1:38:52

Rychlost: 12,80 km/hod (4:41 na km)

Průměrný tep: 163,2 tepů/min

Profil: první 3,2 km mírně zvlněný městem, poté 9 km stoupání s převýšením +130m, posledních 9 km klesání s převýšením -130m, před cílem krátké stoupání a pak klesání, silnice

Počasí: cca. 20-25 stupňů, polojasno, větší část ve stínu v lese

Rozložení tempa (čas na km) a tepové frekvence (tepů/min):

   

Půlmaratonu Moravským krasem jsem se rozhodl zúčastnit z tréninkových důvodů, když jsem se o závodu dozvěděl až těsně před ukončením registrace v pondělí, neboť se o něm zmínil kamarád, který byl přihlášen již od ledna a s kterým jsem nakonec jel autem na místo závodu i zpět. Na závod jsem nijak neladil formu, naopak jsem pokračoval ve svém pokusu o rychlostní trénink před ligou, která se koná příští sobotu, a v pondělí, úterý i středu běhal poměrně svižně, zejména pak ve středu jsem zaběhl pro sebe velmi náročnou sérii běhů, kde jsem mimo jiné překonal osobák na 100m a velmi výrazně se přiblížil osobákům na 200m a 400m, viz zde. Také jsem měl slušnou kilometráž, nakonec za týden i se závodem 137,8 km, což je nejvyšší kilometráž za posledních 8 týdnů. Měl jsem i určité problémy, tak jsem do poslední chvíle zvažoval, zda se zúčastnit, i když jsem zaplatil startovné a přihlásil se na závod i do kategorie Mistrovství Moravy a Slezska. Ještě k tomu jsem před závodem špatně spal a ráno se cítil unaveně, dal jsem proto 10,3 km tréninkového běhu s kamarádem, u něhož jsem se cítil dobře, i když jsem v pohodě prý i tak nevypadal. Po konzultaci s dvěma kamarády jsem se přesto rozhodl, že se odpoledního závodu zúčastním a pojmu ho jen tréninkově, přičemž cílový čas byl stanoven na 1:35-1:40. Nebudu zastírat, že jsem doufal, že bych mohl běžet i rychleji, ale na druhé straně mi bylo už předem jasné, že na osobák to nebude. Další problém byl v tom, že nejsem zvyklý na odpolední závody, takže jsem sice dal oběd tři hodiny před závodem, ale i tak to byla příliš krátká doba, což jsem zjistil ještě před startem závodu. Závod probíhal ve zlvněném profilu, nejprve 2 okruhy městem (2x1,6 km), poté stoupání a poté klesání. Bylo dost těžké odhadnout, jak výrazně se stoupání a klesání projeví v mém výkonu, ale věděl jsem od dřívějška z jiných tratí, že na klesáních se mi běhá snad hůře než při stoupáních. Počasí před startem bylo pro mě dost teplé, ale časem se ukázalo, že trať vedla především lesem, kde byl stín a příjemný chládek.

Na místo registrace jsme přijeli s dostatečným předstihem, ale než jsem se zaregistrovali, přešli do šaten, převlékli se, zašli na wc a vystáli frontu na odevzdání batohů, tak už zbyla jen necelá půlhodina do startu, přičemž mi bylo jasné, že při cca. tisíci účastnících musím být v koridoru tak 15 minut před startem, abych neměl ztrátu hned po vystartování. Dobré místo na startu jsem přitom považoval za korektní, protože jsem běžel i to Mistrovství Moravy a Slezska. Vydal jsem se tedy na rozklus, ale byl jsem šokován, jak špatně se mi běželo. Běžel jsem asi kilometr, měl jsem těžké nohy a navíc mi bylo těžko od žaludku, cítil jsem ještě polední oběd. Též mi bylo teplo, tak jsem popíjel vodu z láhve a políval se. Usoudil jsem, že další klus nemá cenu, došel jsem ke startu, a tam se osvěžoval, snažil jsem se protáhnout, a to i v leže a uklidnit se. Pozdravil jsem se s Danem Orálkem a několika kamarády a zůstal vpředu, poblíž startovní čáry, takže jsem vystartoval s nepatrnou ztrátou. Hned v prvních dvou okruzích ale bylo jasné, že předstartovní problémy neskončily, naopak jsem měl stále pocit velmi těžkých nohou, kdy mi činilo problémy se pořádně odrazit a pobolívaly mě holeně i kolena. Hned v prvním kole se přede mě přehnal Honza Tecl a následně i Jirka Brtník, když o obou vím, že sice přepalují, ale běhají půlmaratony výrazně pomaleji než já. Skoro jsem si říkal, jestli to nemám po těch 3,2 km zabalit, ale někde na 3,5.km mě doběhl kamarád Ondra Cabák, který šel závod jen volněji po 10denní pauze a rozhodl se běžet se mnou. Trať už v tento okamžik začala stoupat, ale pomáhali jsme si k udržení tempa kolem 4:45/km, s cílovým časem kolem 1:40:00. Ondrovi jsem nabízel, aby běžel rychleji, ale říkal, že když tak zrychlí až v druhé půlce po klesání, že je rád, že běží se mnou a zbytečně nepřepálí. Postupně jsem dokonce předbíhali různé běžce, kteří na začátku přepálili, Jirku Brtníka jsme doběhli někde po 5.km, Honzu Tecla pak po 6.km. Honzovi jsme pak utekli, ale někde kolem 7,5.km se přes nás přiřítil i spolu s několika běžci, načež jsme s Ondrou zrychlili, předběhli ho zpět a zkusili mu utéct, pak se ale s tempem vrátili zpět k těm cca. 4:45/km. Zajímavé bylo, že jsem měl stále dost nízký tep, ale pocitově jsem se musel dost snažit, abych tempo udržel, nadále přetrvávala únava nohou, ale bylo to lepší než po startu. Tempo upadlo jen těsně před obrátkou na 12,1.km, kde bylo stoupání nejprudší, pak jsme se ale pokusili zrychlit zpět.

Záhy po obrátce bylo jasné, že Ondra má na seběh mnohem více sil, než já, a proto mě po 13.km opustil. Já se snažil běžet kontrolovaně na čas 1:40:00, celkem jsem si to hlídal, byl jsem ale šokován, že mě někde kolem 14.km doběhl Honza a šel dokonce přede mě. Někde před 15.km mi zkusil utéct, či spíše já měl další krizi, ale jakmile jsem se polil a napil na občerstvovací stanici, tak jsem velmi výrazně zrychlil, neboť právě proto, že je Honza dlouholetý kamarád, tak jsem nechtěl jim být poražen. :-) Nejenže jsem Honzu doběhl, ale ve velmi rychlém běhu jsem pokračoval ještě několik set metrů, až jsem si vybudoval asi 10 sekundový náskok po 16.km. Pak jsem zpomalil, ale viděl jsem, že se náskok na Honzu nezvětšuje, spíše naopak, a navíc jsem měl i celkem sílu a chuť, takže jsem v posledních kilometrech postupně zrychloval, neboť mi bylo jasné, že si Honzu nesmím dovést do cíle za zády, protože s ním každý sprint musím prohrát. Viděl jsem též, že čas 1:40 padne, což bylo fajn. Ještě na občerstvovačce na 19,5.km jsem vzal poslední kelímek a polil se, na pití jsem neměl chuť (trochu jsem pil na 5.,10. a 15.km a vždy se tam i polil). Někde kolem 20.km bylo krátké stoupání, které dělalo více lidem problémy, já ale zde běžel celkem dobře a i když tempo kleslo, tak méně, než jiným. Pak už jsem jen spěchal do cíle a i když jsem v cílové rovince prohrál s jedním člověkem, tak jsem doběhl v čase 1:38:52, 15 sekund před Honzou. Čas byl za osobákem o 14 minut, skončil jsem na konci první čtvrtiny startovního pole a v rámci Mistrovství Moravy a Slezska na 16.místě z 19 mužů.

Do doběhu jsem počkal na odebrání čipu, vzal láhev s vodou a šel vyklusávat. Překvapilo mě při výklusu poměrně silné píchání v boku, které se naštěstí ale při závodu neprojevilo, pouze jsem tam cítil v prvních kilometrech jídlo od oběda. Vyklusal jsem tedy asi jen 1,5 km a pak přešel do chůze, potkal jsem se pak s více kamarády, občerstvil se, s větším časovým odstupem doklusal s kamarádem do sprch a pak s ním odjel do Brna. Kamarád zaběhl osobní rekord, tak byl spokojen. U mě to je horší, z tréninkového hlediska to nebylo špatné, ostatně jsem tento den naběhal 37,9 km, což není málo, ale únava nohou těsně před startem mě dost zaskočila a bohužel se znovu potvrdilo, že nejsem "odpolední typ" běžce. Lépe odběhnu půlmaraton ráno nalačno či téměř nalačno, než odpoledne po obědě ... Průměrné tempo 4:41/km je s ohledem na mou dřívější výkonnost ostudné, na druhé straně se mi podařilo běžet poměrně kontrolovaně tak, abych splnil oba cíle, jak půlmaraton pod 1:40, tak porazit Honzu (kterému se tímto omlouvám). Rozhodně mi pomohl běh s Ondrou na 3,5.-13.km, který nakonec doběhl o dvě minuty přede mnou, dokonce v osobáku, a též soupeření s Honzou, jinak jsem se ale na ten výkon celkem nadřel, přestože průměrná tepovka byla velmi nízká, jen 163 tepů/min, tedy 15 tepů pod ANP. Problém ovšem je v tom, že se mi na delších vzdálenostech letos moc nedařilo ani jindy, natož teď na podzim, takže je otázkou, jestli se mám na podzim pokoušet o maraton, či zda mám podzimní sezonu definitivně odepsat, a případné jen zkusit zaběhnout slušně krátké vzdálenosti na lize příští týden (max. 1500m), budu-li dostatečně odpočatý. Na druhé straně dobře vím, že z tohoto závodu nemohu vyvozovat skoro nic, protože od začátku se jednalo jen spíše o "spontální trénink v náročných podmínkách", který nakonec nedopadl ještě tak špatně, jak by se mohlo z rozdílu mezi dosaženým časem a časem osobáku jevit. Sám bych se k takovému tréninkovému běhu neodhodlal, a když už jsem měl zaplacené i startovné, tak by byla škoda se nezúčastnit jen proto, abych si neudělal ostudu špatným časem. I tento závod mi dal cenné zkušenosti, které uplatním jindy, navíc jsem prožil příjemné chvíle s kamarády, což je též fajn. Pořád věřím, že někdy ještě zaběhnu dobrý půlmaraton i dobrý maraton, ať už letos, či jindy. I když jsem tentokrát běžel špatně, tak jsem rád, že jsem na závodu byl. :-)

27.8.2013 Brněnské Hamburgy 3 km

Pořadí: 1. ze 2 běžců

Čas: 11:13,6

Rychlost:  16,03 km/hod (3:45 na km)

Průměrná TF:  171,6 tepů/min

Počasí: cca. 15 stupňů, zataženo

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Závod na 3 km jsem běžel půl hodiny po dokončení výrazně nepovedeného závodu na 10 km, který jsem ukončil po 5,2 km, viz komentář. Před třemi dny jsem sice zaběhl 2 km v osobním rekordu za 7:01, ale dnes jsem byl mnohem hůře disponován. Rozhodl jsem se přesto zúčastnit, už i proto, že přišel Tomáš Muller. Za tu půlhodinu jsem udělal spoustu věcí, napil se, zašel na wc, zacvičil si, poležel na tartanu apod., prostě vše pro to, abych se cítil lépe. Pak jen nachystal kameru, doklusal 200m na start a připravil se. Pavel, který už 3 km běžet nechtěl, nám slíbil, že bude měřit a hlasit mezičasy, což též udělal, což bylo fajn. Sám jsem se rozhodl závod aspoň slušně rozběhnout, abych pomohl Tomášovi a pak podle potřeby odstoupit či zpomalit.

První kolo jsem překvapivě rozběhl velmi svižně, 200m za 40 sekund, 400m za 1:23, a ani další kola nebyla špatná, 1 km jsem měl za 3:35, Tomáš 3:36. Překvapilo mě, že se mi běží dobře, i když to samozřejmě bylo pomalejší než na té rekordní dvojce. Stále jsem byl ve vedení a udával jsem tempo, Tomáš za mnou pak začal zaostávat, na 1800 metrech to už byly čtyři vteřiny. Zde se ale rozhodl, že poběží jen 2 km, výrazně zrychlil a na svých posledních 200m mě doběhl a předběhl, přitom ale už zezadu hlásil, že běží jen 2 km, aby mě nezmátl. 2 km jsem měl za 7:22, Tomáš měl 7:21. Poslední kilometr jsem se snažil běžet tak, abych měl výsledný čas pod 11:15, což se mi i díky zrychlení v závěru podařilo, i když mi chyběl kontakt s někým dalším. Čas jsem dal 11:13,6, což je 11.nejlepší výkon historie, cca. 20 sekund za osobákem. Tep byl i dnes velmi nízký a držel se až na úplný závěr i pod ANP (178). Rozhodně jsem se po tomto běhu cítil mnohem lépe, než po úvodních 3 km za 11:58 v prvním závodu.

Po závodu jsem se pak vyklusal s Tomášem a dobře jsme pokecali, běželi jsme 2+7,2 km tempem kolem 5:40/km, běželo se mi dobře. Zajímavé je, jak rychle a výrazně se mění mé aktuální běžecké rozpoložení, což je na jedné straně dobře, ale na druhé straně může znamenat i velmi špatné výsledky na důležitých závodech. Pokud se jedná o 3 km, tak nadále věřím, že v mých možnostech je zaběhnout kolem 10:45, jen to chce trpělivost a vhodné podmínky, aby se to podařilo.

18.6.2013 Brněnské Hamburgy (5,2 km)

Pořadí: 2. ze 3 běžců

Čas: 22:29

Rychlost:  13,88 km/hod (4:19 na km)

Průměrná TF:  157,9 tepů/min

Počasí: 15 stupňů, zataženo

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Závodu jsme se zúčastnil jen já, Pavel Musil a Karel Veselý, který však zatím běhá pomaleji než my. Překvapilo mě, že se Pavel přihlásil a napsal stejné tempo jako já, do přihlášky jsem uvedl 3:40->4:00, protože jsem jednou chtěl zkusit nerovnoměrné tempo s rychlejším začátkem. Bohužel jsem však nebyl dobře disponován, špatně se mi spalo, zřejmě jsem se včera přejedl a měl plná střeva, což se projevilo skokovým nárůstem hmotnosti o 1,3 kg (graf) a ještě k tomu jsem včera s kamarádem běhal na dráze a naběhal 3,2 km v tempu pod 3:45/km (3x 800m a 2x 400m). Sice jsem jinak naběhal málo kilometrů, ale i tak únava nohou asi zůstala. Ráno bylo velmi příjemné počasí, bylo jen 15 stupňů a bylo po dešti, rozklus na stadion proběhl ještě normálně, dobře se mi dýchalo.

Samotný závod byl od začátku špatný, první km jsem udával tempo já, pak přede mě šel Pavel a stěží jsem se ho držel. Po 3 km za 11:58 bylo jasné, že nedám desítku ani pod 40 minut a navíc jsem měl dost tuhé nohy, hlavně kotníky. Běželo se mi špatně a i když se na mě snažil Pavel čekat, tak to nebylo nic platné a nedařilo se mi ho držet ani po výrazném zpomalení. Někde po 4.km jsem ho vyzval, ať už běží sám a doklusal do 5,2 km za špatných 22:29 (5 km 21:28). Tep byl nízký a stále klesal, ale přesto jsem ke konci běhal 5:00/km a i s tím měl problém. O to zajimavější je, jak dobře jsem zaběhl o půl hodiny později trojku, viz komentář. Nějak se v sobě nevyznám, hodně samozřejmě hraje i psychika.

23.8.2013 Brněnské Hamburgy 2 km

Pořadí: 1. ze 3 běžců

Čas: 7:01,36 (OR překonán o 4,1 s)

Rychlost:  17,09 km/hod (3:31 na km)

Průměrná TF:  174,1 tepů/min

Mezičas 1500m: 5:13,7 (o 0,7 s za OR)

Počasí: cca. 15 stupňů, jasno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

V posledních týdnech se mi běžecky moc nedaří a protože jsem měl i jiné problémy, tak jsem musel na poslední chvíli přesunout konání úterních Hamburgů na pátek. Bohužel jsem si přitom nezjistil, že se v sobotu koná v Olomouci desítka, takže termín nebude většině lidí vyhovovat, což mě mrzí. Vyhlásil jsem 10 km a 1500m, avšak když jsem zjistil, že není nikdo přihlášen, tak jsem desítku zrušil a uspořádal jen 1500m. Ráno jsem se cítil celkem unaveně, ale na stadion jsem vyrazil, bylo ještě celkem příjemné počasí. Rozhodl jsem se odstartovat od cílové čáry a dát 1600-2000 metrů, abych nemusel řešit umístění kamery, mezičasy a podobně. Tempo na hodinkách jsem dal optimisticky na 20 sekund/100 metrů, protože mi více vyhovuje, když za časem mírně zaostávám, pokud tedy své výpočty v průběhu závodu nezblbnu, jak se mi stalo dnes. Rozhodl jsem se běžet bosý, ale beztak jsem žádný extrémně dobrý výkon nečekal, spíše jsem se obával, že poběžím výrazně pomaleji už od začátku.

Po vystartování jsem byl velmi překvapen, jak mi to běží dobře. Na hodinky jsem nekoukal, ale dle pípání usuzoval, že běžím velmi dobře, 400m za 1:20,86, 800m za 2:44,29. Postupně jsem mírně zpomaloval, ale někde na kiláku poprvé koukl na hodinky (ale jen na tep), že mám tep pod 180 a mám se snažit běžet dál. Vznikla ale chyba, když jsem si neuvědomil, že jsem nastavil pípání po 100 metrech a ne po 50, takže pokud chci mít osobák na 1500m (zatím 5:13), tak nesmím zaostávat za pípáním o více než 60 metrů, nikoliv 100. V pohodě jsem tedy odběhl 1500m, stikl hodinky, ani se na ně nepodíval a myslel, že mám čas kolem 5:07, tak jsem byl velmi spokojen, ale řekl jsem si, že tedy běžím do těch 2 km, které bych měl mít pod 7 minut. Bohužel jsem si v pátém kole udělal oděrku na prsteníčku pravé nohy, tak to bylo mírně nepříjemné. Bosoběh má pro mě velkou výhodu, že běhám rychleji než v botách, ale ta se rozplyne v okamžik, kdy vzniknou nějaké oděrky, které mívám pravidelně. :-( I v posledním kole jsem kvůli chybným výpočtům věřil, že dám 2 km pod 7 minut a teprve necelých 80 metrů před cílem koukl na hodinky a byl překvapen, že vidím 6:44. Zkusil jsem tedy zrychlit, ale i tak mi to nevyšlo, čas jsem měl 7:01,36, ale i tak jsem osobák zlepšil o 4,1 sekundy. Čas na 1500 metrů jsem dle mezičasu dohledal jako 5:13,71, což je druhý nejlepší výkon historie, ovšem 0,72 sekundy za osobákem.

Velmi zajímavé je, jak nízkou jsem dnes měl tepovku, v podstatě jsem to skoro celé běžel jen na úrovni ANP (178). Také vývoj času kol byl uspokojivý, tempo klesalo celkem pomalu, i když konstantně. Myslím, že kdybych se nenechal ukolébat chybnými výpočty, tak jsem mohl mít 1500m v osobáku a 2 km pod 7:00. Stejně tak si umím spočítat odhad času dalších kol, kdybych pokračoval a zpomaloval přibližně stejně, jako dosud, neboť i když jsem byl zadýchaný, tak tepovka nebyla vysoká a bez toho krátkého zrychlení těsně před cílem a bez té hloupé oděrky bych byl schopen běžet dál. Vychází mi to tak, že bych mohl mít poslední kilometr kolem 3:43 a celkový čas na trojku kolem 10:45, když osobák mám 10:52,4. Podobné výpočty vycházejí i dle mého kalkulátoru. Nevadí ale, co nevyšlo dnes, mohu zkusit jindy, pokud možno při podobné strategii, jako dnes. Trochu mě sice štve, že nemám vytrvalost a že nyní běhám na své poměry slušně jen střední vzdálenosti, ale i tak dobře. Třeba zaběhnu dobře ligu za 14 dní, protože na souběžnou noční PIM desítku asi nemá smysl jezdit a když už jsem jsem v rámci kola šel tu chůzi, tak mám jistotu i tu, že nebudu mimo soutěž ani na těch krátkých tratích, i kdyby z Morendy jelo více než 24 lidí, o čemž beztak pochybuji. Vím, že mé výkony na 1500m a kratších jsou beztak směšné, ale i tak by možná stálo za to, abych tam zkusil zaběhnout osobák - po dnešku věřím, že by se to mohlo podařit, budu-li aktuálně disponován aspoň tak, jak dnes.

17.8.2013 Přerov (liga družstev) 10 km chůze

Pořadí: DQ z 45 závodníků

Čas mimo soutěž bez přestávky na DQ: 1:09:28

Čas mimo soutěž s přestávkou na DQ: 1:10:37

Rychlost:  8,64 km/hod (6:57 na km)

Průměrná TF:  147 tepů/min

Profil: rovina, po asfaltové cyklostezce, 4 "okruhy" = chůze k obrátce a zpět

Počasí: cca. 20-25 stupňů, slunečno, ale velká část trati ve stínu

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Když jsem začátkem července měl problémy s dysbalancí, tak jsem zkusil jako kompenzační aktivitu také chůzi, přičemž jsem zjistil, že jsem schopen chodit 1-2 km tempem kolem 7:00/km. Udělal jsem si i videonahrávku a poslal kamarádovi k posouzení, nakolik by to odpovídalo pravidlům sportovní chůzi. Zjistili jsme, že letovou fázi můj pohyb určitě nemá, nicméně mám hraniční dodržování pravidla o tom, že opěrná noha musí být natažená celou dobu od dopadu až poté, co bude kolmá k podložce. Z běhu jsem samozřejmě zvyklý dopadat na celé chodidlo, takže noha je pokrčená už při dopadu v chodidlu, a toto mám do větší míry přenesené i na normální chůzi. Dopadat na nataženou nohu přes patu a udržet nataženou nohu i při přenášení váhy je pro mě technicky téměř nemožné, a to i proto, že mám zkrácené různé svaly na nohách. I přesto jsme se ale v družstvu Moravské Slavie dohodli, že mě přihlásí do 4.kola ligy družstev, které šly všechny skupiny z 1. i 2.ligy v Přerově, šlo celkem 45 mužů, ale jen tři z naší skupiny. To znamenalo, že pokud dokončím, tak skončím pravděpodobně třetí a získám pro tým velmi cenných 8 bodů, avšak bylo tu nemalé riziko, že budu diskvalifikován a nezískám ani bod. Před závodem jsem dost důkladně zkoumal pravidla, nicméně jedna věc mi unikla, viz dále. Teoreticky jsem přesto byl připraven velmi kvalitně a podařilo se mi vyřešit i problém s tím, že podle propozic končila prezence dříve, než mi přijížděl vlak do Přerova, a navíc od nádraží na místo prezence byly asi dva kilometry, které jsem doklusal dle GPS. Bylo slunečno, ale trať vedla naštěstí pod stromy, avšak problém pro mě byl, že se jednalo o asfalt a ne tartanovou dráhu. Jde hlavně o nezvyk nohou na dopady přes patu, vedoucí k otlačeninám pat, což jsem si vyzkoušel už při 6 km chůzi ve čtvrtek.

Po odstartování jsem zjistil, že překvapivě nejdu ani zdaleka poslední, tempo bylo velmi slušných 6:40/km. Snažil jsem se jít tak, jak jsem se dočetl, rozhodně jsem neměl ani náznakem letovou fázi a dopadal jsem na natažené chodidlo přes patu, přesto se některým rozhodčím již v prvním kole můj styl nelíbil a byl jsem napomenut párkrát slovně a jednou žlutou kartou (někde před 2.km). Raději jsem tedy opustil skupinu dvou chodců, s nimiž jsem šel první část a výrazněji zpomalil, abych si dal ještě větší pozor na techniku. Někde na 3.km jsem nicméně od rozhodčího, od kterého jsem viděl žlutou kartu, viděl kartu červenou, což ale nebrání v pokračování v závodu, neboť je člověk diskvalifikován až po třech červených kartách. V druhém kole jsem žádné jiné karty neviděl a slovní připomínky k nenataženému kolenu slyšel už méně, ve třetím kole pak vůbec. Někde na 2,5.kole (6 km) jsem v protisměru potkal Rosťu, který mě povzbuzoval, že závod dojdu, čemuž jsem už celkem věřil. O to více jsem byl překvapen, když jsem v cíli třetího kola uviděl tabuli a na té viděl u svého startovního čísla dvě napomenutí, i když jsem o druhé červené kartě nic nevěděl (netušil jsem, že je možné ji udělovat i bez oznámení soutěžícímu). Čas vypadal stále velmi slušně, s možností zajít pod 70 minut.

V posledním kole už mě trochu bolely otlačené paty, ale snažil jsem se stále o co nejlepší styl, zejména pak v blízkosti rozhodčích (ale i jinde, ostatně občas tam jezdili i rozhodčí na kole apod.). Věděl jsem, že nesmím dostat třetí červenou, jinak budu diskvalifikován. Prošel jsem po obrátku a vydal se na posledních 1250 metrů do cíle. Přešel jsem kolem rozhodčích, o nichž jsem věděl, že měli k mému kolenu slovní výhrady, ti nic neříkali, a pak už jsem se dostal na místo 500 metrů před cílem, kde jsem věděl, že od tohoto místa už žádní rozhodčí nejsou, jedině až těsně před cílem, kde jsem předpokládal, že červenou už nedostanu. Přitom jsem si ale nebyl vědom ani předchozích chyb, i když jasné je, že má technika nebyla optimální od začátku. Měl jsem velkou radost, že závod dokončím, dobře jsem viděl, že čas bude pod 70 minut a že budu třetí v naší ligové skupině, celkově cca. 34. z 44 lidí. O to více mě překvapilo, že 450 metrů před cílem šel proti mě starší pán v obleku, kterého jsem dosud na trati neviděl, a který držel v ruce červenou stopku a řekl "je mi líto, jste vyloučen". Řekl, že závod musím okamžitě ukončit, neboť mám napomenutí od 4 rozhodčích a že je škoda, že mě nezastihl po 3.kole, že by mě vyloučil už tam. Byl jsem velmi překvapen, teprve poté jsem se dozvěděl, že se jednalo o "vrchníka", kterému pomocníci předávají informace od traťových rozhodčích, kteří mě mohou diskvalifikovat, aniž bych o tom věděl. Bylo mi ale umožněno závod dojít, ovšem bez čísla, které jsem si musel sundat. Těch 9,55 km jsem měl za 66:12, diskuse s rozhodčím a odepnutí čísla mi trvala 69 sekund, vynuloval jsem Garmina a zbývajících 0,45 km šel 3:16. Před cílem mě povzbuzovali k zrychlení, na což jsem reagoval, že už jsem diskvalifikovaný, a pak se zajímali i o mé číslo. Došel jsem i tak před Rosťou, který mi pak dovysvětlil pravidla, nicméně to bylo na nic, protože jsem byl jako jediný ze všech závodníků na trati diskvalifikovaný (jeden pak nedokončil). Byl jsem dost zklamaný, že diskvalifikace přišla až poté, co jsem si byl jistý, že už nedojde, těsně před cílem. Počítal jsem, že mě mohou diskvalifikovat v 1.kole, možná i ve druhém, ale já chodil dle mého názoru technicky pořád stejně, tak jsem úplně nepochopil, proč s tím počkali až do této chvíle ... Škoda, hranice mezi úspěchem a fiaskem je často velmi nezřetelná, mé vystoupení totiž jinak než fiaskem hodnotit nejde ...

Po závodu jsem chvíli diskutoval s jakýmisi rozhodčími, nelíbila se jednomu moje práce rukou, že prý to vypadalo, jako když jdu na procházku, což má pravdu, nicméně o rukou není v pravidlech ani slovo. S těmi koleny opravdu netuším, kde jsem udělal chybu, já se je snažil natahovat, jak to šlo, zcela poctivě, ale prostě je jasné, že nejsem vychozený a že jsem to asi dělal blbě. Ostatné, dobře vím, že i při běhu vypadám příšerně, a to i při časech pod 40 minut na desítku. Kdyby se běh posuzoval dle uměleckého dojmu, tak bych byl diskvalifikován i na Triexpertu, kde jsem přitom skončil v první pětině (40.místo z 231 lidí). Na chůzi jsem musel vypadat ještě komičtěji, tak si mě asi rozhodčí chtěli užít, protože takové NEMEHLO dlouho neviděli (kolem každého jsem prošel osmkrát), a teprve pak mě diskvalifikovali, jako prevenci, aby se nemuseli na podobnou hrůzu koukat jindy. Schválně jsem se ale chtěl poučit, jak chodí ostatní a sledoval je, když procházeli v protisměru. Zejména v místech, kde jsem neviděl rozhodčí, se mi u mnohých zdálo, že rozhodně nohy natažené při dopadu nemají, ale tito vyloučeni nebyli. U mě to ale bylo asi mnohem horší, i když jsem se snažil. Byla chyba, že jsem měl drzost to vůbec zkoušet ...

Po závodu jsem zašel na vyhlášeni výsledků spojených s občerstvením, které bylo velmi kvalitní (studená mísa) a neočekávané, protože na běžných ligových kolech nic takového není. Bavil jsem se tam s pár lidmi a pak vyrazil klusat na vlak. Co se týká zdravotních následků, tak mám hlavně odřené paty, kde se vytvořily menší puchýře, jsem trochu unavený, ale jinak v pohodě. Také teď cítím dost namožené holeně, ale to by mělo přejít. Snad tedy tu "srandu" přežiji bez větších zdravotních následků. Přesto je ale jisté, že na chodeckých závodech už mě nikdo NIKDY neuvidí a dost možná se vykašlu i na poslední řádné ligové kolo, kde bych sice ty krátké tratě dokončil (běží se tam maximálně 1500m), ale v ostudných časech, přičemž jedna ostuda za kolo stačí ... Říkal jsem si ale, že aspoň díky mě měli rozhodčí práci, což je fajn. :-) Nejpříjemnější na dnešním dni beztak byl ranní běh na vlak (z toho část cesty byla s kamarádem Hugem). Byla drzost, že jsem se na závodech chůze vůbec objevoval, a jediné, co mi snad vadí, je to, že jsem byl diskvalifikován až těsně před cílem a ne někdy v půlce či ještě dříve, takže jsem si tvořil falešné naděje.

Edit: podle výsledků vidím, že nakonec z naší ligové skupiny šel jen Milan Adamec (56:16), takže jsem byl diskvalifikován ne ze třetího, ale ze druhého místa, a přišel jsem tak ne o osm, ale o devět bodů. Pokud se jedná o hodnocení závodu, tak se jedná o můj subjektivní dojem, způsobený částečně neznalostí pravidel, či zvyklostí na závodech apod. Rozhodně jsem nezamýšlel kohokoliv napadat, či obviňovat apod. Pokud to z mého popisu tak vyplynulo, tak se všem velmi omlouvám. Na základě informací, které jsem zjistil následně, považuji ještě za větší chybu, že jsem do Přerova jel, než předtím.

14.8.2013 Triexpert cup - Palackého vrch 10 km

Pořadí: 40. ze 231 běžců

Čas: 39:44

Rychlost:  15,10 km/hod (3:58 na km)

Průměrná TF:  175,1 tepů/min

Mezičas 5 km: 19:53

Počasí: cca. 20 stupňů, soumrak

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Závodu Triexpert cupu na dráze na Palackého vrchu jsem se mohl zúčastnit díky tomu, že jsem si na část dne vzal volno, i když jsem do poslední chvíle uvažoval, jestli na něj jít, neboť jsem byl dost unavený, mimo jiné i po včerejších Hamburcích (5 km 19:43, 800m 2:42,66). Ani při dopoledním a pak poledním vyklusávání jsem se necítil v pohodě, a odpoledne mě i bolely nohy, přesto jsem se rozhodl tam jít, hlavně i kvůli kamarádovi Vlastovi, který tam usiloval o další zlepšení svého osobáku. Sjednal jsem si výjimku u ředitele závodu a startoval až v posledním rozběhu, kterého se zúčastnilo jen 29 běžců. Kromě toho tam chvíli běželi ještě tři nejpomalejší běžci z druhého rozběhu, kteří na trase byli déle než hodinu, a nebylo žádoucí kvůli nim posouvat start našeho rozběhu, který byl beztak o 15 minut posunutý. Pípání jsem si nastavil optimisticky na 3:45/km, ale říkal jsem si, že by byl úspěch, kdybych rozběhl tempem 3:50/km.

První kola se mi skutečně podařilo běžet tempem kolem 3:50-3:55/km, 2 km jsem měl za 7:44, ale bylo jasné, že osobák z toho dnes nemůže být. Když jsem v třetím kilometru zpomalil na 4:00/km a ztratil kontakt s některými běžci, tak jsem si dal jediný cíl, a to doběhnout pod 40 minut. Někde kolem 4.km jsem přitom ztratil koncentraci, výrazněji jsem zpomalil, a byl předběhnut o první kolo Vlastou. 4 km jsem měl za 15:48. Přenastavil jsem si pípání hodinek a pak se pokusil vrátit do potřebného tempa, k čemuž mi pomohlo, že jsem běhal poblíž jednoho závodníka, Petra Bělohoubka, který běžel velmi vyrovnaná kola. Sice jsem měl určité problémy se udržet, ale celkem se to dařilo. 5 km jsem měl za 19:53, 6 km za 23:56 a 8 km za 32:00. Pomáhalo mi povzbuzování Honzy Tecla u cílové čáry a občas i Jardy Kocourka na dvoustovce, který dnes hlásil mezičasy Vlastovi a podporoval ho v jeho vynikajícím výkonu.

Pět kol před koncem jsem cítil dost sil a zřejmě jsem vypadal i dobře, tak mě Jarda povzbudil, abych předběhl Petra a dotáhl se na dalšího Petra, který běžel jen kousek před ním. Postupně jsem zrychloval a oběma jsem utekl. Kolo před koncem jsem se dotáhl ještě i na Pavla Tešnara, který v té době už běhal relativně pomalu, o 5s/kolo pomaleji než já, a 300m před cílem ho předběhl. Snažil jsem si pak udělat náskok, ale to mi nebylo nic platné, protože mě asi 80m před cílem předběhl zpět a porazil mé o 1 sekundu. I tak jsem ale poslední kolo měl za slušných 1:28 a výsledný čas byl 39:44. Zajímavé je, že když jsem v posledních 5 kolech postupně zrychloval, tak tepovka šla dolů, toto jsem viděl už vícekrát. Každopádně čas pod 40 minut považuji tentokrát za velmi dobrý výsledek, navíc průměrný tep byl jen 175,1. Ještě mnohem lépe ale zaběhl Vlasta, který mě v mém 22.kole předběhl o druhé kolo a zaběhl vynikajících 36:22, k čemuž mu moc gratuluji. Další můj kamarád Hynek běžel v prvním běhu za 48:59, ale měl vynikající poslední kolo za 1:26. Konečně, Honza, který mě povzbuzoval, měl ve svém běhu po delší době čas pod 45 minut (44:48), což je fajn výsledek. Další kamarád, Tomáš, zaběhl osobák, dnes byly příznivé podmínky. Škoda jen, že jsem mimo formu, jinak bych snad býval zaběhl též lépe, i když i tak to byla 14.nejrychlejší desítka historie. Třeba na podzim ještě zaběhnu lépe, uvidíme. :-)

13.8.2013 Brněnské Hamburgy 800 m

Pořadí: 3. z 6 běžců

Čas: 2:42,66

Rychlost:  17,71 km/hod (3:23 na km)

Průměrná TF:  171,0 tepů/min

Počasí: 18 stupňů, polojasno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Závod na 800m jsem běžel po neúplně povedeném závodu na 5 km, kde jsem měl ke konci také problémy s technikou, více zde. Rozhodl jsem se proto běžet bosý. Kromě mě se zúčastnili tohoto běhu jen Ondra, Jaromír a Tomáš, Alice běžela už v rámci 5 km a Honza běžel až později, viz dále. Když se kluci ptali, jaké tempo poběžím, tak jsem říkal, že zkusím 3:20/km, ale uvidím, jak to půjde. Na startu jsem poněkud zaspal, zatím jsem ještě úplně nevyřešil otázku, jak sledovat počítač, hlásit ostatním čas startu, zmáčknout své hodinky a rychle odstartovat, neboť zatím můj program nemá zvukovou signalizaci, kterou k tomu neumím doprogramovat. :-)

Hned po prvních metrech jsem získal na Ondru několikametrový odstup, ale jinak se mi běželo celkem dobře a snažil jsem se, aby se mi moc nevzdaloval. Nechtěl jsem ale ani extrémně přepálit, tak jsem běžel sice dost svižně, ale ne "do padnutí", 400m jsem měl za 1:22,14, Ondra byl o 1,5 sekundy přede mnou. Viděl jsem ale, že není úplně v pohodě, tak jsem ho zkusil dohnat, což se mi podařilo asi na 560m a pak jsme asi 100m běželi skoro vedle sebe. Ondra je ovšem mnohem lepší než já, tak se předběhnout nenechal, a na posledních 100m mi opět utekl, nicméně i tak jsem druhé kolo měl za 1:20,52 a výsledný čas byl 2:42,66, což je jen o 3,46 sekund pomalejší než osobák (jedná se o 4.nejrychlejší čas v historii). Ondra mě nakonec porazil o sekundu a půl, ale jen díky němu jsem běžel druhé kolo rychleji než první. Zajímavé ovšem je, že jsem měl dost nízkou tepovku, která navíc ke konci klesala. Dost možná bych býval zvládl ještě pár set metrů podobným tempem běžet, ale je to jen spekulace. Poděkování zaslouží i Alice, která nás slovně povzbuzovala. :-)

Ještě, než jsem doběhl, jsem zaregistroval Honzu Tecla, který přišel několik minut po času startu závodu. Netušil jsem přitom ani, že příjde, protože nebyl přihlášený. Rozhodl jsem se nicméně, že dám ještě jednu osmistovku, spolu s ním, a připojil se i Ondra, který dal jen 400m. Oba mi hned po startu utekli a stále se vzdalovali, zejména první stovku běželi jak uragán. :-) V tomto běhu dal Honza cca. 2:42,5, tedy podobný čas, jako já v závodě, já dal 2:53,26 (1:25,55+1:27,71), což lze považovat za kvalitní trénink. Pak jsme se ještě s Ondrou vyklusali, než se nahrála videa z mé kamery do jeho netbooku (Ondra mi bude občas pomáhat se zpracováním videa, za což mu děkuji), což trvalo 25 minut. Výklus byl fajn, a to tím spíše, že se během něj úplně zatáhlo. Pokud se jedná o výkonnost na 800m-1500m, tak věřím, že bych ještě letos mohl nějaký osobák dát, ale uvidíme ...

13.8.2013 Brněnské Hamburgy 5 km

Pořadí: 1. z 5 běžců

Čas: 19:43

Rychlost:  15,22 km/hod (3:57 na km)

Průměrná TF:  178,3 tepů/min

Profil: 400 metrová dráha na Moravské Slavii

Počasí: 18 stupňů, polojasno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Dnešní závod na 5 km měl byl domluven jako souběžná akce pro Světlo pro svět, nicméně z toho nakonec sešlo a na závodu jsem za Světlo byl sám. Bylo celkem příjemné počasí, nicméně v těchto týdnech a dnech nejsem příliš běžecky v pohodě, a proto se nedal očekávat z mé strany zázračný výsledek. Protože jsem ale tvrdohlavý, tak jsem to znovu pojal jako test, jakou vzdálenost zvládnu tempem 3:45/km (cílový čas 18:45, osobák mám 18:20) a podle toho nastavil i počítač. Závodu se zúčastnilo pět lidí, z toho jen Ondra Cabák byl schopný běžet výrazně pod 20 minut, avšak i on byl unavený, po včerejším večerním závodu na 100m a 1 km.

První dva kilometry jsem běžel přesně podle plánu, a postupně si před Ondrou vypracoval velký náskok. Pak jsem ale kvůli únavě musel zpomalit a záhy zjistil, že nedám ani 19 minut. Opakovaně jsem se díval za sebe a viděl jsem, že i když zpomaluji, tak se ke mě Ondra nepřibližuje, takže mě nic nemotivovalo příliš se přepínat. Ve 4.km jsem měl pak problém i s technikou, měl jsem dojem, že opět pajdám, tak jsem raději ještě výrazněji zpomalil a kontrolovaně pak doběhl, abych vyhrál a měl čas pod 20 minut, což se podařilo, výsledek byl 19:43. Po závodu jsem ani nebyl moc vyčerpán, přestože tepovka byla celkem vysoko, a i proto jsem dokázal dobře zaběhnout 800m, více zde

6.8.2013 Brněnské Hamburgy 21,2 km

Pořadí: 1. ze 2 běžců

Čas: 1:34:19 (půlmaraton 1:33:52)

Rychlost:  13,49 km/hod (4:27 na km)

Průměrná TF:  164,9 tepů/min

Mezičas 10 km: 41:31 (4:09/km)

Profil: 400 metrová dráha na Moravské Slavii

Počasí: +20 až +22 stupňů, jasno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Další závod Brněnských Hamburgů jsem vyhlásil na 30 km, abych mohl otestovat aktuální vytrvalost, nicméně samozřejmě bylo možné běžet i méně. Minulý týden jsem běžel půlmaraton za 1:30:29 a nepovažoval to za příliš dobrý, ale ani špatný výsledek. Od té doby jsem ale "moc" nenaběhal, protože mi nevyhovovalo horké počasí (i když i tak jsem měl v týdnu 102 km) a opět neudržel ani svůj apetit a jedl hodně, hlavně sladkostí a podobných nesmyslů. Včera jsem jedl úmyslně více i večer, aby mi nechyběla energie a kromě vody jsem si přichystal i stogramovou tabulku čokolády. V noci jsem ale neklidně spal, tak jsem se do čokolády pustil a celou ji postupně snědl, takže mi na závod už žádná nezbyla. :-) Ráno jsem se probudil dost unavený a nechtělo se mi vstávat, ale nakonec jsem se překonal a vypravil jsem se. Klusal jsem necelé 3 km, nebylo to úplně špatné, ale bylo jasné, že dnes bude ještě tepleji než minule, protože je jasno. Mrzelo mě též, že na závod přišel jen Tomáš, neboť ostatní se nepřihlásili či ráno účast odřekli. Bylo mi jasné, že sám v tom teple nic kvalitního nezaběhnu, i tak jsem ale chtěl zkusit aspoň pár kilometrů běžet tempem 4:00/km, abych třeba zaběhl desítku lépe než minule (41:30). Tomáš chtěl atakovat osobák 48:44, tak jsem si v průběhu závodu počítal, po kolika kolech ho předbíhám o jedno či více kol a zda mu to vyjde, či ne. :-)

Tempo 4:00/km jsem byl schopen udržet jen 5 km, které jsem měl za 20:04, pak jsem zpomalil a musel se poprvé napít a polít. Chtěl jsem se vrátit k původnímu tempu, ale to se podařilo jen jedno kolo a pak jsem opět zpomaloval. 8 km jsem měl za 32:45, ale dva další kilometry běžel pomaleji, než jsem myslel, a 10 km měl za 41:31, tedy o vteřinu pomaleji než minule. Pak jsem se podruhé napil a osvěžil a poté jsem se snažil doběhnout Tomáše, abych mu pomohl s jeho doběhem (byl v ten moment necelá 4 kola za mnou). Tomáše jsem doběhl 600 metrů před jeho cílem a povzbudil ho, aby běžel se mnou, a pak, aby mě v posledních 100m předběhl, což udělal a zaběhl svůj osobák 48:33. Já byl v té době na 11,6.km a bylo mi jasné, že dnes nic slušného nezaběhnu. Přesto jsem ale pokračoval dál, a po 12.km se znovu napil a osvěžil. Ani další pokus o zrychlení nevyšel, tak jsem pak pokračoval tempem těsně pod 5:00/km. Tep byl nízký, ale nohám se běžet nechtělo a bylo mi i celkem teplo. Tomáše jsem požádal, aby mi na netbooku posunul pomocí klávesy w obrazovku na správný počet kol, tak jsem už po 15 km viděl, že průměrné tempo je 4:19/km, takže mi půlmaraton pod 1:30 vyjít nemůže, přesto jsem měl ale chuť doběhnout celých 30 km, jako trénink.

Po 18.km jsem měl průměrné tempo 4:24/km, takže jsem si spočítal, že se určitě mohu dostat s půlmaratonem pod 1:35, pokud udržím tempo pod 5:00/km. Bohužel ale v té době začaly na dráhu chodit studenti, nejprve tam byli dva, pak asi 15 a pak 30, takže mi bylo jasné, že tam je nějaká sportovní akce, o které nevím. Studenti se na dráze rozklusávali a pak cvičili, takže mi bylo jasné, že 30 km dnes běžet nemohu. Rozhodl jsem ale navzdory jim doběhnout aspoň ten půlmaraton, když už jsem byl blízko. Jednou jsem musel vyběhnout až do poslední dráhy, pak ale naštěstí studenti cvičili pár minut mimo dráhu, a já mohl závod v klidu doběhnout. Teprve po mém doběhu začali trénovat abecedu na dráze, což bylo fajn. Když už to ale dopadlo takto, tak jsem se rozhodl zkusit doběhnout půlmaraton rychleji, než v Otrokovicích na podzim 2010, kde jsem měl osobák 1:34:27. Viděl jsem, že mi to vyjde, tak jsem změnil plán dát půlmaraton pod 1:34 a i toto jsem dosáhl, měl jsem 1:33:52 a 21,2 km za 1:34:19. Za osobákem jsem zaostal přesně o 9 minut. Zajímavá je poměrně nízká průměrná tepovka, která byla jen 164,9, což je dva tepy pod očekáváním spočteným ze vzdálenosti a tempa, takže ani teplo nevadilo. Horší to ale bylo s únavou nohou a též s nedostatkem motivace. Psychika u mě hraje významnou roli. Dnešní pokus tedy hodnotím jako neúspěšný, což může hrát dost velkou roli při rozhodování, jaké závody na podzim běhat. Rád bych to ještě někdy zkusil, ale asi na Hamburcích nebude příležitost, protože zde není o dlouhé vzdálenosti zájem. Hlavní ale bude, abych dokázal dát desítku pod 40 minut, pak se uvidí ...

Kvůli té výuce jsem neměl možnost se hned po doběhu vyklusat a než jsem sbalil všechny věci, posbíral prázdné sklenice apod., tak uběhlo přes 15 minut, tak mi za tu dobu dost ztuhly svaly a i když jsem pak klusal 1,5 km na Mendlák, tak mě ještě teď bolí pravá achilovka, hlavně při chůzi. Doufejme, že to nebude nic vážnějšího. Mrzí mě ale, že jsem o té výuce nevěděl, jinak bych to uspořádal jinak. Beztak ale lepší, že jsem to musel ukončit, když se mi nedařilo, protože jinak bych byl docela naštvaný. :-)

30.7.2013 Brněnské Hamburgy 21,2 km

Pořadí: 2. z 5 běžců

Čas: 1:30:55 (půlmaraton 1:30:29)

Rychlost:  13,99 km/hod (4:17 na km)

Průměrná TF:  169,7 tepů/min

Mezičas 10 km: 41:30 (4:09/km)

Profil: 400 metrová dráha na Moravské Slavii

Počasí: +20 stupňů, zataženo, od cca. 18.km slunečno, místy vítr

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Dnešní závod Brněnských Hamburgů probíhal již od 6:30, za poměrně příjemného počasí, neboť bylo zataženo a o něco se oproti předchozím dnům ochladilo. Tentokrát jsem na místo závodu doběhl (4 km), čímž jsem se rozklusal, běželo se mi celkem dobře, což mě příjemně překvapilo. Po únavě po spoustě závodů, které jsem běžel do 2.7., přišly minulý týden další problémy, nejprve výrazný problém s technikou běhu, vedoucí k dysbalancím a velmi špatným časům, následně pak v pátek a sobotu úžeh či střevní viroza, spojené s průjmy a horečkou. Tyto příznaky naštěstí prakticky okamžitě zmizely, nicméně to výrazně ovlivnilo i mé stravování, zavodnění, množství glykogenu apod., takže i hmotnost velmi výrazně kolísala. Navíc od soboty do včerejška byla v Brně obrovská parna a potíval jsem se hodně i v noci. Stravování jsem zvolil pro tyto dny s minimem tuků, převážně z ovocných sacharidů. Bylo tedy otázkou, jak na tom dnes výkonnostně budu, ale chtěl jsem to zkusit, tempo jsem si napsal optimisticky 3:55-4:00/km, i když bylo téměř nemožné, že ho udržím či aspoň vyvinu. Vlasta si napsal tempo 4:10, Ondra 4:00, kromě nás běželi i Alice a Jaromír, kteří napsali tempo 4:40. Na dráze trénovali ještě dva atleti, ale našeho závodu se nezúčastnili. Kromě kamery a počítače jsem si přinesl čtyři půllitrové láhve vody, které jsem postavil vedle trati - všechny jsem během závodu vypotřebil. :-)

První tři kola jsem běžel s Vlastou a Ondrou, avšak když Vlasta zjistil, že běžíme 4:00/km, tak zpomalil a Ondra s ním. Já jsem se snažil udržovat tempo kolem 4:00/km a ještě 4.km měl za 16:01, problém ale dělaly občasný protivítr a též pocení. Také jsem cítil únavu nohou, kterým se moc běžet nechtělo, proto jsem zpomalil a 5 km měl za 20:10. Vlasta s Ondrou měli 20:18, což mě překvapilo, protože jsem počítal, že zpomalili více (na Vlastou uvedené tempo 4:10). Už za kolo a půl mě oba předhonili a Vlasta mě i Ondru povzbuzoval, abychom s ním zkusili tempo 4:05. Já se ale potřeboval napít a polít, tak jsem se sehnul pro vodu a než jsem osvěžení provedl, tak mi oba utekli o 30 metrů. Osvěžení mi pomohlo, tak jsem zrychlil, ale velmi mě deprimovalo, že se nejsem schopen k dvojici Vlasta a Ondra přiblížit, běhal jsem za nimi o 40-50 metrů. Někde na osmém kilometru jsem vzal další láhev s vodou, načež se Vlasta s Ondrou vzdálili asi na 80-100 metrů a v některých okamžicích jsem je už ani neviděl. Spočítal jsem si, že pokud zbývající kilometry až do půlmaratonu poběžím tempem 4:20/km, tak mi i tak půlmaraton pod 1:30:00 vyjde, přičemž výrazně lepší čas se nedal čekat. Podle toho jsem nastavil i pípání hodinek, ale beztak jsem toho tempo dále nezvládl dodržovat a zaostával o cca. 5s/km. 10 km jsem měl za 41:30, Vlasta s Ondrou měli 40:40. Pak Ondra zpomalil a Vlasta běžel už sám, Marek s Alicí nakonec dali desítku a poté běh ukončili. Říkal jsem si, že postupně Ondru doženu a pak se uvidí, což se stalo někde před 12.km. Ondra okamžitě zrychlil, a já zkusil s ním, nicméně to nevydrželo dlouho, neboť nás předstihl Vlasta o kolo, a Ondra se hned zavěsil za něj, zatímco já sílu ke zrychlení neměl a opět ztratil s Ondrou kontakt. To trvalo několik kol, než Vlasta Ondrovi opět utekl, a další kola, než jsem Ondru opět doběhl, někde kolem 14.km. Pak jsem běžel kousek za Ondrou, který ale po 15.km za 1:03:31 skončil. Lákal jsem ho, aby se mnou běžel dál a dal půlmaraton pod 1:30, ale měl nějaké problémy, tak nechtěl riskovat.

Po 15.km jsem vzal poslední vodu a stále doufal, že bych mohl půlmaraton pod 1:30:00 dát, nicméně jsem nedokázal běžet potřebných 4:20/km (1:44/kolo), ale běhal každé kolo o cca. 2s pomaleji. Nohám se běžet nechtělo a ještě k tomu vysvitlo slunce, proto jsem při průběhu 18.km řekl stojícímu Ondrovi, že už to pod 1:30 nedám. Ondra byl tak hodný, že se rozhodl, že mi pomůže, avšak zrychlení v následném kole bylo pro mě neudržitelné a už někdy po 19,5 km bylo definitivně jasné, že mi to pod 1:30 nevyjde. Snažil jsem se ale doběhnout se ctí, a i díky Ondrovi nakonec zaostal jen o 29 sekund, přičemž průměrné tempo bylo 4:17/km. Průměrná tepovka byla jen 169,7, ale tělo nechtělo do vyšších tepů jít, snad i jako důsledek problémů předchozích týdnů a dnů. I přesto jsem ale s časem 1:30:29 zaběhl 17.nejrychlejší půlmaraton v historii, což není špatný výsledek. Uvidíme, jak se mi bude dařit na dlouhých vzdálenostech při dalších testech, které plánuji jako součást maratonského tréninku.

Překvapilo mě, že jsem viděl, že Vlasta svůj běh po půlmaratonu za slušných 1:25:47 neskončil, ale běžel dál, až do 25 km, které měl za výborných 1:41:06 (4:03/km), čímž překonal osobák o více než tři minuty, za což si zaslouží gratulaci. Když uvážím, jak pohodově běhal a kolik měl sil k výraznému zrychlení v závěrečném kilometru, tak jsem si jistý, že už nyní má na to, aby dal 25 km pod 1:38 a pravděpodobně i maraton pod 3 hodiny. Bude stačit, pokud najde odvahu to zkusit na to rozběhnout a výsledek se jistě dostaví. :-) Taktéž Ondra má už nyní na to, aby zaběhl půlmaraton pod 1:30, třeba hned příště. :-) Alice i přes nutnost návštěvy WC běžela desítku za 52:55, což je bodově kvalitnější výkon, než můj půlmaraton. Nepochybuji, že příště dá desítku pod 50 minut, pokud to s Jaromírem zkusí. :-)

22.7.2013 Brněnské Hamburgy 5 km

Pořadí: 3. ze 7 běžců

Čas: 21:01,7

Rychlost:  14,26 km/hod (4:12 na km)

Průměrná TF:  166,5 tepů/min

Profil: 400 metrová dráha na Moravské Slavii

Počasí: 17 stupňů, slunečno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Již druhého dnešního rozběhu na 5 km, který se konal půlhodiny po mém doběhu prvních 5,2 km, které jsem běžel velmi špatně (viz komentář) se zúčastnili René, který běžel desítku, Jaromír s Alicí a Honza Tecl. Rozhodl jsem se, že se k nim přidám a že i přes problémy v prvním běhu zkusím běžet tempem přesně 4:00/km. Opět jsem se ujal vedení s tím, že první dvě kola za mnou běžel Honza Tecl, avšak ten poté výrazněji zpomalil, takže jsem běžel osamoceně. Při průběhu prvních tří kol mě povzbuzoval i Pavel Juřica, kterého jsem ke startu v 2.běhu nepřesvědčil, pak už odešel. Bylo celkem teplo a i když jsem se snažil, tak jsem tempo 4:00/km udržel jen 2 km, když mezičas na 2 km byl 8:01. Další kolo jsem měl za 1:38 a sedmé kolo za 1:40, takže jsem ztrácel již sedm vteřin, ale hlavně se mi opět nechtělo moc běžet a zpomalil jsem. Snažil jsem se, aby mi čas vyšel pod 21:00, ale překvapilo mě, že jsem neměl dost sil k závěrečnému zrychlení a čas byl o málo horší (21:01,8), chyběly mi asi i potřebné soustředění a motivace. Pak jsem počkal v cíli a povzbudil zbývající běžce, Alice dnes překonala svůj minulý výkon o 14 sekund, čímž se v celkových bodovacích tabulkách dostala na 10.místo, těsně za mě, ale ani Honza neběžel špatně, čas 21:36 byl lepší než měl na Triexpertu.

Dnešní závody byly fajn, ale mé výsledky moc fajn nebyly. Přesto ale rozhodně byl tento druhý běh pocitově i časově lepší než první, za osobákem jsem ale zaostal o 162 sekund. Doufejme, že se během několika týdnů budu cítit lépe, jinak bych mohl podzimní sezonu úplně odepsat. Po závodech jsem ještě zkusil 400m, měl jsem je za 1:31,34, což též není nějak super výsledek. Dobře ale vím, že dnešek byl ovlivněn více nepříznivými okolnostmi a že by bylo předčasné vyvozovat nějaké negativní závěry. Zatím vlastně o nic nejde, protože v těchto týdnech beztak žádné oficiální závody nepoběžím, protože loňská zkušenost s pokusem o maraton za třicetistupňového vedra mi bohatě stačila. :-)

22.7.2013 Brněnské Hamburgy (5,2 km)

Čas: 22:57

Rychlost:  13,59 km/hod (4:12 na km)

Průměrná TF:  160,8 tepů/min

Profil: 400 metrová dráha na Moravské Slavii

Počasí: 17 stupňů, slunečno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Další Hamburg se konal neobvykle v pondělí, neboť mě o to požádal René, který byl v Brně asi po roce, neboť bydlí 250 km daleko, a zítra už bude opět doma. Vyhlásil jsem půlmaraton a souběžně s ním 5 km, přičemž 5 km bylo možné běžet jak v 6:30 (se startem půlmaratonu), tak v 7:30. Pondělní závody se mi moc nehodí fyziologicky, neboť v neděli vesměs dost jím a tělo se nezvládne na pohyb přeorientovat, však dnes ráno jsem měl neobvykle vysokou hmotnost 65,4 kg (včera 64,0). Minulý týden se Hamburg nekonal a běhal jsem spíše volně a méně, avšak i přesto přetrvává hlavně únava nohou, ale i celková. Ráno kromě mě a Reného dorazili Ondra Cabák a Pavel Juřica, kteří oba chtěli běžet jen pětku. Nevěděl jsem, jak se budu cítit, nicméně tempo jsem nastavil optimisticky na 3:50/km s tím, že uvidím, jak mi to půjde.

Od prvního kola bylo jasné, že tempo 3:50 je nemožné, a proto jsem běhal až do pátého kola tempem cca. 4:00 a přenastavil podle toho i hodinky. Byl jsem ve vedení, ale po 5.kole mě předběhl Ondra. Od prvních kol jsem se neobvykle hodně zadýchával, i když tepovka nebyla moc vysoká a též jsem se potil. Ondry jsem se držel kolo, ale pak jsem ho ztratil. Po sedmém kole jsem tedy vzal láhev s vodou, polil se a napil, nicméně mi to moc nepomohlo, spíše naopak, neboť mi ještě mnohem výrazněji ztuhly nohy a nebyl jsem schopen pořádného běhu. Neudržel jsem se ani Pavla Juřici, který mě předběhl asi o dvě kola později, a rozhodl se, že jen doklušu do 5,2 km a pak to zabalím. Tempo kleslo ostudně nad 5:00/km a jen snaha, abych měl pětku do 22 minut, mě přiměla, abych o něco zrychlil, což se podařilo, takže jsem pětku měl přesně za 22:00. Ondra mě těsně před svým cílem předběhl o kolo, měl 20:04 a i Pavel mě porazil o hodně (měl 20:22). René nakonec běžel "jen" desítku, za 49:22, bylo už dost teplo a samotného ho to nebavilo.

Po doběhu jsem se pořádně napil a omyl, a pak se vyklusal 2 km s Pavlem, bylo to fajn. Pak jsem přichystal start druhého běhu na 5 km, kterého jsem se též zúčastnil, měl jsem čas 21:02, viz komentář. Před startem druhého běhu mě ještě překvapilo, že mi zatuhnul počítač, a nedalo se tomu pomoci, takže jsem nakonec musel vyndat baterku a vrátit ji zpět. Příčinu zatuhnutí netuším, ale udělal mi to už jednou (tehdy ale pomohl klasický restart).

11.7.2013 Brněnské Hamburgy 2 km

Pořadí: 2. ze 3 běžců

Čas: 7:38,2

Rychlost:  15,71 km/hod (3:49 na km)

Průměrná TF:  168,7 tepů/min

Počasí: cca. 15 stupňů, zataženo

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Závodu na 2 km, který jsme běželi po desítce, kde jsem dělal Jožkovi vodiče, jsme se zúčastnili já, Ondra Cabák a Oldřich Svoboda. Věděl jsem, že mi to moc neběhá a navíc mě při rychlejším pohybu pobolívá levé koleno, přesto jsem se ale rozhodl zkusit běžet normálně a vidět, co se bude dít. Kvůli stříkání trávníku jsem nemohl použít netbook ani kameru, ale to příliš nevadilo. Ondra se rozhodl běžet bosý, normálně běhá v pětiprsťácích, já běžel raději v botách.

V prvních dvou kolech jsem běžel na prvním místě, ale pomaleji, než je u mě obvyklé. Po 900m Ondra pomalé tempo nevydržel a šel přede mě, což vedlo k zrychlení tempa, ale držel jsem se pak až do 1600m těsně za ním. Na začátku posledního kola ale dále zrychlil, jeho nástup už jsem nedokázal zachytit a v podstatě jen doklusal do cíle v čase 7:38,2, což je o 33 sekundy pomalejší, než je můj osobák. Přesto si ale myslím, že to dnes byly fajn běhy.

11.7.2013 Brněnské Hamburgy 10 km

Pořadí: 7. ze 12 běžců

Čas: 64:27

Rychlost:  9,31 km/hod (6:16 na km)

Průměrná TF:  124,2 tepů/min

Mezičas 5 km: 29:53

Počasí: cca. 15 stupňů, zataženo

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Tento závod byl souběžně soutěžní částí Charismatického běhu, který probíhal při příležitosti Katolické charismatické konference, a proto se ho zúčastnilo mnohem více lidí než obvykle, konkrétně 12 z celé republiky. Za tuto účast jsem byl rád a děkuji všem. Závodu se zúčastnil i můj kamarád Jožka Král, který už dlouho usiluje o zaběhnutí desítky pod 60 minut, a proto jsem mu slíbil, že ho k tomu na tomto závodu zkusím dovést jako vodič. Vzal jsem sebou i vodu a rozlil ji do kelímků, abych měl Jožku čím osvěžovat. I když mi Jožka ráno říkal, že se úplně necítí, tak jsem věřil, že to dáme, protože bylo i příznivé počasí. Běh jinak probíhal v přátelském duchu, někteří běželi naplno, jiní si ho jen vychutnávali či běželi jen po kouskách apod. S Jožkou jsme domluvili mírně zpomalované tempo, které jsem se snažil dodržovat.

V prvních pěti kolech se nám dařilo běžet dle plánu, i když jsem si všiml, že má Jožka problém s plynulostí dechu, neboť dýchal dost rychle a povrchně. Pak jsem mu podal první kelímek s vodou, abychom předešli nadměrnému přehřívání. V dalších kolech ale začal Jožka postupně zaostávat a i když jsem se ho snažil povzbuzovat, tak naše tempo kleslo až k 6:15/km. Jožkovi se moc běžet nechtělo, ale snažil jsem se ho motivovat, že když už jsme tam, tak abychom zkusili aspoň pětku pod 30 minut a pak se uvidí. Kelímek jsem mu podával už cca. každá dvě kola. Jožka se skutečně vzepjal, zrychlil a doběhl pětku za 29:53, což není moc daleko od jeho osobáku 29:10. Myslím, že podal výborný výkon, hned na metě 5 km se ale zastavil a nechtěl pokračovat dál.

Další kolo a půl absolvoval jen střídáním chůze a běhu, spíše tedy chůzí, avšak poté s mou pomocí dostal chuť pokračovat, byť tempem kolem 7:00/km. Snažil jsem se, aby tempo neklesalo výrazně více, abychom výsledný čas měli do hodiny a pět minut. Bohužel jsem se nemohl soustředit jen na podporu Jožky, protože se na stadionu objevil fotbalový správce, který chtěl stříkat trávník a několikrát mě vyzval k posunu počítače, avšak neřekl, kam až ho chce posunout, jinak jsem se ale snažil Jožkovi pravidelně podávat kelímky s vodou a též ho podporovat psychicky. V posledním kole se k nám připojilo i dost dalších běžců, kteří již byli v cíli, a protože Jožka viděl, že už budeme v cíli, tak výrazně zrychlil, díky čemuž jsme se dostali výrazně pod 1:05, konkrétně na 1:04:27. Myslím, že s ohledem na okolnosti to byl pěkný výsledek, byť za osobákem zaostal o dvě a půl minuty a za cílovým časem o čtyři a půl minuty. Věřím, že nejpozději na podzim pod 60 minut dá. :-)

Závod se mi jinak líbil, stejně jako další části Charismatického běhu. S Ondrou a Oldřichem jsme pak běželi ještě i závod na 2 km, více zde

2.7.2013 Brněnské Hamburgy 1609 m

Pořadí: 3. ze 3 běžců

Čas: 6:08,2

Rychlost:  15,73 km/hod (3:49 na km)

Průměrná TF:  166,5 tepů/min

Počasí: cca. 17 stupňů, slunečno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Původně byl naplánován závod na 1500 metrů, ale na základě podnětu od Vlasty jsme se dohodli, že dáme závod na 1 míli, což bylo lepší i kvůli kameře (na netbook kvůli slunci nebylo téměř vidět). Jen 14 minut před závodem jsem doběhl závod na 15,6 km, který jsem měl v osobáku (komentář), a proto bylo málo pravděpodobné, že bych dnes zaběhl dobře, navíc se zúčastnili jen Miloš a Vlasta, kteří jsou výkonnostně mnohem lepší. Běžel jsem tempově, průměrné tempo bylo 3:49/km, přitom s celkem nízkou tepovkou, ale moc rychleji by kvůli únavě nohou běžet nešlo, navíc už bylo celkem teplo. Tempo osobáku na 1500m je 3:29/km, běžel jsem tedy o 20s/km pomaleji, považuji to nicméně za dobrý trénink ...

2.7.2013 Brněnské Hamburgy 1 hodina + kolo

Pořadí: 2. z 5 běžců

Čas 15,6 km: 1:03:22 (osobní rekord)

Rychlost:  15,31 km/hod (3:55 na km)

Průměrná TF:  177,1 tepů/min

Mezičas 3 km: 11:08 (3:43/km, 8.nejlepší výkon historie)

Mezičas 5 km: 18:57 (3:47/km, 8.nejlepší výkon historie )

Mezičas 10 km: 38:54 (3:53/km, 4.nejlepší výkon historie)

Mezičas 15 km: 58:46,6 (3:55/km, osobní rekord)

Výkon 1h: 15 315 m (osobní rekord)

Počasí: 15 stupňů, slunečno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Dnešní Brněnský Hamburg jsem běžel tři dny po atletické lize ve Vyškově, kde jsem běžel neočekávaně slušně desítku za 38:45, takže jsem doufal, že i dnes bych mohl zaběhnout dobře. Ráno jsem se sice cítil unaveně, ale přesto jsem se rozhodl, že s Vlastou vyzkoušíme podobnou strategii, jako jsem zkoušel ve Vyškově, tedy řízené zpomalování z tempa 3:40/km na 4:10/km, s cílem atakovat osobák na 15 km (dosud 58:55, 3:57/km). První kola jsem rozběhl dle plánu, 3 km jsme měli za 11:07, ale pak jsem měl krizi již na 4.km (nechuť běžet, pocit problémů při dopadu, kašel), kdy jsem pustil Vlastu před sebe a doporučoval mu, aby si běžel své tempo, což ale neudělal, a podpořil mě, abych běžel s ním. Před 4.km jsem poprosil Vlastu, aby mi podal vodu, kterou jsem se polil, což mi pomohlo a i díky povzbuzování Vlasty jsem zrychlil a 5 km měl za slušných 18:57. I další kola jsem se nechal vést Vlastou, s tím, že se tempově přizpůsoboval mým potřebám. S nemalým úsilím se mi ho podařilo držet, i když tempo kolísalo kolem 4:00/km, mezi 7. a 8.km o něco rychleji, takže 8 km jsme měli za 30:52. Po 8,4 km jsem požádal o druhou láhev vody. Vlasta pak chtěl, abychom zrychlili do desítky, ale rozhodl jsem se, že i přes problémy běžíme celou hodinovku, a proto jsem tempo nezměnil, jen jsem se snažil, abychom byli pod 39 minut, což se skutečně povedlo, když mezičas na 10 km byl slušných 38:54 (jen o 9 sekund pomaleji než ve Vyškově). Měl jsem přitom dojem, že kdybych poslední 2 km zrychlil, tak bychom byli i pod 38:45, ale tím bych velmi ohrozil výkon na 15 km/1h , což jsem nechtěl.

Věděl jsem, že pro překonání osobáku musíme běžet tempem 4:00/km, a proto jsem podle toho nastavil pípání hodinek. Běželi jsme jen nepatrně pomaleji. Někde kolem 12.km jsem cítil potřebu se ještě jednou osvěžit, ale vodu už jsem neměl, 12 km jsme měli za 46:58, 13 km za 50:58. Věděl jsem, že potřebujeme mírně zrychlit, ale chtěl jsem zrychlovat postupně, dle svých potřeb, proto jsem požádal Vlastu, aby běžel další kola (od 12,6.km) za mnou. Skutečně se mi podařilo postupně zrychlovat z tempa 4:00/km až na 3:50/km, což překvapilo i Vlastu, který mě povzbuzoval za mnou. Vyzval jsem ho, aby mě předběhl na 14,7.km, a doběhl na 15 km za 58:46,6, čímž jsem překonal osobák o 9,4 sekundy. Protože závod nebyl na 15 km, ale na hodinu+kolo, tak jsem věděl, že ještě zbývá 600 metrů, které jsem se snažil běžet se ctí, ale tempo o něco kleslo a Vlasta mi nadělil v posledním kole 15 vteřin. I přesto jsem ale překonal i osobák na hodinovku (15 315 metrů, zlepšení o 60m) a o 19s překonal i osobák na 15,6 km. Jsem velmi rád, že mi Vlasta pomohl, dle mého názoru by měl být schopný dát hodinovku nad 16 km.

Velká škoda byla, že jsem v běhu nemohl pokračovat, protože se blížil čas startu krátkého závodu (nakonec jsme dali 1 míli). Z toho, jak jsem se cítil, jsem měl dojem, že bych tempem kolem 4:00/km možná ještě chvíli běžet mohl, přičemž pro překonání osobáku na půlmaraton by bývalo stačilo, kdybych posledních 5,5 km běžel průměrným tempem 4:19/km. Těžko spekulovat, ale věřím, že bych to zvládl. I přesto jsem ale zaběhl na 15,6 km velmi kvalitní čas, dle mého kalkulátoru dokonce nejkvalitnější ze všech vzdáleností vůbec. Je zajímavé, že ještě před pár dny jsem měl dojem, že se mi na delších vzdálenostech nedaří a že mám aktuálně lepší dispozice na střední tratě. Ani závod na míli (1609m) jsem neběžel špatně, když startoval jen pár minut po doběhu hodinovky, měl jsem čas 6:08,28 a průměrné tempo 3:49/km. Sice to bylo o 20s/km pomaleji, než je osobák na 1500m, ale to považuji za úměrné únavě z předchozího běhu (komentář). Ještě jednou děkuji moc Vlastovi i ostatním účastníkům běhu (gratulace patří i Tomášovi Vojtíškovi, který si dnes zaběhl osobák na 10 km).

29.6.2013 Vyškov (liga družstev) 1500 m

Pořadí: 16. z 18 běžců

Čas: 5:14,23

Rychlost:  17,18 km/hod (3:29 na km)

Průměrná TF:  176,5 tepů/min

Profil: 400 metrová dráha

Počasí: cca. 20 stupňů, zataženo

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

I přes poměrně náročný závod na 10 km (komentář), který jsem dnes zaběhl lépe, než jsem doufal, a přes ne úplně ideální dispozice jsem věřil, že bych i tak mohl překonat osobák v závodu na 1500m, kterého se účastnilo 18 lidí. V úterý jsem měl na Hamburgu 5:13,8, před 14 dny v Olomouci 5:14,33, když osobák mám 5:13,0. Na středních vzdálenostech se mi dařilo, třeba i 800m jsem v tréninku běžel poblíž osobáku. Rozhodl jsem se nastavit pípání na tempo 3:20/km (cílový čas 5:00) s tím, že jsem doufal, že bych mohl první dvě kola běžet téméř takto (tedy poblíž osobáku na 1500m) a pak jen mírně zpomalit, aby výsledek byl kolem 5:07-5:10. Tentokrát jsem se rozhodl nemačkat mezičasy, abych se mohl soustředit jen na běh s tím, že následně mezičasy dohledám dle kamery či tcx záznamů z Garmina. Počasí bylo příjemné, na rozdíl od 10 km bylo zataženo, což mi vyhovovalo, malým problém pro mě ovšem bylo asi 10 minutové nedodržení harmonogramu běhu, když jsem až příliš dlouho čekal, než se bude startovat.

Prvních 100 metrů mi trvalo, než jsem se zařadil (startoval jsem asi ve 3.dráze) a i v dalších metrech byl trochu problém s měnícím se pořadím běžců, a možná i proto jsem 300 metrů měl za cca 61 sekund, místo předpokládaných 60 sekund. Někdy na 450 metrech jsem předběhl tradičního soupeře Petra Marčíka a pak běžel téméř osamoceně. Sice mě někde po 800 metrech předběhl další člověk, u něhož nechápu, proć úvod rozběhl tak pomalu, ale běžel výrazně rychleji, a v cíli jsem na předchozího ztratil 11 sekund. I když byl tep celkem nízký, tak se nohám nechtělo běžet rychleji a všechna tři celá kola jsem běžel v čase kolem 1:24. Při průběhu do posledního kola jsem na časomíře viděl, že čas je 3:50,xx, takže bych měl zrychlit, ale únava nohou to nedovolila, byť tepovka byla nízká. Doběhl jsem na 16.místě z 18 lidi v čase 5:14,23, tedy o 0,1 sekundy rychleji než v Olomouci, ale o 1,24 sekundy za osobákem z loňského Vyškova. Po závodu jsem ani nebyl příliš zadýchaný a unavený, ale rychleji bych běžet nedokázal. Naopak jsem měl dojem, že bych stejnou rychlostí dokázal běžet ještě 1-2 kola, ale závod už bohužel skončil, tak jsem to nemohl ověřit, zda bych z toho zaběhl či nezaběhl osobák na 2 km. Běžel jsem ovšem třetí nejrychlejších 1500m v historii, přičemž mám na této vzdálenosti letos velmi stabilní výkony (třeba před 4 týdny jsem na lize měl 5:17,29). Pořád mám šanci, že poběžím-li někdy závod odpočatý a budu-li mít celý závod rovnocenné soupeře či vodiče, tak bych se pod 5:10 mohl dostat. Závod jsem běžel technicky velmi špatně, až příliš jsem se snažil a nedával tak pozor na obvyklé chyby, jako je výrazný předklon hlavy apod. I tak mě ale těch 1,24 sekundy mrzí ... Gratulaci zaslouží můj kamarad Vlasta, který zaběhl osobák 4:33, velmi blízko možností, které jsem mu spočítal (a i 400m za 58,32 měl v osobáku).

29.6.2013 Vyškov (liga družstev) 10 km

Pořadí: 10. z 15 běžců

Čas: 38:45,68

Rychlost:  15,48 km/hod (3:53 na km)

Průměrná TF:  184,5 tepů/min

Profil: 400 metrová dráha

Počasí: cca. 20 stupňů, slunečno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Pokud se jedná o závod ligy družstev na 10 km, tak jsem delší dobu přemýšlel, zda ho vůbec běžet, neboť se mi aktuálně více dařilo na středních vzdálenostech, hlavně 800-1500 metrů, zatímco vytrvalost zaostávala, přičemž jsem věřil, že kdybych byl odpočatý a závod neběžel, tak bych na 1500 metrů mohl zaběhnout osobák. Nakonec jsem se ale rozhodl, že zkusím i tento závod, protože šance na ligové body byla zde vyšší než na 1500 metrů. Před závodem jsem se necítil v pohodě, neboť jednak stále ještě pokašlávám a hlavně jsem měl včera večer nepříjemnosti ohledně kauzy harvardských fondů, kvůli kterým jsem šel spát až v půl jedné ráno a navíc zkonzumoval ledničku samých nevhodných potravin, takže jsem včera snědl přes 200 gramů tuků a přes 200 gramů bílkovin, což je běžecky zcela nevhodné. V noci jsem se budil každou půlhodinu a ráno řešil i další osobní nepříjemnosti, což vedlo k silné únavě a melancholii. Uvažoval jsem, zda nezůstat doma v posteli, ale pak se rozhodl jet navzdory všemu, čehož následně nelituji. Opět jsem na odjezd autobusu doklusal 6 km, běželo se mi špatně, ale postupně to bylo lepší. Ve Vyškově jsem pak klusal minimálně, jen 1,68 km a soustředil se raději na rozcvičení v šatně a relaxaci. Přesto jsem měl před startem závodu strach, což jsem říkal i přítomnému kamarádovi Jardovi Kocourkovi. Závodu se zúčastnilo 15 lidí, z toho 9 členů našeho klubu, takže bylo jasné, že dnes bude na body těžké dosáhnout. Už včera, ještě před zmíněnými problémy, jsem se rozhodl pojat závod jinak, než minulé závody, a vyzkoušet strategii řízeného zpomalování, když jsem chtěl rozběhnout tempem 3:40 a postupně vyklesat k tempu 4:00 s cílem atakovat osobní rekord 38:27 (3:51/km). Důvodem bylo, že se mi předchozí pokusy rovnoměrným tempem moc nelíbily a beztak jsem musel zpomalovat. Přitom jsem věděl, že pětku pod 19 minut musím být schopen dát a pak se uvidí, realita ale byla jiná ...

Prvních 5 kol jsem běžel téměř dle plánu, čas na 2 km byl 7:26, pořadí se střídalo na 7. a 8. místě, což bylo fajn. Tepovka ale rostla a bylo mi na slunci celkem teplo, rozhodl jsem se tedy vzít první kelímek s vodou, kterým jsem se polil. To mě sice mírně rozhodilo z tempa, ale i 6.kolo jsem běžel slušně. Pak jsem ale začal mít problémy s dopadem na jednu nohu, občas jsem i kašlal, a hlavně se přede mě převalili hned 3 běžci, kterých jsem se nedokázal držet. Propadl jsem se na 10.místo a 9.kolo běžel za příšerných 1:39,84, 10.kolo za 1:37,23. Tep byl už 186 a závod vypadal na houby, rozhodl jsem se ale nevzdat, dokud budu na bodovaném místě, a dále jsem se rozhodl nastavit pípání na mých hodinkách, abych se nutil běžet aspoň trochu tempově. 4 km jsem měl za 15:23, tak mě napadlo dát pípání na tempo 3:55/km, aby mi optimálně vyšel výsledný čas pod 39 minut. Netuším, kde jsem vzal drzost za tohoto stavu (vysoká tepovka a únava) to nastavit takto a neusilovat jen o 40 minut, podobně jako v Olomouci, ale nejenźe jsem to nastavil, ale snažil se tím řídit. Věděl jsem, že tepovka je na mě vysoká, ale říkal jsem si, že přesto zkusím to tempo udržet a uvidím, co se stane. Běžel jsem zcela osamoceně, všichni přede mnou se vzdálili i z dohledu a za mnou též daleko nikdo nebyl.

Další 2 km tepovka ještě rostla, měl jsem průměr 189 (maximum 192, když TFmax mám 194), přičemž čas po 6 km byl 23:17 (3:57/km poslední 2 km). Nechával jsem se ostřikovat vodou z malého rozprašovače od pořadatelů každé kolo a též si požádal o plný kelímek vody, ještě 2-3x kromě úvodního kelímku po 2 km. Ochlazování mi pomáhalo, takže se mi podařilo tempo držet, aniž by tepovka rostla, naopak o málo klesla, i když i průměr 187 byl dost vysoký. 8 km jsem měl za 31:12 (3:57,5/km poslední 2 km), takže bylo jasné, že chci-li dát pod 39 minut, musím běžet o něco rychleji, než poslední 4 km. Věřil jsem ale, že bych to mohl dát. Dalśí dvě kola jsem měl za 1:35,5 a 1:33,3, tep opět vzrostl na 189 a bylo jasné, že jsem nezrychlil dostatečně a nemuselo by mi to vyjít. Rozhodl jsem se pro poněkud riskantní variantu a začal sprintovat už 3 kola před koncem, další dvě kola jsem měl za 1:29,93 a 1:30,03, přičemź tep překvapivě klesal (to už jsem ale nesledoval). Dokonce jsem se postupně začal přibližovat k Pavlovi Hověžákovi, který mi předtím beznadějně utekl už na 4.km a rozhodl se ho v posledním kole zkusit dohnat. To se mi nepodařilo, neboť se Pavel ohlédl a též zrychlil, ale dal jsem poslední kolo za 1:24,04 a výsledný čas dosáhl 38:45,68. Na Pavla jsem zaostal o 2,16 sekundy, naopak na jedenáctého Honzu Havelku jsem naběhl 37 sekund. Po doběhu jsem byl dost zadýchaný, ale velmi překvapený, že mi čas vyšel tak dobře. Podivné je, že i v posledním, velmi rychlém kole, tep dále klesal, přitom touto rychlostí běhám na úrovni osobního rekordu 1500m.

Pokud se jedná o čas 38:45,68, tak jsem překonal letošni nejlepší výkon o 46 sekund, za osobákem z testu na dráze jsem zaostal jen o 18 sekund, zaběhl jsem druhou nejrychlejší desítku v historii a oficiální osobák ze závodu (loni v Pardubicích 39:13) překonal o 28 sekund. Toto mě velmi překvapilo, s ohledem na to, jak špatně jsem dosud letos delší tratě běhal a s ohledem na to, že jsem dnes rozhodně neměl ideální podmínky, co se týče fyzické a psychické kondice. Trochu mě mrzí nekoncentrovanost kolem 4.km, ale považuji za dobré, že jsem nepodlehl panice a udělal vše pro dosažení dobrého výkonu. Zajímavé je, na jak vysokém průměru tepovky jsem se dnes udržel, 184,5 jsem neměl ani za třicetistupňového parna v Uherském Hradišti. Kdyby se mi podařilo podobné tepy držet za chladnějšího počasí, tak by výkon mohl být mnohem lepší, ale pochybuji, že to půjde. Rozhodně bych to ale chtěl někdy zkusit ...

K zlepšení oproti předchozím měsícům určitě přispěla vysoká kilometráž (600 km měsíčně) a poměrně dost krátkými rychlými běhy a též mírné snížení hmotnosti (tuku). Dle kalkulace optimálního množství tuku bych měl dosáhnout ještě o 3 kg méně, abych byl na loňské podzimní úrovni, což by mohlo ušetřit až minutu a půl času, viz kalkulátor. Také bych dále chtěl popracovat na kompenzačních cvičeních a též zkusit něco udělat s technikou běhu, což by pár desítek vteřin mohlo též přinést. I tak jsem ale dnes velmi spokojen. Mrzelo mě sice, že osobák v následném závodu na 1500 metrů nepadl, ale byl jsem za ním jen o 1,24 sekundy, více zde, což asi též není špatný výkon. Naběhal jsem dnes celkem 42,17 km a aktuálně se cítím dobře, fyzicky i psychicky. Je dobře, že jsem se ráno překonal a na ligu jel, ostatně jsem tam potkal i více kamarádů a strávil čas příjemně. Snad i pro mé okolí je lepší, když jsem den strávil mimo a pak budu aspoň chvíli v pohodě, než kdybych se snažil příliš o "aktivitu" a přitom byl nervozní, unavený a depresivní. Děkuji všem za pochopení i podporu.

25.6.2013 Brněnské Hamburgy 1494 m

Pořadí: 3. ze 4 běžců

Čas: 5:12,6

Rychlost:  17,21 km/hod (3:29 na km)

Průměrná TF:  158,7 tepů/min

Počasí: 12 stupňů, zataženo, místy vítr

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Dalšími závody Brněnských Hamburgů měly být hodinovka a 1500m, avšak kvůli silnému dešti jsem se rozhodl na hodinovku nejít, nakonec ji oficiálně neběžel nikdo. Také ze závodu na 1500m se odhlásili tři lidé, nicméně i tak na závod kromě mě přišli Vlasta (který už dorazil na hodinovku), Tomáš a Eva, což bylo fajn. Já jsem se rozhodl dorazit i proto, že postupně přestávalo pršet, přičemž při závodu už nepršelo vůbec. Bohužel se o mě pokouší jakési nachlazení, jinak jsem ale cítil, že mám formu, o čemž svědčí například velmi rychlé osmistovky běhané v sobotu. Nebyl jsem ani unavený z předchozího dlouhého běhu (pouze jsem klusal 3,31+0,4 km), a bylo pro mě velmi příjemné počasí, jen 12 stupňů a zataženo. Při rozklusání před startem jsem nicméně zjistil, že se na dráze nachází "jezero", a operativně jsem rozhodl, že se závod uskuteční ve třetí a dalších drahách. Počítal jsem, odkud máme startovat, přičemž jsem věděl, že třetí dráha má cca. 414 metrů, takže při běžném startu bychom naběhali navíc 14*3,5=49 metrů. Bylo tedy potřebné posunout start o 49 metrů dopředu, k čemuž jsem použil označení na třetí dráze na 50m, avšak nějak jsem si neuvědomil, že tato značka se týká vzdálenosti 250m od cíle, běžené po této dráze, takže skutečná délka nebude 1500 metrů, ale jen 1494 metry. Tato chyba mě mrzí, uvědomil jsem si ji hned po doběhu, ale nevadí. Nestandardní změny ale vedly též ke ztížení řízení tempa a sledování mezičasů, takže jsem ani nemohl použít nastaveného pípání, což byla škoda.

Po odstartování jsem se zavěsil za Vlastu s Tomášem a 250m probíhal těsně za nimi. 414m jsem měl za 1:22, ale někde zde se pole roztrhalo, když Vlasta utekl Tomášovi a ten utekl mně. Na to jsem reagoval podvědomě výrazným zpomalením, které se projevilo i snížením tepovky. Protože se mi ale běželo dobře, tak jsem v druhé polovině zase postupně zrychloval, nicméně jsem netušil, jak na tom vlastně jsem. Tomáš 400m před cílem měl na mě náskok 5 sekund, ale pak výrazně zrychlil a nakonec mě porazil o 15 sekund. Když jsem doběhl do cíle, tak jsem koukl na výsledný čas a byl velmi překvapen, neboť ten byl 5:12,6, tedy o málo lepší než osobák na 1500m. Uvědomoval jsem si ale, že délka závodu nemusela být korektní, takže jsem dost dlouho přemýšlel a měřil, než jsem přišel na to, že měla 1494 metry. I přesto to ale znamená ekvivalent 1500m v čase 5:13,8, což by bylo jen 0,8 sekundy za osobákem. Výborně dnes zaběhala Eva, která měla čas 5:57 (po přepočtu na 1500m) a dostala se tak na 4.místo pořadí dle maďarských tabulek, gratuluji!

Ještě více než čas mě překvapil vývoj tepové frekvence, která měla průměr jen 158,7 s maximem jen 168. U krátkých závodů sice nemívám průměry nějak vysoké, nicméně na lize ve Vyškově jsem měl průměr 179,6 a v Olomouci na MR veteránů 177,0, přitom v o málo nižší rychlosti, než jsem měl dnes. Podle mých výpočtů jsem byl 21 tepů pod očekávanou hodnotou, přičemž ani míra vyčerpání po běhu nebyla nijak extrémní. Poté jsem zkusil 1658 metrů průměrným tempem 3:46, kdy průměrná TF byla ještě nižší, jen 154. Samozřejmě je nízká tepovka ovlivněna příznivým počasím a zřejmě i únavou z předchozích týdnů, přesto jsem ale byl velmi překvapený ... Pokud se jedná o vyhlídky na sobotu, tak ty mohou být ovlivněny tím, že napřed poběžím 10 km, a hodně bude záležet na tom, jak se vyvine začínající nachlazení. Přesto ale věřím, že je v mých silách, abych zaběhl pod 5:10, buď na lize, či na nějakém dalším Hamburgu. Děkuji jinak všem, kteří dnes přišli, Vlastovi, Tomášovi i Evě. :-)

18.6.2013 Brněnské Hamburgy 800 m

Pořadí: 4. z 5 běžců

Čas: 2:49,2

Rychlost:  17,02 km/hod (3:32 na km)

Průměrná TF:  164,7 tepů/min

Počasí: 23 stupňů, slunečno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Tento závod mě velmi překvapil, neboť jsem ho běžel po sérii poměrně náročného intervalového běhání ve vysoké intenzitě za horkého počasí, více v tabulce. Poslední osmistovku tempem 4:00 jsem přitom dokončil jen 7 minut před startem, přitom jsem se v každém z těch úseků 800-1200m snažil držet tempo 3:50/km, ale neúspěšně. Nic jsem si od závodu nesliboval a chtěl jsem ho běžet pod 3 minuty, pípání hodinek jsem nastavil na cílový čas 2:56. Závodu se kromě mě zúčastnili Miloš Brichta, Vlasta Chadim, Ondra Cabák a také Eva Hvorecká. Po odstartování jsem se zařadil na předposlední místo, přičemž mě velmi překvapilo, že Eva běži jen těsně za mnou. Ještě více jsem byl překvapen, že pípání ukazuje, že běžíme o hodně rychleji, než jsem předpokládal, a proto jsem na 400m raději pohledem na netbook ověřil, že čas je opravdu 1:25, takže pípání je správně. Miloš s Vlastou se vzdálili hodně a i Ondra byl na 400m o 7 sekund přede mnou, zato Eva byla těsně za mnou, což mě příjemně šokovalo, protože jsem netušil, jak má dobrou rychlost.

Na začátku druhého kola jsem vnímal, že se ke mě Eva ještě přiblížila a na 500m jsem se celkem bál, že mě předběhne. Tak galantní jsem ale nebyl, za což se jí omlouvám, a naopak se pokusil mírně zrychlit. Na 600m jsem cítil hodně sil a všiml jsem si, že Ondra zpomaluje, neboť asi závěr vypouští. To mě motivovalo ke zrychlení zejména na posledních 100 metrech a doběhl jsem jen sekundu za ním, když posledních 200m bylo za 40,67 sekund. Eva nakonec za mnou zaostala o 6 sekund, ale i tak podala vynikající výkon, k němuž jí gratuluji. Průběh závodu je na videu. Velmi dobře dnes běželi i Miloš (2:17) a Vlasta (2:27,5), který byl po náročných 15 km. Zajímavé je, že jsem měl nejrychlejších posledních 200 metrů a že tep byl opět velmi nízký, nedostal se ani nad ANP. Po doběhu jsem litoval, že jsem tak výrazně podcenil své možnosti před startem, možná jsem mohl mít čas i o nějakou sekundu lepší, ale nevadí. I tak se jedná o 12.nejlepší výkon v historii. Pár minut po doběhu jsem ještě dal 400m za 1:24,0, takže se potvrdilo, že sil mám dost. I dnešní závod potvrdil, že na středních vzdálenostech se mi v poslední době daří, i když od osobáku jsem dnes byl vzdálen 10 sekund.

18.6.2013 Brněnské Hamburgy (5,2 km)

Pořadí: 4. ze 7 běžců

Čas: 20:25

Rychlost:  15,27 km/hod (3:56 na km)

Průměrná TF:  167,5 tepů/min

Počasí: 23 stupňů, slunečno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Dnešní závod na 15 km jsem běžel po náročném minulém týdnu, kdy jsem čtyři dny běžel běhy ve vysoké kvalitě, zejména pak v sobotu v Olomouci na veteránském MR. Ráno jsem byl unavený a navíc bylo dost teplo, a proto jsem se rozhodl, že lepší bude zkusit to pojmout jako tempový trénink na kratší vzdálenost, než běžet celých 15 km pomalu. Tempo jsem tedy nastavil na 3:50/km, i když to bylo příliš optimistické. Teprve po odstartování se mě Vlasta ptal, jak to poběžím a byl překvapen, že chci běžet takto, nicméně to akceptoval. Nakonec beztak byl jediný ze sedmi účastníků, který doběhl celých 15 km, byť i on měl posledních 5 km "jen" odklusaných. I přesto si zaslouží velký obdiv :-)

Po odstartování jsem se běžel na prvním místě, hned za mnou běžel Vlasta a za ním Ondra. Měl jsem dost unavené nohy a dalo mi dost úsilí, abych tempo 3:50 držel, ale dařilo se mi to šest kol. I když bylo teplo, tak problém nebyl ve vysoké tepovce či pocení, ale v pocitu "těžkých" nohou, kterým se nechtělo běžet a které jsem podle videa spíše jen tahal za sebou. Pustil jsem pak Vlastu před sebe a zkoušel s ním držet krok, ale to se mi dařilo jen kolo a pak jsem zpomalil. Ondra zpomalil ještě více, a proto jsem běžel osamoceně s tím, že jsem doběhl do 5,2 km, když 5 km bylo za 19:37. Ke konci jsem se už dost přehříval, a hned po doběhu se musel pořádně napít a umýt, zajímavé ovšem je, že i kvůli únavě se přehřívání neprojevovalo vysokou tepovkou, spíše naopak. Průměrný tep jsem měl jen 167,5, když v podobném pokusu o 2 týdny dříve jsem měl za mnohem chladnějśího počasí o 10 tepů více (čas byl o 4 sekundy horší).

Po doběhu a občerstvení jsem pokračoval v intervalovém tréninku, když jsem běhal 800-1200 metrů, vždy s pŕestávkou na napití a umytí. Zajímavé v tom je, že se mi tempo 3:50/km nedařilo běhat v žádném úseku, a přesto jsem pak v závodu na 800m běžel pro mě velmi překvapivým tempem 3:32/km. Přehled intervalových běhů je v tabulce, komentář k závodu na 800 metrů je na této stránce. S ohledem na okolnosti jsem s dnešním testem spokojený, byť doufám, že příště tempem 3:50/km vydržím déle. Stejně je zajímavé, že letos běhám velmi dobře střední vzdálenosti, a špatně dlouhé, to se snad ale na podzim zlepší.

15.6.2013 Olomouc - MR veteránů na dráze 5000 m

Pořadí: 7. z 12 mužů (po přepočtu věkem 10. z 12 mužů)

Čas: 19:59,83

Rychlost:  15,00 km/hod (4:00 na km)

Průměrná TF:  176,4 tepů/min

Počasí: 26 stupňů, jasno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Závodu na 5 km, který jsem běžel v rámci MR veteránů, jsem se zúčastnil jen díky tomu, že jsem byl přihlášený a běžel i můj kamarád Vlasta, který mě povzbudil, ať to zkusím. Po předchozích závodech na 10 km (komentář) a hlavně 1500 m (komentář), který skončil jen hodinu před startem desítky, jsem byl dost unavený, a navíc jsem si způsobil otlaky a oděrky nohou, takže mi problém dělala i obyčejná chůze. Navíc bylo stále velmi teplo, až horko, takže opět nepomohlo ani namočení trička, které uschlo dříve, než se odstartovalo ... Závod se skládal ze dvou rozběhů, v našem běhu běželi muži 35-55 let, celkem osm, v druhém běželi starší veteráni a ženy. Viděl jsem, že v tom horku měli v druhém rozběhu někteří velké problémy, ale obdivoval jsem, že setrvávali v závodě, byť třeba "jen" v chůzi (snažil jsem se je chvíli i slovně povzbuzovat). Oproti desítce ale tentokrát byly k dispozici houbičky s vodou, což bylo fajn, párkrát jsem je též využil.

I přes problémy jsem první dvě kola dal svižně, ale bylo po nich jasné, že dnes nemám šanci zaběhnout nic slušného, neboť kromě problémů s únavou a teplem jsem měl problém i s technikou, a proto jsem upravil cílový čas na 20 minut. Neběhám technicky dobře ani normálně, ale pokud si nohy hledají nepřirozeně vhodnou pozici, aby váha šla na části bez otlaků a oděrek, tak to samozřejmě působí větší námahu než normálně. Po 2 km za 7:47 jsem zvažoval, že bych vzdal, bylo mi nepříjemně, navíc jsem se pohyboval až na 7.místě z osmi účastníků rozběhu. Další dvě kola byla dost špatná, ale rozhodl jsem se běžet dál a přenastavit hodinky na tempo 4:00/km, abych se nutil aspoň trochu běžet usilovněji. To se mi ale ani přes zvýšené úsilí nedařilo držet, 3 km jsem probíhal v čase 11:57, 4 km pak 16:04. Čas pod 20 minut tedy vypadal beznadějně a to tím spíše, že se mi nedařilo výrazněji zrychlit ani v dalších dvou kolech, i když jsem se snažil. Pomohlo mi sice, že jsem byl předstižen v předposledním kole o jedno kolo Vlastou (a před ním i vítězem), avšak i tak jsem měl 12.kolo za 1:35,1, takže jsem zaostával za plánem téměř o 4 sekundy. Nevím, kde se ve mě vzala síla, ale po kouknutí na hodinky jsem dal do posledních 200 metrů maximum úsilí. Netušil jsem, v jakém čase dobíhám, ale nakonec jsem měl 19:59,83, když posledních 200 metrů bylo za 44 sekundy! Doběhl jsem velmi zadýchán a vyčerpán a měl pak problémy i s normální chůzí, i když jsem se pak donutil ještě k velmi pomalému výklusu, což bylo nezbytné k tomu, abych mohl fungovat další dny.

Je absurdní, že jsem bojoval o tak "banální" cíl, jako byl čas pod 20 minut, ale měl jsem skutečnou radost, že jsem to dal. Celkově jsem za celý den naběhal 40,7 km, z toho 17,7 km ve vysokém tempu, považuji celý den za kvalitní vícefázový trénink. Bylo ale fajn, že jsem byl s Vlastou, že jsem se potkal i s pár přáteli, źe jsem navštívil katedrálu a že jsem si den užil. Není asi podstatné, že jsem dal na pětce "jen" těsně pod 20 minut, když osobák mám 18:20, někdy to třeba vyjde lépe ...

15.6.2013 Olomouc - MR veteránů na dráze 1500 m

Pořadí: 5. z 10 účastníků (po přepočtu věkem 9. z 10 mužů)

Čas: 5:14,33 (2.nejrychlejší závod v historii, 1,34s za osobákem)

Rychlost:  17,18 km/hod (3:30 na km)

Průměrná TF:  177,0 tepů/min

Počasí: 26 stupňů, jasno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Závod na 1500 metrů na veteránském mistrovství republiky startoval v 15:00 za horkého slunečného poćasí, přičemž celá dráha byla na slunci. Dopoledne jsem běžel 10 km za 39:55 (komentář) a byl jsem trochu unavený, hlavním problémem pro mě ale bylo horko. Po 4,35 km dlouhém volném rozklusání jsem byl velmi zpocený a unavený, proto jsem se rozhodl toho nechat a zajít do sprchy, kde jsem se osprchoval studenou vodou a namočil dres též do studené vody a mokrý ho oblékl na sebe. Než jsem toto vše udělal, tak zbývalo do startu již jen asi 10 minut. Zvažoval jsem, zda běžet v botách či bosý. Věděl jsem, že v botách se mi aktuálně moc dobře neběželo a bosý jsem nedávno dal výborně 1 km, ale bosoběh je rizikový kvůli rozpálenému tartanu, rozhodl jsem se tedy vzít boty a v rámci závěrečného rozklusu zkusit jednu čtyřstovku za 1:24, což byl čas, kterým jsem chtěl běhat kola v závodě. Běželo se mi špatně a čas jsem měl 1:28,77, což mě zklamalo. Zbývalo asi 5 minut do startu a v ten okamžik jsem se rozhodl sundat boty a běžet bosý, byť to bylo rizikové a cítil jsem, že je zem teplejší, než by bylo příjemné. Dalším problémem bylo, že organizátoři se rozhodli odstartovat o dvě minuty dříve, než bylo v propozicích, takže jsem jen rychle převzal číslo, připevnil ho na hruď (a pořádně nezkontroloval svorky) a už se startovalo, měl jsem TF neobvykle vysokých 124. Pípání hodinek jsem nastavil na tempo 3:30/km s cílovým časem 5:15 s tím, že jsem doufal, že bych mohl běžet o dvě vteřiny rychleji a překonat tak svůj osobák 5:12,99, přestože podmínky tomu nepřály. Poprosil jsem Vlastu, aby mi hlásil mezičasy a zároveň mé filmoval, což rád udělal.

První kolo jsem běžel na 6.místě, pár metrů za Mirkem Krskem, kterého jsem znal už z desítky. Nechtěl jsem příliš přepálit, proto jsem neběžel těsně za ním a první kolo měl za 1:22,5. Druhé kolo jsem už Mirka doběhl a běžel za ním, bohužel jsem však zpomalil a toto kolo měl za 1:24,7. Navíc se mi uvolnila jedna svorka startovního čísla a při průběhu 700m a 1100m musel přidržet číslo, aby bylo vidět, protože moderátor říkal, že nevidí, kdo běží, což mě též o pár desetinek rozhodilo. Po 800m za 2:47 jsem usoudil, že nastal pravý čas Mirka předběhnout a zkusit dodržet původní plán běžet kola za 1:24,0 či rychleji. Mirka jsem skutečně předběhl a mírně zrychlil, nicméně asi na 1050m jsem začal cítit oděrku na ukazováčku pravé nohy, neboť ta nevydržela bez úhony rychlý pohyb na horkém povrchu. Běžel jsem ale dál a třetí kolo měl za 1:23,6. Posledních 300 metrů bylo pro mě již celkem náročných, protože jsem byl už unavený, bosoběh už nebyl úplně příjemný a navíc na mě zezadu dotíral Mirek. Dost jsem se snažil, abych si udržel pořadí a posledních 100 metrů dal naplno. Doběhl jsem dost vyčerpán, ale 5.místo jsem uhájil. Na hodinkách jsem viděl čas 5:13,8, což ukazovalo výsledek jen těsně za osobákem, oficiální čas byl 5:14,33, což je 1,34 sekundy za osobákem. Tímto výsledkem jsem byl velmi příjemně překvapen, i když mě pak mrzelo, že z toho osobák nebyl, neboť nechybělo moc ... Po přepočtu věkem jsem bohužel i v této disciplíně skončil předposlední, ale nevadí.

Hned po doběhu jsem cítil, že v podstatě nemohu chodit, protože se na prstu roztrhla kůže a měl jsem i otlačeniny na několika dalších místech chodidel. Přitom nejsem žádný bosoběžecký začátečník, naopak jsem takto odběhl několik Hamburgů a dokonce i dva oficiální závody, z toho jednou celých 5 km na Triexpert cupu. Nějak jsem ale podcenil kombinaci horkého tartanu a horší techniky v důsledku únavy z předchozích běhů, což je škoda, ale i tak jsem zaběhl výborně. Myslím, že v botách by výkon byl horší. Došel jsem pak velmi pomalu k místu startu (100m), kde jsem měl položeny boty s ponožkami, běhu uź jsem nebyl schopný, rána na prstu byla až mírně do krve. Potom jsem ji vypláchl, mírně odstřihl odstávající kůži a přelepil náplastí. Měl jsem problém i s normální chůzí, spíše kvůli ostatním otlačeninám, než kvůli tomu prstu, ale donutil jsem se k 2,4 km dlouhému výklusu a pak se nechal přesvědčit, abych zkusil i ten závod na 5 km, na který jsem byl též přihlášen, že prý to v zápalu závodu nebudu cítit :-), více komentář. Každopádně 1500m jsem již poněkolikáté letos zaběhl velmi dobře, což je zajímavé, neboť dlouhé vzdálenosti mi zatím moc nejdou. Věřím, že mám na to, abych se dostal i pod 5:10, ale otázkou samozřejmě je, nakolik je efektivní se na to soustřeďovat, když beztak výkon bude hodnotově méně kvalitní, než jsou výkony na delších vzdálenostech ...

15.6.2013 Olomouc - MR veteránů na dráze 10 km

Pořadí: 3. z 10 účastníků (po přepočtu věkem 7. z 8 mužů)

Čas: 39:55,25

Rychlost:  15,03 km/hod (4:00 na km)

Mezičas 5 km: 19:43

Průměrná TF:  179,8 tepů/min

Počasí: 22 stupňů, polojasno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Závod veteránského mistrovství republiky, který se konal v Olomouci, proběhl za poměrně teplého počasí. Nechtělo se mi ani moc rozklusávat, a navíc času bylo méně než obvykle, tak jsem dal jen 2 km, z toho dvě čtyřstovky rychle, a přichystal se na start, který však byl o 15 minut opožděn, z důvodu technických problémů pořadatele. Problém byl, že nás pořadatelé neinformovali, za jak dlouho se skutečně začne, a nechali nás čekat na slunci. Měl jsem sice láhev vody, kterou jsem se osvěžil (o mou vodu si požádali asi tři další lidé), ale ani to nestačilo. Věděl jsem, že mi počasí nevyhovuje, přesto jsem chtěl zkusit běžet na úrovni osobáku, a proto jsem hodinky nastavil na tempo 3:50/km. Źúčastnilo se nás 10 lidí, osm mužů a dvě ženy.

První kolo se mi "podařilo" přepálit, když jsem běžel kousek za Dušanem Podroužkem, přičemž jsem netušil, že běží na čas pod 35 minut, což je na veteránském MR velmi neobvyklé. Běželo se mi ještě dobře, avšak raději jsem výrazně zpomalil a snažil se držet původně stanovené tempo. 2 km jsem měl za 7:35, tedy o 5 sekund rychleji než plán, ale cítil jsem se už dost vyčerpán, bylo teplo, a cítil jsem mírný tah v levé holeni. Dostal jsem se mezitím na třeti místo, protoźe mě předbehl Sváťa Kudlička (ročník 1950), který běžel výborně a nakonec zaběhl čas 38:34, což po přepočtu věkem dalo 30:50, s čímž s přehledem vyhrál.

Po dalších třech kolech za 1:34,0 1:36,0 a 1:35,8 bylo jasné, že budu rád, pokud dám čas pod 40 minut, což mě poněkud flustrovalo, takže jsem v devátém kole zpomalil a nechal se předběhnout dalším veteránem, Mirkem Krskem. Usoudil jsem ale, že bude dobré se ho zkusit držet s tím, že uvidím, co se bude dít. Když jsme desáté kolo měli za slabých 1:39,2 (4 km pak za 15:39), tak jsem usoudil, že s takovým tempem nemám šanci desítku pod 40 minut dát, proto jsem Mirka předběhl zpět a pak už běžel sám, Mirek nakonec za mnou doběhl o 23 sekund. Další kilometry byly bojem o to, abych udržel běhat kolem 1:37/kolo tak, abych se dostal na výsledný čas pod 40 minut. Neběželo se mi moc dobře, bylo mi teplo a potřeboval bych i vodu, která ale nebyla k dispozici. Průměrné tempo dalších 4 km bylo 4:05/km a mezičas po 8 km byl 31:58. Příliš jsem nevěřil, že mi to pod 40 minut vyjde, ale rozhodl jsem se zvýšit úsilí a zabojovat. Postupně jsem mírně zrychloval a do posledního kola vbíal v čase 38:24, takže bylo potřebné zaběhnout poslední kolo pod 1:36, aby mi to vyšlo. Nechtěl jsem ale ponechat nic náhodě, proto jsem dal do posledního kola plné úsilí a nechal se v cílové rovince ještě vyhecovat komentátorem, který kladl řečnickou otázku, zda to stihnu pod 40 minut, poslední kolo dal za 1:31 a výsledný čas dosáhl 39:55. Po doběhu jsem byl poněkud zadýchán a unaven, avšak byl jsem rád, že jsem to stihnul. :-)

Přestože jsem doběhl na 3.místě, tak protože jsem byl ze všech účastníků nejmladší, tak po přepočtu věkem jsem se umístnil až na předposledním místě. Myslím však, že byl úspěch, že jsem nakonec dosáhl času pod 40 minut, přestože jsem původně doufal v lepší výsledek. Byla to teprve má třetí letošní desítka pod 40, přičemž se jednalo o 17.nejrychlejší čas v historii. Po závodu jsem měl poměrně dost času do startu dalších závodů - 1500m a 5000m, a proto jsem se byl proběhnout do města (byl jsem se i pomodlit do katedrály), povzbudil kamaráda Vlastu v běhu na 800m, nasvačil se, poležel a pak se šel rozklusat. Přestože podmínky na 1500m byly ještě horší než na 10 km, tak jsem tam zaběhl dobře, pětka pak byla ovlivněna počasím i dalšími problémy, viz zmíněné odkazy. Pokud mám ale hodnotit celý den, tak přinejmenším z tréninkového hlediska to bylo podařené, běžel jsem 10 km tempem 4:00, 1500m tempem 3:30 a 5 km opět tempem 4:00 (vše průměry). Přesto ale doufám, že desítku budu schopen na dalších závodech zaběhnout lépe, nejbližší mě čeká už za 14 dní na lize.

11.6.2013 Brněnské Hamburgy 3 km

Pořadí: 3. ze 4 běžců

Čas: 11:57

Rychlost:  15,06 km/hod (3:59 na km)

Průměrná TF:  162,4 tepů/min

Počasí: cca. 15 stupňů, zataženo, vysoká vlhkost

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Dnešní závod na 3 km, který jsem uspořádal po desítce, měl bohužel slabší účast, než byla na předchozích kratších závodech, což souviselo s počasím i časovým vytížením některých pravidelných účastníků. Přišli Pavel Musil, který běhá letos výborně, Michal Jirka a Honza Tecl. Po ranní desítce jsem byl celkem unavený, nicméně jsem si říkal, že zkusím i tak běžet na čas kolem 11:00, což znamenalo 1:28/kolo. Po prvním kole, které jsem měl za 1:29, bylo ale jasné, že je toto zcela nereálné, navíc Pavel s Michalem byli daleko přede mnou a u Honza byl za mnou. Když druhé kolo jsem měl skoro za 1:34 a situace se neměnila, tak jsem zbývající kola běžel tak, aby výsledný čas byl pod 12:00, což se mi opravdu podařilo (měl jsem 11:57). Paradoxně jsem při ranní desítce běžel trojku o deset vteřin rychleji, ale nevadí.

Vynikajícím způsobem dnes běžel Pavel Musil, který mě už na začátku 5.kola předběhl o kolo. Nakonec měl čas 9:37, čímž zaběhl nejhodnotnější výkon na Hamburgích všech dob, za což zaslouží velkou gratulaci.

11.6.2013 Brněnské Hamburgy 10 km

Pořadí: 1. ze 3 běžců

Čas: 40:28

Rychlost:  14,83 km/hod (4:03 na km)

Průměrná TF:  169,6 tepů/min

Mezičas 5 km: 19:48

Počasí: cca. 15 stupňů, zataženo, vysoká vlhkost

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Závod jsem chtěl pojmout jako test přes sobotní desítkou na MR veteránů, avšak byl jsem dnes poněkud unaven po včerejším spontálním běhání na dráze, kde jsem absolvoval více běhů ve vysoké intenzitě. Navíc ráno pršelo, a i když před závodem přestalo, tak jsme dorazili na desítku jen tři lidé, já, Tomáš Vojtíšek a Karel Veselý. Nastavil jsem si pípání dle tempa 3:50/km a říkal jsem si, že uvidím, jak to půjde, i když už z cesty na stadion bylo jasné, že to dnes nebude ideální, přestože počasí mi vyhovovalo.

Od prvního kola jsem viděl, že tempo 3:50 dnes nedám, ale chtěl jsem zkusit běžet tempem 3:55, což by i tak znamenalo nejlepší letošní výkon (zatím mám tempem 3:57). Až do 3.km jsem tempo držel dobře, po 6 kolech jsem přitom již poprvé předběhl o kolo dvojici Tomáše s Karlem. Pak se mi ale běželo hůře a začal jsem se i potit, i když tep nebyl moc vysoký, tak jsem mírně zpomalil a též vyslékl tričko. 5 km jsem měl za 19:48 a pak jsem se snažil běžet tak, aby výsledný čas byl pod 40 minut. Musel jsem se ale dost snažit a po 7 km, které jsem měl za 27:58, jsem poznal, že snažení je marné. V ten okamžik jsem velmi výrazně zpomalil s tím, že doběhnu za 41 minut, což se nestalo jen díky tomu, že po 8,2 km se k mému běhu připojil Tomáš, který běžel jen pětku a nyní chtěl dát ještě 1 km naplno. Tomáš běžel dvě kola za mnou, ale přesto mě motivoval, abych zrychlil a i když mi posledních 200m utekl, tak jsem si spočítal, že mohu dát i čas pod 40:30, což se mi díky zrychlení v posledním kole povedlo a výsledný čas byl 40:28. Za osobákem jsem zaostal o 2 minuty.

Po dobéhu jsem ještě při výklusu pomohl Karlovi doběhnout desítku (měl ji za 49:03) a pak přichystal závod na 3 km, který se mi ale moc nepovedl, více zde. I s ohledem na to, jak skvěle zaběhl trojku Pavel, jsem rád, že jsem závody dnes uskutečnil. Nakonec, 10 km tempem 4:03 a 3 km tempem 3:59 nejsou tak pomalé časy, abych to nemohl považovat za kvalitní tempový trénink.

4.6.2013 Brněnské Hamburgy 2000 m

Pořadí: 4. ze 7 běžců

Čas: 7:05,5

Rychlost:  16,92 km/hod (3:33 na km)

Průměrná TF:  174,9 tepů/min

Počasí: 12 stupňů, zataženo, po dešti

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Závod na 2 km jsem vyhlásil mimo jiné proto, že jsem věděl, že stávající osobák 7:09,5 je poměrně nekvalitní, v porovnání s osobáky na 1 km a 5 km. Výpočet mi dával, že bych měl být schopen dát 2 km těsně nad 7 minut, což znamenalo běžet tempem 3:30/km. Závod jsem běžel po nepříliš povedeném závodu na 10 km, který jsem ani nedokončil, avšak s ohledem na způsob běhu jsem ho mohl považovat za kvalitní rozklusání. Přestože bylo po dešti, tak jsem se rozhodl zariskovat a běžet opět bosý. Závodu se zúčastnilo 7 lidí, což je opět slušný počet, za který jsem byl rád.

Po odstartování jsem se zařadil na páté místo, mezi Honzu Tecla a Milana Mišáka. Honzu jsem ale po 150 metrech předstihl a běžel na 4.místě, za trojicí Michal Jirka, Tomáš Muller a Vlasta Chadim, kteří dali první kolo za 1:20-1:21, já měl dle plánu těsně pod 1:24 (1:23,76), viz video, Milan s Honzou měli už určitý odstup a Eva běžela výrazně pomaleji než my. Snažil jsem se běžet svým tempem 3:30/km, avšak velmi mě překvapilo, že na dalších 150 metrech jsem dohnal skupinu všech tří běžců, kteří výrazně zvolnili. Když o tempový běh nejevili zájem ani poté, co jsem je doběhl, tak jsem všechny předběhl a na metě 600m se zařadil na 1.místo, což pro mě byl šok. Bosoběh nebyl úplně jednoduchý, neboť promáčená dráha byla celkem tvrdá a nepružila, ale snažil jsem se tempo držet, resp. ztratit oproti pípání co nejméně. To se mi opravdu dařilo a více než kolo a půl kroužil na prvním místě, 1200m jsem měl jen 2 sekundy za plánovaným mezičasem. Pouze se mezitím změnilo pořadí běžců za mnou, coź jsem netušil, na druhé místo se dostal Vlasta, třetí byl Tomáš, čtvrtý Michal a pátý Milan běžel již s několikasekundovým odstupem. Na začátku 4.kola se na mě natlačil Vlasta, kterého jsem tedy pustil vnitřkem před sebe, ale nevšiml jsem si Tomáše, běžícího za ním, a vrátil se zpět ke krajnici. Byla má chyba, že jsem Vlastu pouštěl, měl jsem ho nechat oběhnout vnějškem, byť by si musel naběhnout pár metrů navíc v zatáčce. Takto jsem nečekaným manévrem ztížil běh Tomášovi, který se též tlačil vnitřkem, kde však už nebyl prostor, a proto mě předběhl prostorem mimo dráhu (trať si tak zkrátil, ale zároveň se vyvedl z tempa, takže tím moc nezískal). Vlasta během pár metrů získal velký náskok, který stále zvyšoval. Mně trošku předběhnutí Tomášem zbrzdilo, abych ho pustil zpět do dráhy, ale hned jsem se zařadil za něj a běžel těsně za ním i čtvrté kolo. Jirka za mnou zaostával asi o vteřinu, Milan necelých pět sekund. Do posledního kola jsem šel ze třetího místa, nicméně mé sprinterské schopnosti jsou ze všech těchto lidí nejmenší, a proto jsem v posledním kole byl 250m před cílem předstižen i Michalem, za kterým jsem se nedokázal udržet a i přes snahu o zrychlení doběhl do cíle na 4.místě, 1,5 sekundy za Michalem, ale 1,5 až 2 sekundy před Milanem, který mě ke konci dost dotahoval. Výsledný čas jsem ale měl 7:05,5, čímž jsem překonal osobní rekord o 4 sekundy.

Bosoběh na těžké dráze tentokrát způsobil jednu malou oděrku na prstu nohy, jinak jsem byl zcela v pořádku. Je velmi překvapivé, jak nízko se držela tepovka, zejména pak v porovnání s předchozím závodem tempem 3:45/km. Běželo se mi dobře, věřil jsem si a byl jsem i v určité krátkodobé euforii, že jsem ve vedení a běžím tak, jak chci. Sice jsem i tak zaostal o 4 sekundy za predikovaným časem dle kalkulátoru, ale i tak to považuji za výborný výkon. I mezičas na 1500m (5:18,8) zaostal jen o 1,2 sekundy za sobotním závodem ve Vyškově, což považuji za dobrý výsledek. Mrzí mě jen, že mě nenapadlo pokračovat v běhu dále, protože mám dojem, že jsem z toho mohl mimo soutěž zaběhnout i velmi slušnou trojku. Přesto jsem ale byl spokojený. Jinou věcí ovšem je posoudit, jak to, že už poněkolikáté jsem v druhém závodě podal mnohem lepší výkon než v prvním, kde jsem nedokázal udržet mnohem pomalejší tempo. Jedním z důvodů snad může být i to, že potřebuji delší a kvalitnější rozklus, než pouhý běh na stadion, důvodů ale může být i více. Při svém způsobu tréninku bych ale nečekal, že budu letos na jaře mít v porovnání s loňskem lepší rychlost než vytrvalost, přestože tomu změny ve složení těla též nahrávají (více svalů i tuků). Rád bych využil období, ve kterém se nacházím, a zaběhl ještě pár kvalitních rychlých běhů a pak přešel na trénink delších vzdáleností, kde mám přece jen větší šance na úspěch, než na těchto středních vzdálenostech ...

4.6.2013 Brněnské Hamburgy (5,2 km)

Pořadí: 3. ze 4 běžců

Čas: 20:29

Rychlost:  15,23 km/hod (3:56 na km)

Průměrná TF:  177,7 tepů/min

Počasí: 12 stupňů, zataženo, vítr, ke konci déšť

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Cílem mého dnešního běhu bylo otestovat s Vlastou Chadimem běh tempem 3:45/km s tím, že jsem věřil, že vydržím minimálně 5-6 km a získám tak údaje pro svou kalkulačku, Vlastovi jsem pak chtěl pomoci v překonání času 37:30, což ukazovala má kalkulačka, ale čemuž moc nevěřil. Včera jsem ale kvůli pracovnímu vytížení nejenže běhal naprosto minimálně, ale hlavně jedl dost nepořádně, hlavně rychlé, ale dost nezdravé, potraviny, a dnes ráno jsem cítil únavu nohou. I přesto jsem se rozhodl do toho jít. Byl jsem přitom potěšen, že se závodu zúčastnila po delší době žena, Eva Hvorecká a spolu s ní běžel i Jaromír Marek. Počasí vypadalo nejistě, ale vzal jsem netbook i kameru, na místo závodu jsem doběhl.

Po vystartování jsem se ujal vedení, Vlasta běžel za mnou. Už od první protilehlé rovinky jsme vnímali, že poměrně silně fouká, ale přesto jsem se snažil domluvené tempo držet, byť s velkým úsilím. Po pěti kolech mě Vlasta vystřídal, ale byl jsem pak schopen za ním běžet jen další kilometr (2,5 kola), kdy jsem definitivně pochopil, že dnes už nemám dispozice se držet déle. Byli jsme o pár sekund pomalejší, než byl plán, to jsme ale nevnímali jako větší problém, přesto jsem nechtěl Vlastu zdržovat a vyzval jsem ho, aby běžel sám. Problémem byla vysoká tepovka nad 185, do které jsem se dostal, i když jsem tep při závodu vůbec nesledoval a o tomto jsem nevěděl. Důvodů mohlo být více, včetně vysoké vlhkosti před deštěm, který záhy přišel. Výrazně jsem tedy zpomalil a už za deště doběhl na 5,2 km, přičemž průměrné tempo bylo 3:56/km. Viděl jsem, že bych měl sklidit naše věci a trochu i přikrýt netbook, aby do něj moc nenapršelo a věděl jsem, že chci pomoci Vlastovi, proto jsem běh ukončil, provedl potřebné a zároveň se napil, utřel a odpočinul si. Sundal jsem si tričko, aby mi na něj zbytečně nepršelo a pak čekal, až se Vlasta objeví.

Zbytek Vlastova běhu jsem strávil běháním poblíž něho, nejprve 2 kola tempem 3:51/km, kolo pauza, poté 3 kola tempem 3:47, kolo pauza a nakonec 2 kola tempem 3:35, kdy jsem souběžně hlasitě povzbuzoval Vlastu k závěrečnému zrychlení. Vlasta doběhl desítku v čase 37:21, z čehož jsem měl velkou radost. Já jsem byl trochu zklamaný, že jsem vydržel tempem 3:45 jen necelé 3 km, nicméně jsem z následných tří rychlých běhů viděl, že tempově jsem schopen běhat rychle a problém byl v únavě kvůli vysokému tepu. Proto jsem se rozhodl zkusit běžet následný závod na 2 km na osobák, což se skutečně podařilo, vice zde. Zajímavé je, že tam se tep držel níže, přestože jsem běžel o hodně rychleji. Nicméně, vypadá to, že mám letos horší obecnou vytrvalost, než rychlost, neboť jsem letos nezaběhl žádný dlouhý závod dobře, ale naproti tomu zlepšil osobáky na 1 km, 2 km i 3 km. Doufejme, že se i ty delší vzdálenosti časem změní k lepšimu, protože osobáky na krátkých vzdálenostech beztak nic neřeši, neboť jsou bodově méně kvalitní.

1.6.2013 Vyškov (liga družstev) 4x400 m

Pořadí: 7. ze 7 týmů

Čas: 4:37,56

Profil: 400 metrová dráha

Počasí: cca. 15 stupňů, zataženo

Závod štafety 4x400m jsem běžel pár minut po doběhu závodu na 1500m. Náš tým nominoval čtyři štafety (celkem běželo jen 7 štafet), přičemž jsem byl zařazen na třetí úsek štafety D, která měla na prvním a čtvrtém úseku relativně kvalitní čtvrtkaře, avšak Petr Marčík a já jsme neměli šanci, proto našim hlavním úkolem bylo, abychom nebyli diskvalifikováni. Na prvním úseku předával Libor Tuček v kontaktu s ostatními, Petr na druhém však získal ztrátu a já ji na třetím ještě prohloubil. Samozřejmě jsem mezičas nezaznamenával a tentokrát ani netočil nic na kameru, neboť se v prostoru cíle motalo až příliš lidí, kteří by bránili kameře ve výhledu, ale vteřinových záznamů na Garminovi odhaduji, že jsem úsek běžel v čase kolem 1:19. Honza Fiala přebíral kolík ve zcela beznadějné situaci, takže ani jeho rychlý běh nemohl nic změnit na beznadějně posledním místě naší štafety, nicméně nevadí, i tak jsme získali pro družstvo 4 body, což se počítá. :-) Po výklusu jsem dostal chuť si zaběhnout 400m ještě tréninkově sám, měl jsem 1:21,1. Celkově jsem s dnešním běžeckým dnem spokojený, i když osobák nepadl.

1.6.2013 Vyškov (liga družstev) 1,5 km

Pořadí: 12. ze 13 běžců

Čas: 5:17,29

Rychlost:  17,02 km/hod (3:32 na km)

Průměrná TF:  179,6 tepů/min

Profil: 400 metrová dráha

Počasí: cca. 15 stupňů, zataženo

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Závodu na 1500m jsem se zúčastnil po dopoledním závodu na 5 km, mezitím jsem více vyklusával a chvílemi i odpočíval. Oproti minulému kolu jsem udělal změnu jen v tom, že jsem v pauze snědl čokoládový oplatek, jinak žádné změny nebyly. Po rozklusu těsně před prezencí jsem se poněkud rozkašlal, což nebylo úplně příjemné, a spolu s chystáním kamery to mohlo být příčinou, proč jsem zapomněl zaktivovat nastavené pípání dle plánovaného tempa. To jsem zjistil až po startu, kdy už bylo pozdě něco dělat. Závodu se tentokrát ale zúčastnil i Petr Marčík, který je na tom výkonnostně rovnocenně jako já, tak jsem měl šanci, že neskončím poslední.

Prvních 300m jsem běžel za Petrem, avšak pak jsem ho předběhl a běžel dále osamoceně. 400m jsem měl za 1:22, 800m za 2:47, což značilo, že osobák dnes asi nebude. Další kolo jsem běžel za slabých 1:27,53, ale věděl jsem, že nebudu poslední a že snad bude čas lepší než minule. 300m před cílem jsem si všiml Josefa Láníčka běžícího dost přede mnou, že výrazně tuhne, proto jsem se pokusil ho dohnat, ale to se mi o 2 sekundy nepodařilo, avšak hlavně díky němu jsem ke konci zrychlil a zaběhl čas 5:17,29, což je o 4,3 sekundy rychleji než před 14 dny v Hradišti. Jednalo se o třetí nejrychlejší patnáctistovku v historii, rychleji jsem běžel jen loni dvakrát na lize. Počasí dnes bylo příznivé, tak je možná škoda, že jsem ho nevyužil k lepšímu výkonu, neboť s tepem jsem byl celkem nízko a v cíli jsem, na rozdíl od závodu na 5 km, měl ještě dost sil. Přesto ale nemyslím, že bych běžel úplně špatně, navíc jsem pro družstvo získal 1 bod, neboť dva lidé, co skončili přede mnou, běželi mimo ligovou soutěž.

1.6.2013 Vyškov (liga družstev) 5 km

Pořadí: 13. z 18 běžců

Čas: 18:44,03

Rychlost:  16,01 km/hod (3:45 na km)

Průměrná TF:  182,7 tepů/min

Profil: 400 metrová dráha

Počasí: cca. 15 stupňů, polojasno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Před ligovou pětkou, která se konala ve Vyškově, jsem byl poněkud nejistý, neboť jsem sice před 14 dny zaběhl v Hradišti slušně trojku, ale letos jsem měl pětku nejlépe za slabých 19:12, když loni jsem běžel na lize pro mě výborných 18:20. Závodu se zúčastnilo 18 lidí, z toho poměrně dost i z našeho týmu, včetně mého kamaráda Vlasty, který chtěl běžet rovnoměrným tempem na čas pod 18 minut. Nastavil jsem si pípání hodinek na optimistických 3:35/km (cílový čas 17:55) a řekl si, že to zkusím, jak to půjde. Bohužel před startem vysvitlo slunce, které pak bylo celý den za mraky, ale co se dá dělat. Na závod se přijel podívat i náš kamarád Jarda Kocourek, tak jsem chtěl i před ním zaběhnout dobře. Protoźe prostory šaten ve Vyškově jsou mnohem kvalitnější než v Hradišti, tak jsem měl možnost se nejenom rozklusat, ale také si zacvičit protahovací cviky z fyzioterapie. Pak jsem se rozklusal s Vlastou, zašel na WC, napil se a připravil se na start.

Pár desítek vteřin po výstřelu se ukázalo, že mé plány na běh s Vlastou jsou zcela nereálné, protože téměř všichni borci (včetně Vlasty) přepálili, a to dost silně. Já se zařadil po 200m na 15.místo, tedy čtvrtý od konce, ale když jsem viděl, že první kolo mám za 1:23,6, tak jsem zpomalil na plánovaných 1:26/kolo. Byl jsem šokován, že mě na 500m předběhli i zbývající tři borci, a že na 1 km zaostávám za posledním o několik sekund, přestože jsem měl tento kilometr za 3:33. Dobře jsem věděl, jak moc někteří přepálili, ale i tak mi to nebylo příjemné. V druhém kilometru jsem dohnal a předběhl tři borce, ale začalo mi být dost teplo a tep rostl výrazněji nad 180. 2 km jsem měl za 7:12,9. Neběželo se mi moc dobře a když jsem viděl, že 3 km mám za 11:02, tak mi bylo jasné, že nejenže nebudu mít body, ale nedám ani osobák, či čas blízký němu. Tep už byl dost vysoký, ale ve 4.km mě povzbudilo, když jsem viděl další "vadnoucí" lidi, které jsem doběhl a předstihl. Dva členy našeho týmu jsem později předběhl dokonce o kolo, ale jeden měl zdravotní problémy a druhý dost hrubě přepálil, viz výše. Ke konci jsem se začal přibližovat i ke svému kolegovi Pavlovi, ale v posledním kole mi opět utekl. Přesto jsem se ale snažil posledních 200m zafinišovat, abych se dostal pod 18:45, což se mi s velkým úsilím podařilo. Po doběhu jsem měl problém s udýcháním a bylo mi až špatně od žaludku, to se ale po chvíli upravilo. Rozhodně se ale ani dle průměru 182,7 nedá říct, že bych závod dnes odflákl. Nejlepší letošní čas jsem překonal o 28 sekund a celkově se jednalo o čtvrtou nejrychlejší pětku v historii. Za osobákem jsem zaostal o necelých 24 sekund, tenkrát jsem přitom bojoval i o body (a dosáhl na ně) a měl průměrný tep ještě vyšší (183,7). Doběhl jsem dnes na 13.místě, a teprve po závodu zjistil, že na body bylo potřebné běžet na úrovni loňského osobáku či rychleji. To asi dnes v mých silách nebylo, navíc jsem se v průběhu závodu úplně neorientoval a to i díky zmíněnému přepálení většiny borců, kteří se mi vzdálili hodně hned od začátku závodu.

Po závodu jsem ještě relativně slušně běžel 1500m i štafetu, navíc jsem si dobře zaklusal po Vyškově i v Brně, a celkově dnes naběhal 43 km, takže jsem prožil pěkný běžecký den. Dobře přitom vím, že pětka není a nebude mou dominantní vzdálenosti, takže ji beru jako kvalitní přípravu na desítku a delší vzdálenosti. Vlasta i přes přepálení nakonec splnil svůj cíl a dal 17:56, avšak mnohem spokojenější pak byl ze 400m, které měl těsně pod 60 sekund, s čímž nepočítal. Za oba osobáky mu patří velká gratulace!

28.5.2013 Brněnské Hamburgy 1000 m

Pořadí: 7. ze 7 běžců

Čas: 3:23,7

Rychlost:  17,67 km/hod (3:24 na km)

Průměrná TF:  168,8 tepů/min

Počasí: 10 stupňů, polojasno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Závodu na 1 km, který jsem běžel po předchozích 5 km (19:12), se zúčastnilo neobvykle hodně lidí, konkrétně sedm. Po nepříliš dobrých zkušenostech s využitím techniky minulý týden jsem se rozhodl závod měřit tak, že běžci (včetně mě) si změří své časy, pokud toho budou schopni, a následně provedu dopočet či kontrolu dle videokamery, na které není zaznamenán start. Na hodinkách jsem nastavil pípání v intervalu 20s, tedy na cílový čas 3:20, přestože můj stávající osobák byl 3:28. Při klusu na místo startu jsem se nějak necítil v botách, tak jsem se je rozhodl vyzout a běžet bosý, viz video Věřil jsem, že mi to může pomoci ve výkonu, a skutečně se to stalo.

Hned po startu šli dopředu oba Tomášové (Ehrlich a Muller), následovaní Michalem Jirkou. Na čtvrté místo šel Vlasta Chadim, který si 1 km jen vyklusával, a pátý běžel Ondra Cabák. Na šesté místo šel Milan Mišák, já běžel poslední, ale přesto měl 200m za 40 sekund a 400m za velmi slušných 1:21,2, což jsem poznal podle toho, že za pípáním zaostávám jen minimálně. Na 600m se situace změnila jen v tom, že se prohodilo pořadí Milana s Ondrou, za Milanem jsem zaostával o 2 sekundy, za Ondrou o jednu sekundu. Dost jsem se snažil Ondru dohonit, ale když už se mi to konečně na 800m podařilo, tak Ondra opět zabral a utekl mi, podobně jako na 3 km, a v závěru předběhl i Milana. Slyšel jsem ale, že mám i na 800m výborný čas, měl jsem 2:42,5, což je jen 2,7 sekundy za osobákem (jedná se o druhý nejrychlejší čas na 800m v historii), tak jsem se snažil doběhnout naplno, a dosáhl jsem v cíli 3:23,7, čímž jsem překonal osobák o 5 sekund! Sice jsem byl poslední, ale nevadí. Důležité bylo, že jsem byl stále poblíž Ondry i Milana, i když ne v přímém závěsu, kteří mě motivovali k slušnému výkonu (a Ondra říkal, že já jsem pro změnu motivoval jeho, neboť nechtěl být poslední - oproti minule se zlepšil o 9 sekundy).

Koukal jsem na vývoj tepovky a byl velmi překvapen, jak nízko se tep držel, a že se dokonce již od 500m snižoval, když přitom tempo bylo téměř konstantní. Neumím si to vysvětlit, každopádně jsem byl výrazně pod ANP, což by ukazovalo, že kdybych běžel dál, tak bych snad ani výrazně s tempem neklesal. Byla škoda, že mě nenapadlo pokračovat dál mimo závod, protože jsem tak propásl možnost to aspoň zkusit, ale nevadí, i tak jsem velmi příjemně překvapen. Pravdou je, že stávající osobák pocházel z mezičasu na 1500m, a byl výrazně slabší než osobáky na 800m i 1500m, nicméně dnes jsem běžel na úrovni dopočtu z těchto výkonů, což je fajn. Samozřejmě ale přitom dobře vím, že toto je jen doplňková vzdálenost, a že klíčové pro mě jsou vzdálenosti delší, kde běhám rozhodně hodnotnější výkony (za 3:23,7 je jen 141 bodů dle maďarských tabulek). To však ani tak nic nemění na tom, že jsem dnešním výsledkem velmi příjemně překvapen. Mám přitom radost i z toho, jak početně i kvalitně byl dnešní závod obsazen.

28.5.2013 Brněnské Hamburgy 3 km (5 km mimo soutěž)

Pořadí: 3. ze 3 běžců

Čas: 11:15,0

Rychlost:  16,00 km/hod (3:45 na km)

Průměrná TF:  169,4 tepů/min

Čas 5 km mimo soutěž: 19:12,7 (3:51/km, TF 168,8)

Počasí: cca. 10 stupňů, polojasno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Dnes se jako delší závod konala i na žádost dvou účastníků minulých Hamburgů trojka, avšak oba nakonec přišli jen na 1 km. Závodu jsem se tak zúčastnil jen já, Vlasta Chadim a Ondra Cabák. Ráno se mi vůbec nechtělo vyrazit, měl jsem špatnou náladu a byl jsem unavený, nicméně jsem se nakonec odhodlal a na místo závodu doklusal, byť asi jen 5 minut před začátkem. Hodinky jsem nastavil na tempo 3:40/km, ale nevěřil jsem si, že ho udržím, přestože na lize před týdnem jsem měl průměrné tempo 3:38/km. Vlasta chtěl z trojky běžet pětku a já si říkal, že bych to též případně zkusil.

Závod se po odstartování vyvíjel zcela jinak, než je obvyklé, neboť Vlasta vyrazil hned v prvních metrech dopředu a Ondra běžel za ním. 200m měli za 42-43 sekund, což se mi zdálo poněkud rychlé, já s nimi tedy ztratil kontakt hned od prvních metrů a běžel osamoceně, pár vteřin za nimi. Přitom se mi nedařilo držet nastavené tempo a po 1.km jsem měl čas 3:45, když Vlasta s Ondrou měli 3:39. I v druhém kilometru jsem běžel obdobně, nicméně jsem si všiml, že asi po 1600m se Vlasta odpoutal od Ondry, který začal za ním zaostávat. Věřil jsem v tento okamźik, že bych mohl Ondru dohonit či dokonce předhonit, zejména pak po Ondrově pomalém 5.kole, ve kterém jsem ho stáhl z 8 sekund na 3 sekundy. Úsilí jsem zvýšil ještě na začátku 3.km, kdy jsem se přiblížil k Ondrovi na méně než 2 sekundy, ale 600m před cílem Ondra pro mě zcela nečekaně zrychlil, což bylo pro mě tolik demotivující, že jsem okamžitě zpomalil a nakonec za ním zaostal o 5,5 sekundy. I tak jsem ale měl slušný čas 11:15, což je 11.nejlepší výkon historie. Ondra dnes běžel výborně, zaběhl dokonce osobák, i když s tím nepočítal. Vlasta běžel trojku zadrženě za 10:54 a v pohodě si doběhl do pětky v osobáku za 18:05, avšak je jisté, že na sobotní lize dá pětku hluboko pod 18:00, dle mého názoru kolem 17:30.

Po uběhnutí 3 km jsem byl ale časem 11:15 celkem zklamaný, proto jsem se rozhodl pětku jen doklusat a velmi výrazně jsem zpomalil. Teprve po dvou kolech z pěti zbývajících jsem si uvědomil, že jsem letos neběžel pětku pod 19:21, takže bych při "troše" snahy mohl doběhnout v nejlepším letošním čase, což se mi i díky výraznějšímu zrychlení v posledním kole podařilo. Výsledný čas byl 19:12,7, přitom při poměrně nízké tepovce. Dnes ale nebylo v mých fyzických možnostech a hlavně v mé psychice, abych zaběhl dobře trojku ani pětku. To ovšem nevylučuje, že v sobotu mohu zaběhnout na lize pětku dobře, uvidíme ... Po závodu jsem ještě běžel závod na 1 km, na který dorazilo rekordních 7 běžců. Byl jsem přitom velmi překvapen, jak dobře jsem ho zaběhl, více zde

21.5.2013 Brněnské Hamburgy 1000 m

Pořadí: 4. z 5 běžců

Čas: 3:35

Rychlost:  16,74 km/hod (3:35 na km)

Průměrná TF:  ??? tepů/min

Počasí: 15 stupňů, slunečno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Závodu na 1 km, který jsem běžel po závodu na 10 km, se kromě mě, Ondřeje Cabáka a Oldřicha Svobody, zúčastnil i Tomáš Muller, u kterého bylo pravděpodobné, že vyhraje, a také Milan Mišák, který už na Hamburcích nebyl dlouho a který si chtěl zkusit kilometr. Desítku jsem běžel slušně, ale přesto jsem si říkal, že zkusím i kilometr běžet rychle, jak to půjde, pípání na hodinkách jsem nastavil po 20 sekundách, ale zároveň jsem na stejných hodinkách měřil, abychom odstartovali synchronně s časomírou na notebooku, který byl v prostoru cíle. Vystartoval jsem dost rychle a seběhl na 2.místo, nicméně po 100 metrech jsem byl velmi překvapen, proč mi hodinky nepípají. Místo, abych stiskl "LAP" jsem je omylem vypnul, takže jsem je pak zapnul na dvoustovce. Někde kolem 150m přede mě šel Milan, běžel jsem tedy na 3.místě, ale nedaleko za mnou běžel Ondra, který mě někde na 300m předběhl. Nohám se moc nechtělo běžet, i když byl tep nízko, tak jsem se držel za Ondrou, ale někde na 700m mi utekl a už jsem ho nedohnal. I tak jsem ale doběhl v pro sebe slušném čase 3:35,x, za osobákem jsem zaostal o 7 sekund. Doběhl jsem tedy čtvrtý, na Milana bych rozhodně neměl, běžel o 10 sekund rychleji než já. Tyto krátké závody absolvované po předchozím delším závodě nicméně beru jako kvalitní trénink, protože rychlost mám špatnou i normálně, natož takto. Jsem ale jinak velmi rád, že se dnes zúčastnilo tolik lidí a že třeba Tomáš jezdí až z Vyškova, čehož si vážím. Věřím, že i ostatní někdy příště opět příjdou.

21.5.2013 Brněnské Hamburgy 10 km

Pořadí: 1. z 5 běžců

Čas: 39:29

Rychlost:  15,20 km/hod (3:57 na km)

Průměrná TF:  176,8 tepů/min

Mezičas 5 km: 19:21

Počasí: 13-15 stupňů, slunečno, ke konci občas zataženo

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Dnes ráno se mi nechtělo příliš vstávat, cítil jsem ještě po sobotních závodech únavu nohou a špatně se mi spalo. Protože jsem ale závod pořádal, tak nezbylo, než vstát, zkusit si chvíli zacvičit s nohami, sbalit batoh a vyrazit. Část cesty jsem dnes jel autobusem, doběhl jsem pak 2,5 km. Závodu se kromě mě zúčastnili Ondra Cabák, Oldřich Svoboda (byl na našich závodech poprvé), Pavel Juřica (chtěl běžet pětku) a pro mě překvapivě i Honza Tecl, i když mi pak důvod své účasti vysvětlil. Původně se měl zúčastnit i Vlasta Chadim, který chtěl testovat běh tempem 3:45/km, avšak kvůli jeho pracovním povinnostem nemohl přijít. Přesto jsem ale ponechal původní plán a rozhodl se to zkusit rozběhnout právě timto tempem a zaběhnout relativně slušně aspoň pětku, kterou jsem letos měl špatnou. Chtěl jsem přitom, aby se tepovka pohybovala kolem 180 tepů/min. Kvůli slunci jsme posunuli startovní čáru asi o 10 metrů dopředu, aby nám nesvítilo na notebook. Před startem jsem se ještě trochu napil a po výstřelu vyrazil dopředu.

První dva kilometry jsem se snažil, aby průměrné tempo bylo do požadovaných 3:45/km, pak se ale tepovka již dostala nad 180 a začal jsem se dost potit, proto jsem postupně zpomaloval až na tempo 4:00/km. Běžel jsem stále první, Ondra za mnou zaostával už celkem dost a další běžce jsem předstihl o kolo. Po mých 4,8 km se za mnou připojil Pavel Juřica, který běžel pětku po předchozím rozklusání, ale ani on se v těsné blízkosti nedržel, byť běžel slušně. Pětku jsem měl v letošním nejrychlejším čase 19:21, ale přetrvávalo pocení a byl jsem celkem unavený. Rozhodl jsem se ale pokračovat a snažit se doběhnout desítku pod 40 minut, pouze jsem si někde před 6.km sundal tričko a běžel pak bez něj. Po dalším zpomalení až na 4:07/km klesla tepovka pod požadovaných 180 tepů/min, a navíc se krátkodobě zatáhlo, proto jsem se rozhodl si přenastavit hodinky a snažit se poslední 2 km běžet tempem 4:00/km, což se mi dařilo. Při průběhu předposledním kolem jsem si všiml, že mezičas je 38:00, takźe bych se mohl dostat ještě na výsledek kolem 39:30, kdybych výrazněji zrychlil. Ke zrychlení mi pomohlo, že jsem viděl před sebou Ondru, kterého jsem se snažil dostihnout, abych i jeho předběhl o kolo, avšak Ondra se nedal a též zrychlil. Přesto jsem poslední kolo zaběhl za pro mě slušných 1:29 a tím dostal výsledný čas na 39:29, což je samozřejmě letošní nejlepší výkon a sedmý nejrychlejší čas v historii. Za osobákem jsem zaostal o 62 sekund.

Myslím, že s dnešním pokusem mohu být spokojen, ostatně i tepovka se držela celkem nízko, takže jsem byl opět dost vzdálen od TFmax, což je dobře. Poté jsem ještě běžel závod na 1 km za slušných 3:35, více zde. Dopoledne jsem pak pomohl kamarádovi s metodikou testování na ergometru a sám jsem též něco zkusil. Tep se držel velmi nízko, ale nohy mě nepustily do zvládnutí vyšší zátěže. Po poledni jsem si ještě zaběhal s kamarádem Hynkem 10 km v kopcovitém terénu, byl to též příjemný běh.

18.5.2013 Uherské Hradiště (liga družstev) 4x100 m

Pořadí: diskvalifikace (zúčastněno 10 týmů)

Profil: 400 metrová dráha

Počasí: cca. 22 stupňů, slunečno

Závod štafety 4x100m jsem běžel těsně po závodu na 1500m, přičemž naše družstvo postavilo 4 štafety, z toho tři mělo v rozběhu, ve kterém jsem běžel. Cíl byl stejný, jako při mém posledním startu při štafetě, tedy doběhnout a tím v soutěži družstev bodovat. Běžel jsem jako finišmen, avšak přeslechl jsem, v které dráze náš tým D startuje, a protože bylo do startu málo času, tak jsem si stoupl do dráhy, kterou mi ukázal kolega z týmu B, stojící v druhé dráze, konkrétně do dráhy číslo 3, přestože jsem měl být ve dráze číslo 2 (kolega z týmu B stál tedy špatně). Aby toho nebylo málo, tak jeden člověk z týmu B přešlápl a tento tým byl diskvalifikován, ale když se přiřítil třetí člen naší štafety Franta Slatina, který mi předával kolík, tak na mě zakřičel, že stojím špatně, ale nechtěl jsem už zmatkovat, přebral jsem kolík a doběhl v dráze, ve které jsem stál, tedy v dráze číslo 3. Poslední člen týmu B, myslím, vůbec neběžel, ale nejsem si jistý, jak to v tom zmatku bylo. Každopádně verdikt rozhodčích byl, že tým B je diskvalifikován, zatímco náš tým nikoliv, avšak ve výsledkové listině došlo k záměně výsledků týmů B a D, snad i proto, že jsem doběhl v dráze týmu B a ne správně D. Protože ale záměna neměla vliv na výsledek pro tým (2 body za 9.místo), tak jsme toto neřešili a vzali na vědomí, že byl náš tým diskvalifikován, dle mého názoru asi oprávněně, přestože jsme si vzdálenost nezkrátili, ale prodloužili.

18.5.2013 Uherské Hradiště (liga družstev) 1,5 km

Pořadí: 15. z 15 běžců

Čas: 5:22,80

Rychlost:  16,73 km/hod (3:35 na km)

Průměrná TF:  177,0 tepů/min

Profil: 400 metrová dráha na Slovácké Slavii

Počasí: cca. 22 stupňů, slunečno, vysoká vlhkost

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Závod na 1500m jsem běžel pár hodin po závodu na 3 km, kde jsem si překvapivě zaběhl osobák. Po tomto závodu jsem byl klusat, pak jsem se byl proběhnout do Kunovic a pak jsem klusal ještě před startem, i když nás zastihla krátká dešťová přeháňka. Bylo nepravděpodobné, že bych mohl i v závodu na 1500m dát osobák, i když to nebylo úplně nemožné. Závod byl ale časově posunut a mezitím vysvitlo slunce, takže bylo dost teplo a dusno. Hlavně se ale hned po startu ukázalo, že tentokrát mi všichni utečou o parník, protože se nezúčastnil nikdo z běžců mé výkonnosti, na rozdíl od loňského roku. Závod jsem se ale pokusil doběhnout se ctí, i když mi to moc neběželo a za předposledním jsem zaostal o 35 sekund, takže jsem běžel zcela osamoceně, dokonce mimo vizuální kontakt s ostatními. Čas jsem měl 5:22,8, což je téměř shodný s mezičasem na 1500m na trojce. Přesto se jedná o šestý nejrychlejśí čas v historii, přičemž jsem za osobákem zaostal "jen" o 9,8 sekund. Běžel jsem velmi podobně, jako na prolínací soutěži v Třinci, kde jsem měl jen o 0,6 sekundy lepší čas. Myslím, že rozhodně můj výkon na 1500m nebyl ostudný, i když je mi jasné, že tentokrát jsem svou úrovní do závodu nepatřil, ani kdybych zaběhl osobák (to dnes ale opravdu nebylo možné). Celkově jsem s dnešním dnem i tak spokojen.

18.5.2013 Uherské Hradiště (liga družstev) 3 km

Pořadí: 14. ze 17 běžců

Čas: 10:52,4 (zlepšení OR o 4,8 s; dle mého měření 10:54)

Rychlost:  16,55 km/hod (3:38 na km)

Průměrná TF:  179,9 tepů/min

Profil: 400 metrová dráha na Slovácké Slavii

Počasí: cca. 20-22 stupňů, převážně zataženo

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

První kolo 2.atletické ligy se tentokrát konalo jen 6 dní po pražském maratonu. Protože se mi letos běžecky moc nedaří a po PIM maratonu, který jsem běžel na poměrně velké tepovce, jsem byl celkem unavený, tak jsem uvažoval, že bych se z účasti nechal vyškrtnout, nicméné jsem ve čtvrtek zkusil běžet na Brněnských Hamburcích. Trojku v rámci desítky jsem měl nad 11:30 (desítku pak za 40:55), tak jsem si řekl, že pokud nedám následný závod na kilometr pod 3:45, tak na ligu nepojedu, nicmnéně jsem s velkým úsilím dal 3:44,8. Protože na ligu jel i můj kamarád Vlasta, tak jsem si říkal, že to zkusím, že si udělám přijemný běžecký den a závody pojmu jako součást tréninku. Už na autobus do Hradiśtě jsem ráno běžel 6 km, bylo to příjemné. Před závodem jsem se pak rozklusal 3,67 km s Vlastou v parku a 870 metrů na stadionu. Počasí bylo celkem příjemné a cítil jsem se dobře. Vlastovi jsem pomohl s nastavením nového Garmina a sám si i na základě jeho rady nastavil na hodinkách pípání dle ambiciózního tempa 3:35/km, které bylo rychlejší než můj stávající osobák na trojku, který jsem zaběhl před rokem právě na lize v Hradišti (10:57; tempo 3:39/km). Bylo mi jasné, že toto tempo neudržím, ale chtěl jsem aspoň slyšet, jak moc na něj ztrácím. Závodu se zúčastnilo 17 běžců, což bylo celkem dost, šance na body tedy byly nulové (boduje prvních deset).

První kolo jsem se nechal vyvézt s ostatními běžci, takźe jsme ho poněkud přepálili, navíc pravděpodobně blbl můj měřič tepu, protože krátkodobě ukázal hodnotu 195, což nebylo po 300m běhu možné. Poté se měřič celkem ustálil, ale výkyvy měl až do konce. Od druhého kola jsem běžel už umírněněji, přičemž jsem postupné zpomaloval, ale jen mírně. Po 2 km za 7:12 bylo pravděpodobné, že se mi podaří dát 3 km v osobáku, což se mi skutečně podařilo. Podařilo se mi předběhnout i Frantu Slatinu a též jednoho mimobrněnského borce Milana Adamce, který se však 150m před cílem natlačit těsně za mě, tak jsem ho pustil vnitřní drahou před sebou, i když jsem pak zjistil, že nezrychlil příliš výrazně a doběhl jsem za ním jen o 0,4 sekundy, na 14.místě ze 17 účastníků. Ještě 500m před cílem jsem přitom byl třeba za Honzou Fialou, který skončil jedenáctý, jen o 2 sekundy, ale můj finiš je výrazně slabší (nakonec jsem na něj ztratil 12,7 sekundy).

Závod byl měřen ručně, protože selhala časomíra, kterou pořadatelé spustili asi o minutu později. Mám ale podezření, že ani ruční měření není přesné, neboť mi naměřilo o 1,6 sekundy lepší čas, než jsem naměřil na hodinkách a i Vlastovi naměřili o více než sekundu lepší čas než naměřil on. Čas jsem dosáhl 10:54,0 dle mého měření, či 10:52,4 dle oficiálních výsledků, což je zlepšení osobáku o 3,2 resp. 4,8 sekundy. Později jsem běžel ještě závod na 1500 metrů, viz komentář, ani ten nebyl špatný. Celkově jsem za dnešek naběhal 38,6 km a běhání si užil. Vlasta dnes překonal 3 osobáky, přičemž zejména při výkonu na 3 km měl v posledním kole nebývale sil, takže jeho další budoucnost vidím velmi pozitivně. Jsem rád, že jsem tam s ním byl.

Je velmi překvapující, že jsem osobák skutečně dal, i když jsem z dřívějších Hamburgů věděl, že rychlost úplně špatnou nemám (jednou jsem měl 800m za 2:47). Zřejmě se projevilo příznivé psychické rozpoložení, i to, že stávající osobák nebyl nějak obzvlášť kvalitní, když jsem tenkrát o týden později běžel pětku tempem jen o 1s/km pomaleji. Nevadil ani krátký odstup od pražského maratonu, protože se do určité míry projevil superkompenzační efekt. Sice jsem se s maximální tepovkou ani zdaleka nepřiblížil svému TFmax 194, nicméně i tak jsem dnes běžel dobře a z osobáku mám radost. Ostatně, kvůli tomuto výkonu budu "muset" závodit i v příštím roce, neboť jsem si na jaře řekl, že pokud letos nedám ani jeden osobák, tak s výkonnostním závoděním skončím. Netušil jsem přitom, že to nebude trvat tak dlouho, než osobák skutečně zaběhnu, navíc na této vzdálenosti, když můj trénink je směřován k mnohem delším vzdálenostem. Jsem nyní zvědav, jak se mi bude dařit na pětce a hlavně pak na desítce, i když prioritou nadále zůstává maraton.

16.5.2013 Brněnské Hamburgy 1000 m

Pořadí: 1. z 1 běžců

Čas: 3:44,8

Rychlost:  16,01 km/hod (3:45 na km)

Průměrná TF:  161,9 tepů/min

Počasí: 15 stupňů, slunečno, vítr

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Závodu na 1000 metrů, který proběhl po závodu na 10 km, jsem se bohužel zúčastnil jen sám, protože Jaromír i Pavel museli odejít a nikdo jiný nedošel. Pavlovi jsem říkal, že chci zaběhnout pod 3:45, jinak nemá ani smysl, abych jezdil na sobotní ligu (měl bych tam běžet 3 km a 1500 m), on odvětil, že to podle něj nedám, protože jsem po maratonu a desítce, jeho tip byl 3:49. Než jsem odstartoval, tak se udělal silný vítr, bohužel přitom v protisměru proti cílové rovince, takže jsem proti větru běžel delší vzdálenost, než po větru. Poněkud mi na trati chyběli spoluběžci, jejichž přítomnost by mě možná motivovala k lepšímu výkonu, nicméně výsledný čas byl 3:44,8, takže svůj cíl jsem splnil. Po závodu a výklusu jsem ještě zkusil 400m, tentokrát za 1:27,8, což byl stejný čas, jako v prvním kole tohoto kilometru. Myslím, že čas pod 3:45 není tragický, nicméně šanci na dobrý výsledek na sobotní lize dnešní běhy nedávají. I přesto si ale říkám, že by možná nebylo správné, abych účast odmítl, uvidíme ...

16.5.2013 Brněnské Hamburgy 10 km

Pořadí: 1. ze 3 běžců

Čas: 40:55

Rychlost:  14,66 km/hod (4:06 na km)

Průměrná TF:  176,8 tepů/min

Mezičas 5 km: 19:57

Počasí: 15 stupňů, slunečno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

První závod po Pražském maratonu byl závod na 10 km, který jsem pořádal 4 dny poté. Až do úterý podvečera jsem váhal, zda závod vůbec vyhlašovat, ale chtěl jsem vyzkoušet, zda budu schopný rychlejšího běhu před sobotní atletickou ligou, na kterou jsem byl nominován. Z důvodů časové zaneprázdněnosti, blízkosti sobotní ligy a pozdního vyhlášení kromě mě pŕisli jen Jaromír Marek a Pavel Juřica, avšak i to mě potěšilo. Přesto bylo od počátku jasné, že dnes poběžím fakticky sám (Jaromír běžel za 46:28, Pavel pak za 47:56 se střídáním rychlých a pomalých úseků). Chtěl jsem zkusit tempo 3:50/km a pak podle potřeby zpomalit. Bylo už opět na mě celkem teplo, a navíc bylo slunečno, což mi nevyhovuje. Jinak ale byl běh pro mě slavnostnější v tom, že dnes uběhl přesně rok ode dne, kdy jsem naposledy NEběhal, od té doby běhám nepřerušovaně denně, celých 365 dní (v průběhu tohoto období jsem se připojil do výzev Sportovního klubu vozíčkářů a zavázal se opravdu celých 365 dní běhat a též finančné podpořit jejich projekt).

Od prvních kol šla tepovka dost rychle nahoru a tempo 3:50/km jsem nedokázal držet ani dvě kola, běželo se mi celkem těžko a bylo mi i teplo. Rozhodl jsem se proto mírně upravit plán a snažit se dát pětku pod 20 minut, což se mi povedlo (19:57). Hned po skončení 13.kola (5,2 km) jsem si vzal láhev s vodou, osvěžil se a napil a pokračoval dál, s cílem doběhnout desítku pod 41 minut. Tep ale ani přes postupné zpomalování se držel dost vysoko a navíc se mi přihodilo, že jsem si po dalším zpomalení všiml tři kola před koncem, že už jsem s průměrným tempem nad potřebnÿch 4:06/km, takže musím zrychlit. S poměrně velkým úsilím se mi to podařilo a doběhl jsem v čase 40:55, ovšem s poměrně vysokou průměrnou tepovkou. Tentokrát jsem tedy byl od osobáku opět hodně daleko ... Poté jsem ještě běžel závod na 1 km, více zde

12.5.2013 Pražský maraton 42,195 km

Pořadí: 316. z 5769 běžců, kteří dokončili (39. v rámci mistrovství republiky z 48 mužů, kteří dokončili)

Čas: 3:11:45 (reálný čas 3:11:42)

Průměrná rychlost: 13,20 km/hod (4:33 na km)

Průměrná TF: 169,0 tepů/min

Profil: městský okruh Prahou, silnice, místy kostky

Počasí: cca. 15-18 stupňů, převážně slunečno

Mezičas půlmaraton: 1:29:47 (4:15/km, TF 170,6)

Časy pětek: 20:40 21:00 21:41 21:34 23:13 25:17 23:48 24:14 10:18

Vývoj pořadí po pětkách: 205 229 280 284 339 374 354 324 316

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Na rozdíl od loňského roku jsem se letos před PIM maratonem, kterého jsem se i tentokrát zúčastnil jako účastník mistrovství republiky, cítil před závodem mnohem hůře. Letos se mi zatím výkonnostně příliš nedaří, navíc vážím o 4-5 kg více než loni a ještě k tomu jsem byl posledních 14 dní před závodem nachlazený (silné zahlenění a poslední dva dny mírně zvýšená teplota). Do poslední chvíle jsem zvažoval, zda má vůbec účast smysl, ale rozhodl jsem se to zkusit. Hodně mi přitom pomohlo páteční běhání v dešti při cestě do Prahy, hlavně psychicky. Věřil jsem přitom, že by i v neděli mohlo být obdobné počasí, ale velmi jsem se mýlil. Oproti předpovědím bylo teplo a slunečno, navíc s poměrně vysokou vzdušnou vlhkostí. Dobře jsem věděl, že na maratonský čas 3h nemám, proto jsem si stanovil cíl zaběhnout půlmaraton i v těchto podmínkách pod 1:30:00 a pak odstoupit či doklusat. Před závodem jsem byl na maratonské mši, která byla opět fajn. Pak jsem doprovázel jednoho slovenského věřícího do prostoru šaten a ke startu, takže jsem nějak pozapomněl ze svého batohu vyndat hrudní pás, který jsem ráno neměl připevněný. Uvědomil jsem si to až cestou ke startovnímu koridoru, tak jsem se musel s novým kamarádem rozloučit a proplést se zpět do prostorů úschovny, zde si vyžádat batoh, připevnit si pás a vrátit to zpět. Než jsem se pak dostat v davech běžců do startovního koridoru, tak zbývalo do startu jen necelých 20 minut. Bylo mi dost teplo, tak jsem tam jen chvilku pobíhal, a pak jsem si převázal boty a postupně vypotřebil půllitrovou láhev vody, kterou jsem si naštěstí vzal na start, na polívání a částečně pití. Pozdravil jsem se s pár běžci, zjistil jsem, s jakým číslem běží Šárka Macháčková, o níž jsem věděl, že poběží tempem 4:10/km a přichystal jsem se na start. Byl jsem dost nervozní, hlavně kvůli počasí, tepovka byla nad 100, tak jsem se poslední minuty pokusil trochu uklidnit. Věděl jsem, že na MR asi nebudu poslední (pokud dokončím), protože jsem se potkal s dvěma účastníky, kteří chtěli běžet výrazně pomaleji.

První čtyři kilometry jsem běžel za Šárkou, která běžela s Jirkou Rerychem. Neběželo se mi dobře, tepovka velmi rychle vzrostla, bylo mi teplo, smrkal jsem i kašlal, a na kachličkách to též nebylo ono. Navíc jsem zjistil, že běží o něco rychleji, tak jsem je nechal utéct a běžel si sám. 5 km jsem měl za 20:40 a teprve poté byla první občerstvovací stanice, které pak byly přibližně každé 2,5 km. Věděl jsem, že musím brát dva kelímky vody (Mattonky), abych měl na polití a částečně vypití, ale právě na té první stanici i tak té vody bylo celkem málo. Ani v dalších kilometrech se mi neběželo dobře, byť mě občas někdo vyzýval, abych běžel rychleji. Dost jsem se přehříval, přestože jsem se snažil pravidelně osvěžovat obličej a krk a též se něco napít. Snažil jsem se ale i přesto běžet tak, aby mi půlmaraton pod 1:30 vyšel, což jsem v těchto podmínkách považoval za kvalitní výkon. I díky tomu, že jsem se občas držel někoho, kdo mě předběhl, se mi to podařilo a dal jsem půlmaraton za 1:29:47, což je 15.nejlepší čas v historii (počítaný ze samostatných výkonů i mezičasů). Svůj cíl jsem s nemalým úsilím splnil, což bylo fajn. Vzdát se mi ale nechtělo, a proto jsem si stanovil druhý cíl, kterým bylo zkusit doběhnout celý maraton v čase pod 3:15:00, což znamenalo běžet druhou polovinou tempem pod 5:00/km. V protisměru jsem podruhé potkal Pavla Juřicu, který mi fandil, abych si závod užil, což bylo fajn, i když ...

Po zpomalení na 23.km jsem dobíhal k občerstvovací stanici, která byla uspořádaná jinak než ostatní, protože první nebyla voda, ale nádoba s rozinkami. Viděl jsem, že si je běžci přede mnou berou, tak jsem si vzal též hrst (odhadem 12 ks) a postupně je snědl a zapil vodou. Dával jsem přitom pozor, abych to zapil pořádně, jinak jsem ale s takovým občerstvením neměl žádné zkušenosti. Rozinky mi daly krátkodobě energii, tak jsem mírně zrychlil, avšak po 24.km přišlo píchání v boku, poměrně výrazné. Tento problém se nevyskytl na závodech poprvé, tak jsem se rozhodl ho řešit jinak, a to tak, že jsem asi na 15 sekund sednul na zem a pak pokračoval v běhu. Píchání částečně přešlo, ale ne úplně, navíc se tempo dostalo nad 5:00/km. Po proběhnutí další občertvovačkou na 25,5.km se problém opět zvýšil, tak jsem dále zpomalil a přešel chvilku do chůze. Snažil jsem se pořádně dýchat, tlačit rukou na játra a podobně, ale k ničemu to nebylo. Dokonce mě povzbuzoval další člověk a něco mi i radil, ale usoudil jsem, že potácet se na trati a čekat, co se stane, mi zabere spoustu času a výsledek je nejistý, proto jsem se rozhodl znovu si sednout, schoulit se do klubíčka a udělat 20 hlubokých nádechů a výdechů. Pokud by bolest nepřestala ani poté, tak bych odstoupil, avšak kupodivu toto pomohlo. Seděl jsem na kraji trati, přičemž jsem zaslechl jakousi ne úplně lichotivou poznámku od jednoho borce, co probíhal kolem mě, ale já měl zájem pokračovat, a proto jsem trať neopustil. Po zvednutí problém žádný nebyl a nevyskytl se až do konce závodu. Vím, ztratil jsem jen tímto sezením minutu, ale rozhodl jsem se správně. Hned poté jsem zrychlil a začal běhat kilometry poměrně výrazně pod potřebných 5:00/km. Navíc jsem se rozhodl polévat pořádně, nejenom obličej a krk, ale i hlavu a tričko. Toto mi velmi pomohlo od dalšího přehřívání a to tím spíše, že jsem toto dělal každé 2,5 km (bral jsem vždy dva kelímky, jednou i tři, tentokrát již bývaly plnější). Chvilku jsem se i modlil a vzpomněl jsem na ranní kázání a rozhodl se poslat naší farnosti 1 000 Kč, pokud skutečně do 3:15 doběhnu. Někde na 34.km jsem si vzpomněl na předchozí nasednutí na tramvaj před 2 lety, což se zopakovalo i na 37.km, přičemž jsem netušil, že i tam tramvaj jezdí. :-) Bylo ale pravděpodobné, že 3:15 dám, tak jsem samozřejmě běžel dál a i s pomocí jednoho borce postupně předbíhal pomalejší borce. Spoustu lidí ke konci velmi výrazně zpomalovalo, což přičítám hlavně přehřátí. Já si dával dost velký pozor, aby se mi to nestalo a poléval se pořádně i na 40.km. V Těšnovském tunelu mě to pak moc nebavilo, ale jak jsem z něj vyběhl, tak už to bylo lepší a konec jsem si užil. Všiml jsem si přitom, že mám šanci dát čas dokonce i pod 3:12, což se mi díky zrychlení v závěru podařilo, když jsem měl 3:11:45. Tím se mi i druhý cíl splnil.

Jedná se o čtvrtý nejrychlejší maraton vůbec. Měl jsem dost vysokou průměrnou tepovku 169,0, tolik jsem nikdy při maratonu neměl (třeba při Ostravském maratonu za 2:59:30 jsem měl jen 159,8, přičemž nejvíce jsem zatím měl v garáži v Budějovicích 166,4). Přičítám to jak dozvukům nachlazení, tak vysoké venkovní teplotě a vlhkosti. I z tohoto je ale vidět, že jsem závod úplně neodfákl, ostatně třeba jen mezi 35. a 40.km jsem předběhl 30 lidí a i v posledních 2,2 km dalších 8 lidí. Za osobákem jsem zaostal dost, ale s ohledem na okolnosti jsem spokojený - splnil jsem svůj hlavní cíl, kterým bylo dát tréninkový půlmaraton pod 1:30 a doběhl jsem slušně i maraton, když jsem se poměrně dobře porval s pro mě nepříznivými podmínkami. Považuji za dobré i to, že zatímco pár dní i minut před závodem mívám poměrně melancholické nálady, tak při závodu se dokáži velmi dobře soustředit a dělám to, co mám - tedy nepodléhám panice, a poměrně dost dělám pro to, abych vyřešil všechny problémy, přitom bez většího rizika zranění či dlouhodobých následků. Hned po doběhu jsem sice byl trochu unavený, ale pak jsem se přiměl k vyklusání, nejprve krátkému (pár metrů), poté i delšímu (1 km) a později ještě delšímu (2 km), když jsem jel a běžel navštívit svého kamaráda, kterého jsem znal z misií. Aktuálně mě nohy nebolí a nevnímám ani jiné problémy, takže věřím, že vše bude v pořádku. Myslím, že je dobře, že jsem se závodu zúčastnil, už třeba jen kvůli té mši a lidem, se kterými jsem se potkal. Jinou věcí je, že je otázkou, jestli kdy ještě zaběhnu maraton pod 3h, ale do podzimu je času dost. Děkuji všem za podporu před závodem, během něj i po něm. Omlouvám se přitom, že jsem dnes při závodu moc nepovzbuzoval, tentokrát na to nebyla moc síla a též jsem nechtěl riskovat kašlání apod. Aspoň jsem se tedy za účastníky v průběhu závodu pomodlil, byť jen krátce. Snad mi to prominou. :-) Těším se na sobotní ligu, kde poběžím nějaké krátké závody (max. 3 km). Třeba se mi tam zadaří zaběhnout dobře, uvidíme ...

---



7.5.2013 Brněnské Hamburgy 800 m

Pořadí: 4. ze 4 běžců

Čas: 2:58,6

Rychlost:  16,18 km/hod (3:43 na km)

Průměrná TF:  158,4 tepů/min

Počasí: 15 stupňů, polojasno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Tento závod byl pro mě rozhodnutý už dopředu, protože po předchozích 5,2 km s poměrně velkým vyčerpáním a hlavně následných 800m za 3:07 a znovu 800m za 2:57, kdy jsem se snažil pomáhat Vlastovi, jsem byl už poměrně unavený, takže bylo jasné, že žádný dobrý čas nemohu zaběhnout. Všichni tři spoluběžci mi utekli na začátku o parník, a proto jsem si běžel svým tempem s cílem dát čas pod 3 minuty. I Ondra měl na mě náskok na 400m o 10 sekund (měl je za 1:19), avšak po 500m jsem měl dojem, že nějak výrazněji zpomaluje. Říkal jsem si, že bych ho případně mohl i dohnat, proto jsem mírně zrychlil, ale času do konce už bylo málo, tak jsem se ani příliš nesnažil to ke konci hrotit a doběhl jsem na posledním místě, 5 sekund za Ondrou. O Vlastovi a hlavně Tomášovi ani nemluvím, Tomáš měl dnes výborných 2:18. Čas jsem ale měl skutečně pod 3 minuty, což je fajn, nic více jsem opravdu (na rozdíl od 1.závodu) nečekal ...

---



7.5.2013 Brněnské Hamburgy (5,2 km)

Pořadí: 3. ze 3 běžců

Čas: 20:46

Rychlost:  15,02 km/hod (4:00 na km)

Průměrná TF:  175,7 tepů/min

Počasí: 15 stupňů, zataženo

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Poslední testovací závod, který měl rozhodnout o tom, zda pojedu na PIM či ne, proběhl dost zvláštně. Už od rána jsem se necítil dobře, přičemž se projevovalo jak zahlenění, tak únava ze včerejšího kvalitního výkonu na Kardioběhu (2,57 km tempem 3:43), tak i dusné počasí s vysokou vzdušnou vlhkostí. Přesto jsem se ale rozhodl pomoci Vlastovi rozběhnout závod tempem 3:50 a vyzkoušet, jak mi to půjde.

První dvě kola jsem se ujal vedení, ale tempo 3:50/km neudržel, proto Vlasta už na konci 2.kola šel přede mě. Další dvě kola jsem běžel za ním, ale protože postupně zrychloval a dostal se s průměrným tempem pod domluvených 3:50/km, tak jsem se zeptal, na jaké tempo běží a když jsem zjistil, že na čas pod 38 minut, tak jsem ho nechal běžet samotného. 2 km jsem měl za 7:43, avšak někdy v ten moment jsem se silně rozkašlal, což možná souviselo i s mým rozhovorem a tím i špatným dýcháním v 5.kole. Když jsem se pak začal i potit, tak jsem se rozhodl dát jen 5 km, pokud možno pod 20 minut, a odstoupit. Tepovka byla poměrně vysoká a navíc jsem po 12.kole viděl, že k času pod 20 minut potřebuji ještě zrychlit. To se mi sice podařilo, 5 km jsem měl za 19:58 a 5,2 km za 20:46, avšak bylo to s dost vysokým úsilím, což se projevilo i dost vysokou tepovkou. Hned po doběhu jsem se potil ještě více, tak jsem se musel pořádně napít i utřít. Test se mi moc nepovedl, nicméně čas pod 20 minut za těchto podmínek není k zahození.

Poté, co jsem si odpočinul, jsem dvakrát zkusil Vlastovi pomoci v doběhu jeho desítky, nejprve jsem běžel 800m za 3:07, poté jsem dvě kola vyklusal a pak jsem dal 800m za 2:57, přesto však Vlastovi osobák utekl, když měl 38:27 (zaostal o 17 sekund). I tak podal výborný výkon. Po dalším vyklusání jsem dal v závodu 800m za 2:58,6 a poté po dalším vyklusání 400m za 1:29,2 a 1:27,3. Celkem jsem za dopoledne naběhal 19,6 km, po poledni pak 10,4 km volně v oboře Holedná, tempem 6:40. Toto volné běhání jsem si užil, ocenil jsem hlavně zpěv ptáků a celkově se psychicky uvolnil. Pokud se ale jedná o PIM, tak ještě nevím, jak se rozhodnout, protože dnešní pocení a zahlenění bylo nepříjemné, i když dobře vím, že jsem běžel rychleji, než je maratonské tempo. Nerad bych se ale v neděli moc trápil a už vůbec bych tam nechtěl zaběhnout nějaký ostudný čas. Ještě se tedy rozmyslím. Každopádně, i když to bude vypadat neúctivě, tak pokud budu jen trošku zahleněný a přesto PIM poběžím, tak v průběhu závodu nebudu na nikoho mluvit. :-)))

---



6.5.2013 Kardio běh Brno-Výstaviště cca. 2,57 km

Pořadí: 12. ze 145 běžců

Čas: 9:33

Rychlost: 16,15 km/hod (3:43 na km)

Průměrný tep: 176,1/min

Profil: rovina, asfalt, několik zatáček, včetně jedné o 180 stupňů

Počasí: 12 stupňů, zataženo

Rozložení tempa (čas na km) a tepové frekvence (tepů/min):

   

Kardioběhu Jiřího Tomana, který proběhl po roce opět v areálu brněnského výstaviště, jsem se zúčastnil navzdory doznívajícímu nachlazení, které mě už otravuje delší dobu, a které se projevuje zvýšeným zahleněním. Loni jsem závod běžel necelé dva dny po pražském maratonu, přičemž se mi zde líbilo a zaběhl jsem slušný čas 9:57 (3:48/km), více zde). Letos závod proběhl šest dní před pražským maratonem, ale kvůli nachlazení jsem počítal, že zaběhnu hůře než loni, odhadem kolem 3:55/km. Ráno se mi vůbec nechtělo vstávat a cítil jsem výraznou únavu nohou, a opět vnímal i zahlenění po noci. Poležel jsem si tedy chvíli v posteli, změřil si teplotu (zjistil jsem, že nemám) a pak se skoro na poslední chvíli rozhodl, že to přece jen zkusím, přestože se mi to nehodilo ani moc časově, neboť již na 8:15 jsem byl objednán na fyzioterapeutické cvičení v Novém Lískovci. Protože bych na Výstaviště nestihl doběhnout, tak jsem jen popoběhl 1,9 km, abych stihl nejbližší trolejbus, a potom na Výstavišti běžel v rámci rozklusu 0,6+0,5 km. Cítil jsem se celkem dobře, tak jsem si říkal, že to zkusím rozběhnout a uvidím. Závod měl hvězdného startéra, kterým byl Tomáš Dvořák.

Prvních 500m borci poněkud přepálili a i když jsem se snažil běžet umírněně, tak tempo bylo pod 3:30/km, což mě překvapilo. Běžel jsem v té době na 18.místě. V dalších 500 metrech jsem potřeboval smrkat, jinak jsem se držel tempa borců přede mnou, kteří ovšem začali zpomalovat, možná až příliš. Předběhl jsem dva z nich a zjistil, že tempo půlkilometru kleslo až skoro k 4:00/km, což se mi zdálo zbytečně pomalé, a proto jsem přidal. Dalších 500 metrů jsem předběhl další dva borce, ale jeden člověk předběhl mě, takže jsem se pohyboval na 15.místě a držel se poblíž tohoto človíčka. Běželo se mi celkem dobře, i když už jsem musel více dýchat ústy. Dalších 500 metrů směrem k cíli, kde však trať nekončila, avšak do cíle vedla další smyčkou. Přesto jsem ale pocitově ještě mírně přidal, a předběhl jak borce, který mě předběhl na 1,3 km, tak dalšího kolegu a hned po náběhu do smyčky za 2.km jsem předběhl ještě jednoho člověka, ocitl jsem se tedy na 12.místě. Poté už jsem neměl v dohledu nikoho, koho bych mohl dostihnout, ale snažil jsem se i tak ještě zrychlit, aby mě nepředběhl zpět nikdo za mnou (nevěděl jsem, jak daleko kdo je, protože otáčet se by nebylo dobré kvůli možnosti zakopnutí). Byl jsem velmi překvapen, v jak dobrém čase jsem doběhl, čas byl 9:33, tedy o 24 sekund rychlejší než loni, průměrné tempo bylo 3:43/km. Po dopočtu jsem zjistil, že se jednalo o 7.nejrychlejší 2,5 km, přičemž za osobákem jsem zaostal jen o 11 sekund. Trať bohužel není organizátory přesně změřená (udávají délku nesprávných 3 km), tak se řídím při měření tím, co naměřil Garmin, dnes to bylo 2,57 km. Kdybych naměřil 2,62 km, jak loni na úplně stejné trati (kontroloval jsem i dle mapy obou běhů), tak by dokonce tempo bylo 3:39/km, ale to je jedno, beztak se zde běhá hůře než na dráze, kvůli zatáčkám, ale i občasným zpomalovacím pruhům na zemi. S časem, ale i pořadím, jsem velmi spokojen!

Ihned po doběhu se projevilo zmíněné zahlenění výrazným dávením, skoro jsem se pozvracel. :-) Po přechodu do klusu a vysmrkání se to ale zlepšilo, vyklusal jsem 1,7 km a teprve pak šel odevzdat čip a vyzvednout občerstvení (dal jsem vodu a sebou vzal tatranku). Pak jsem ještě dal 1 km výklusu směrem na Mendlovo náměstí, kde jsem si koupil pečivo a dojel jsem domů, kde jsem se umyl, převlékl a hned poté se vydal na to cvičení. I cvičení dnes proběhlo fajn, byl jsem tam dnes naposledy, ale cítil jsem se dobře i psychicky. Pokud se jedná o kardioběh, tak opět musím pořadatele pochválit, trať byla výborně vyznačená, organizace i občerstvení byly fajn, vyfasoval jsem i tričko (přitom startovné bylo opět zdarma) a letos byl zajištěn i profesionální výsledkový servis, takźe výsledky byly skoro okamžitě nejenom v místě závodu, ale i na Internetu (loňské výsledky se na Internetu ještě neobjevily). Pokud se jedná o zahlenění, tak aktuálně mám pár hodin po závodu skoro zcela čistý nos, ale samozřejmě to ještě nemusí nic znamenat. Bylo fajn, že jsem dnešní běh zkusil, třeba i díky němu najdu odvahu i do nedělního maratonu. Rozhodnutí udělám zítra, po Hamburg desítce, kterou po delší době pořádám.

Edit: při porovnání map jsem zjistil, že dnešní závod byl přece jen minimálně o 30 metrů kratší než minule, protože poloměr téměř kruhové části, kde se obíhala rotunda, byl menší než minule. Zbylých 17 metrů bych bral jako nepřesnost Garmina, i když nelze vyloučit, že ani na smyčce před cílem nebyla trasa vytýčena kousek jinak než tehdy. Proto bych se přidržel dnes naměřené délky 2,57 km a průměrného tempa 3:43/km.

---



25.4.2013 Brněnské Hamburgy 800 m

Pořadí: 3. z 5 běžců

Čas: 2:47,0

Rychlost:  17,25 km/hod (3:29 na km)

Průměrná TF:  172,1 tepů/min

Počasí: 15 stupňů, slunečno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Závod jsem běžel jen 7 minut po doběhu 16 km, přičemž mezitím jsem se napil, zapsal výkony běžců a běžel nastavit kameru. Požádal jsem přítomného kamaráda Jarda Kocourka, aby nám závod odstartoval a učinil nám časoměřiče, čehož se rád ujal. Kromě mě se závodu zúčastnili Vlasta, Pavel (běžel bosý), Ondra a Jirka. Vůbec jsem netušil, jak budu schopný běžet, proto jsem tentokrát ani nijak nenastavoval hodinky a vyběhl. Počáteční tepovka 128 přitom svědčí o tom, že jsem ještě úplně nebyl zklidněný po předchozím závodu a dalších úkonech, ale nevadí.

Hned od počátku se vedení ujal Vlasta, za kterým běžel Pavel Juřica, avšak já se pokusil se Pavla zachytit a nenechat ho příliš utéct. To se mi podařilo, přičemž jsem si všiml, že ani od Vlasty příliš nezaostáváne. První čtyřstovku jsem měl za velmi slušných 1:22,7, takže bylo jasné, že tentokrát běžím poměrně rychle. Přibližně na 600m jsem Pavla předběhl a vytvořil si několikakrokový náskok, ale už jsem byl poněkud unavený, a proto jsem mírně zvolnil, čehož Pavel náležitě využil, takže mě předběhl zpět asi 60m před cílem a nakonec skončil přede mnou o 2 sekundy. Hned po doběhu jsem mu gratuloval, ale ani já jsem neběžel špatně, neboť čas byl 2:47,0, což je nejenom zdaleka nejlepší výkon v tomto roce, ale dokonce třetí nejlepší výkon za celou historii, když jsem rychleji běžel jen dvakrát 25.8.2012 ve Vyškově, na čisté 800m a pak jako mezičas na 1500m. Takový čas jsem dnes nečekal, byl jsem opravdu velmi příjemně překvapen.

Po závodu jsme se s kamarády vyklusali dvě kola, a pak jsem se přesunul za Jardou, který tam přišel kvůli mě, za což mu velmi děkuji. Povídali jsme o technice běhu, ale i o běhání obecně, bylo to velmi podnětné, i když jsem si ještě více uvědomil, jaké jsem "nemehlo", hlavně při pár krátkých testovacích bězích a též při pokusu o změnu určitých chyb. Důležité ale je, že i přesto zatím běhám nezraněn, běhání mě baví a došlo i k výrazným výkonnostním posunům v posledních letech. Jakékoliv snahy o změnu techniky jsou "během na dlouhou trať", a musejí se dělat jen citlivě a postupně, abych si nezpůsobil více škody než užitku. Nejdůležitější přitom je, abych nadále běhal hlavně kvůli sobě, pro radost. Těším se na dalších 20 tisíc km!

---



25.4.2013 Brněnské Hamburgy 15 km

Pořadí: 2. ze 6 běžců

Čas 15 km: 1:03:22

Rychlost:  14,20 km/hod (4:13 na km)

Průměrná TF:  165,2 tepů/min

Mezičas 10 km: 41:35

Čas 16 km mimo soutěž: 1:07:27 (4:13/km, ATF 165,8)

Počasí: 15 stupňů, slunečno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Tento závod byl pro mě speciální, protože jsem v rámci něj uběhl svůj 20000.km v životě. Proto jsem o tom psal více dní předem ,abych pozval své běžecké kamarády a tento den si užil. Bohužel mě včera postihlo menší nachlazení, ale to mě nemohlo odradit, abych na závod nevyrazil. Bral jsem sebou více věcí než obvykle, a proto jsem doběhl až "na poslední chvíli", navíc mi pak trvalo určitou dobu, než jsem vybalil občerstvení, přichystal počítač a kameru, zaevidoval běžce apod. Ještě jsem ale stihl dát do nosu mořskou vodu (sprej Mar) a nachystat si vodu poblíž dráhy. Na závod došlo včetně mě 6 lidí, přičemž jsem věděl, že Vlasta chce atakovat na 15 km hranici 59 minut. Před starem mě běžci překvapili, že mi dali hobla, díky jim za to. :-) Vůbec jsem netušil, jak se mi poběží, a proto jsem ani nenastavoval pípání hodinek (stejně bych ani neměl, kdy).

První dvě kola jsem běžel ve vedení, ale pomaleji, než Vlastovi vyhovovalo, a proto šel do vedení a velmi rychle se mi vzdálil. Protože se ale pak odstup držel konstatní a běželo se mi dobře, tak jsem se rozhodl Vlastu dohnat, což jsem učinil v 6.kole, avšak to mě bohužel stálo dost sil, takže jsem kontakt hned nato ztratil a tempo rychle uvadalo. Celkem jsem se i potil a samozřejmě jsem musel i častěji smrkat. Po 6 km jsem už cítil potřebu se napít a svlažit obličej, což vysvětluje výrazné zpomalení a následné zrychlení, které jsem držel až do 8.km, kde mě poprvé Vlasta předstihl o kolo. Rozdíl naší výkonnosti byl pro mě krátkodobě dost traumatizující, což pak okamžitě vedlo k mému skokovému zpomalení na tempo kolem 4:20-4:25/km. Uvažoval jsem též, že po 10 km (41:35) závod ukončím, avšak ještě jsem se jednou osvěžil a pak se vrátil do původního tempa, s cílem zaběhnout 15 km pod 1:04:00.

Někde kolem 12.km mě Vlasta předběhl podruhé a nechybělo moc, aby mě před cílem předběhl i potřetí. Běžel fantasticky a zaběhl čas 58:24, k čemuž mu gratuluji. Já se nicméně po absolvování 14 km probudil z letargie, k čemuž výrazně přispěl i příchod mého kamaráda Jardy Kocourka. Zejména posledních 600m jsem výrazně zrychlil a doběhl 15 km v čase 1:03:22, což není špatné, neboť je to o málo rychlejší, než mé maratonské tempo. Měl jsem při doběhu dost sil a energie, tak jsem se rozhodl ještě uběhnout další kilometr, mimo jiné i proto, aby Jarda mohl lépe shlédnout můj styl. Poslední km jsem běžel celkem svižně, měl jsem ho za 4:05, i když tepovka šla ke konci výrazně nahoru.

Protože jsem nakonec strávil na trati dost času, tak jsem jen počkal na doběhnutí posledních dvou běžců a hned nachystal start 800m, který proběhl jen 7 minut po mém doběhu (Jirka Brtník na tom byl, chudák, ještě hůř, protože startoval jen 3 minuty po svém doběhu). Byl jsem velmi překvapen, jak dobře jsem 800m běžel, více zde, ale víceméné jsem spokojen i s těmito 15+1 km. Mám též radost, že jsem už mohl uběhnout 20 000 km, a že jsem cítil, že se různí lidé radují se mnou, ať už na závodě, tak ve foru apod. Děkuji moc za to.

---



20.4.2013 Pardubický vinařský pulmaraton (otevřené mistrovství ČR)

Pořadí: 193. z 1130 klasifikovaných běžců (51. z 57 v kategorii MR mužů, z nichž 56 doběhlo)

Čas: 1:27:12

Rychlost: 14,52 km/hod (4:08 na km)

Průměrný tep: 174,0 tepů/min

Profil: 3 okruhy centrem Pardubic, silnice, velmi mírně zvlněný

Počasí: cca. 10 stupňů, zataženo, místy slabší vítr

Rozložení tempa (čas na km) a tepové frekvence (tepů/min):

   

Mým dalším závodem se poněkud nečekaně stal závod MR v půlmaratonu, s kterým jsem vůbec nepočítal, neboť jsem už od zimy věděl, že kvalifikační limit 1:20 nemohu zaběhnout a to tím spíše, že se mi na jaře zatím nedařilo. Na PIM půlmaratonu před 14 dny jsem sice měl relativně slušných 1:29:10, ale jinak jsem měl nepříliš dobré výsledky i na Hamburcích (před týdnem 10 km za 40:49), i když i na nich jsem zaznamenal postupné zlepšení od pro mě běžecky nepříznivého zimního období. Situace ohledně MR se změnila až ve čtvrtek ráno, kdy jsem zjistil, že do závodu bylo zařazeno více běžců nesplňujících limit. Vznesl jsem tedy dotaz na ČAS, načež mi bylo ve čtvrtek odpoledne odpovězeno tak, že jsem byl dopsán do závodu, i když jsem o toto vůbec nežádal. Předtím jsem přitom v poledne absolvoval poměrně náročný trénink za teplého poledního počasí, který mě poněkud vyčerpal. Uvažoval jsem, jak se k nové skutečnosti postavit, ale v pátek jsem se musel věnovat hlavně pracovním povinnostem, takže jsem rozhodnutí nechal až na dnešek ráno. Spát jsem šel až v půl jedné a navíc jsem v pátek nejedl vůbec předzávodně, spíše naopak (zaznamenal jsem mimo jiné 181g tuku ve stravě - tento týden eviduji jídelníček). Dnes ráno jsem se vzbudil velmi unavený, dokonce mě i bolely nohy a měl jsem špatnou náladu. Chtělo se mi akorát tak zůstat v posteli a samozřejmě nikam nejet. Ranní hmotnost jsem měl opět poměrně vysokých 66,3 kg. Špatné pocity přetrvaly i po snídani, změřil jsem si proto raději i teplotu, ale naměřil jsem jen 36,9 stupňů. Ještě v půl osmé (20 minut před odchodem) jsem myslel, že nikam nepojedu, ale pak jsem se rozhodl si udělat do Pardubic běžecký výlet, všemu navzdory. Abych se trochu probral, tak jsem se rozhodl zkusit na nádraží doběhnout (5,63 km) a tím vyzkoušet, zda jsem běhuschopný. Venku mi bylo kupodivu lépe a běželo se mi i s batohem dobře, tak jsem se rozhodl, že do Pardubic nejenom pojedu, ale také si tam zaběhám.

Při cestě vlakem a pak i na nádraží jsem musel navštívit WC kvůli velké potřebě, ale naštěstí se pak trávení ustálilo (už jsem pak až do závodu, který startoval v poledne, nic nejedl) a při závodu jsem problém neměl. Během cesty jsem mluvil s kamarádem, který běžel dnes půlmaraton v Brně, a napsal si pár zpráv s dalšími kamarády, a početl si i v časopisu Run, který jsem si koupil. Na místo registrace jsem doběhl v cca. 10:40, tedy 5 minut před uzávěrkou. Oproti plánu jsem se tam ale zdržel asi 15 minut, protože jsme tam povídali o limitech s delegátem ČAS, který si všiml, že se registruji. Diskuse to byla podnětná, nicméně do šaten jsem dorazil až kolem jedenácté, tedy hodinu před startem. I když jsem byl rozhodnut, že si jdu jen volně zaběhat a pobavit se s přáteli, tak jsem si najednou uvědomil, že běžím mistrovství republiky a začal jsem být velmi nervozní. Dvě startovní čísla s osmi svorkami jsem na tričko připevňoval asi 15 minut a i ostatní úkony mi trvaly dost dlouho, ale před půl dvanáctou jsem konečně skončil, navštívil ještě WC a odevzdal věci do úschovny. Pak jsem se byl proběhnout do parku, bylo velmi příjemné počasí (chladno a zataženo, ale bez deště). Přesunul jsem se pak k místu startu, kde jsem opět navšívil WC, tentokrát ToiToiku a vzal s sebou malou láhev vody, ze které jsem se vícekrát napil a osvěžil si obličej. Potkal jsem několik kamarádů, hlavně Slava, se kterým jsme se postavili na start. Nervozity jsem se postupně zbavil a než jsem začal být nervozní těsně před startem, tak závod pro mě nečekaně odstartoval, o dvě minuty dříve, než bylo v propozicích. Na hodinkách jsem nastavil kontrolní pípání po 4 minutách, byť bylo jasné, že tempo 4:00/km nemohu udržet.

První dva kilometry jsem rozběhl celkem svižně a snažil jsem se i na 3.km, ale zde mě zmátl chybně umístěný kilometrovník, který ukaźal, že jsem 3.km běžel za 4:21 místo správného 4:00/km. Tato skutečnost mě poněkud rozhodila, a než jsem si uvědomil, že je to opravdu chyba značení, tak jsem výrazněji zpomalil a do původního tempa se již nedostal. Přibližně od 5.km jsem se snažil držet tep kolem 175-176, což se mi dařilo, avšak tempo bylo již pomalejší. 10 km jsem měl ale za slušných 40:57, tak se dokonce objevila šance, že bych snad mohl zaběhnout podobně jako loni, kdy jsem měl tempo půlmaratonu 4:05/km. Iluze skončila na začátku 3.kola (po 14 km), kdy se mi nedařilo držet tepovku, i když jsem se pocitově snažil rychlost udržet. Menší problém byl v tom, že občerstvovací stanice byly jen na 8. a 15.km, kde jsem vždy vzal jeden kelímek vody, který však byl poloprázdný, ale spíše prostě nohy nechtěly běžet rychleji, i když tep nebyl moc vysoký. Věděl jsem nicméně, že i tak zaběhnu slušný čas, tak jsem se snažil vždy aspoň chvíli držet lidí, kteří mě občas předbíhali. Situace se změnila až na konci 18.km, kde mě předběhl kamarád z fora, Petr W., který mě slovně dost jasně řekl, že běžím pod své možnosti, abych se neflákal. I když jsem se ho úplně neudržel, tak jsme v následných 2 km předběhli několik lidí a mé tempo výrazně vzrostlo, i když tepovka překvapivě ne. Po 20.km jsem ale už Petra nechal definitivně utéct a nahlédnutím na hodinky jsem usoudil, že nedám ani čas pod 1:27:00, takže mi k finálnímu finiši chyběla síla i motivace. Jen na cílové rovince jsem jednoho člověka předběhl, nicméně posledních 1,1 km bylo celkem pomalých, přesto jsem dobíhal poněkud unavený a dokonce mi po doběhu trochu tekla krev z nosu.

Zaběhl jsem čas 1:27:12, tedy o 118 sekund rychleji než na PIM a o 58s pomaleji než loni též v Pardubicích. Průměrná tepovka 174,0 byla o 0,1 tepy vyšší než loni a o 1,2 tepy vyšší než na PIM, jinak se ale ještě s dostatečným odstupem drží od ANP, který mám údajně 178. Dnešní půlmaratonský výkon byl dle mých výpočtů mým nejhodnotnějším výkonem tohoto roku ze všech vzdáleností, a pokud se jedná o půlmaraton, tak jsem zaběhl pátý nejrychlejší čas v historii, včetně Hamburgů. Nepovažuji to rozhodně za špatný výsledek, spíše naopak. Navíc ještě více než po PIM se zlepšil potenciál budoucího času, kdybych se dostal s hmotností na podzimních 61 kg, neboť ekvivalent dnešního výkonu je 1:21:26 (viz kalkulátor) Velká rezerva přitom zůstává i v technice, zejména v posledním kole jsem prý nevypadal technicky moc dobře. Otázkou pouze je, zda najdu dostatek motivace a disciplíny, abych si připravil podmínky pro možné zlepšení, třeba i ke zmiňovaným 1:20, i když klíčový je pro mě samozřejmě maraton, s cílem kolem 2:50. Zatím to ale nevidím úplně příznivě.

Po závodu jsem se ještě vícekrát vyklusal a potkal několik kamarádů, což bylo velmi příjemné. Též jsem se pak občerstvil a s jedním z kamarádů odjel vlakem do Brna. I zde jsem kousek klusal, celkem jsem dnes naběhal 41,75 km. Myslím, že se mi běžecký výlet do Pardubic po všech stránkách vydařil, takže jsem rád, že jsem se ráno překonal a do Pardubic se vydal. Mám radost jak z výsledného času, byť to osobák nebyl, tak z chvil strávených s přáteli, z nichž jsem některé ani neznal. :-) A i pokud se jedná o MR, tak jsem neskončil z mužů poslední, což je též fajn. Myslím, že bylo správné, že jsem dodatečné rozhodnutí ČAS přijal, i když jsem o něj neusiloval a i když vedlo k tomu, že jsem na závod jel bez jakéhokoliv ladění formy. Určitě tomu ale napomohlo i pro mě výborné počasí, protože v dešti či naopak na slunci by se mi běhalo hůř. Děkuji všem za podporu a už se těším na svůj 20000.km, který bych měl zaběhnout ve čtvrtek 25.4., nestane-li se něco vážnějšího.

---



16.4.2013 Brněnské Hamburgy 1500 m

Pořadí: 3. ze 3 běžců

Čas: 5:40,6

Rychlost:  15,85 km/hod (3:47 na km)

Průměrná TF:  166,0 tepů/min

Počasí: 9 stupňů, slunečno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Závod na 1500m, kterého jsem se zúčastnil po desítce, měl předem jasný výsledek, tedy že skončím poslední, neboť se ho zúčastnili jen Tomáš a Vlasta, kteří mají na této vzdálenosti mnohem větší výkonnost. Chtěl jsem ho zkusit běžet tempem 3:40/km s cílovým časem 5:30, to se mi však nepodařilo a nakonec jsem měl čas 5:40,6, což představuje průměrné tempo 3:47/km, ale i dle tepovky je vidět, že jsem se moc nepředřel. I přesto jsem běžel rychleji než minule 1 km, což není špatné.

Po závodu jsem se ještě vyklusal s oběma kamarády, Tomášem i Vlastou, a pak dostal chuť si jednou zaběhnout 10x100m, průměrné tempo jsem měl 3:32/km. Dopoledne jsem pak ještě běžel s kamarádem v lese a v poledne na jednání do kampusu, celkem jsem dnes naběhal 37,5 km, což není málo. Dost možná na tom v dalších týdnech budu lépe než nyní, uvidíme ... Z dnešního běhání mám radost, přestože samozřejmě lituji tragických událostí v Bostonu. Nemohu ale udělat více, než se za všechny pomodlit, a běhat si pro radost tak, jak dosud.

---



16.4.2013 Brněnské Hamburgy 10 km

Pořadí: 2. ze 4 běžců

Čas: 40:49

Rychlost:  14,70 km/hod (4:05 na km)

Průměrná TF:  174,3 tepů/min

Počasí: 9 stupňů, slunečno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Poté, co jsme ve čtvrtek 12.4. s Vlastou úspěšně dali 10x 800m tempem 3:49/km, se Vlasta rozhodl dnes tempem 3:50/km zkusit celou desítku. Mně bylo jasné, že takové tempo je pro mě aktuálně na desítku naprosto nezvládnutelné (musel bych překonat o 7s osobák, což při mé současné výkonnosti není reálné), avšak přesto jsem se rozhodl tímto tempem rozběhnout a Vlastovi pomoci. Prvních 6 kol jsem se ujal vedení a snažil se stanovené tempo dodržovat, což se mi s větším úsilím celkem dařilo, i když v 6.kole jsem již začal ztrácet asi 2s, a proto jsem Vlastu pustil na konci 6.kola před sebe. Poté jsem postupně s tempem vyklesával, ale snažil jsem se dát pětku pod 20 minut, což se mi podařilo (19:46). Na začátku druhé pětky mě napadlo si zkusit přenastavit pípání hodinek na tempo 4:00/km a vyzkoušet, zda bych ho neudržel, avšak po 6,4 km jsem usoudil, že to možné nebude, a proto jsem zbytek závodu v podstatě jen doklusal, v čase 40:49. Kdybych se hodně snažil a běžel spolu s dalším člověkem, tak by se mi možná dařilo to tempo udržet déle, ale takto jsem neměl moc motivace ani sil. Přesto ale s tímto časem jsem spokojený, zejména pak v souvislosti s následným závodem na 1500m a následným dalším běháním.

Vlasta běžel výborně a časem 38:10 (průměrné tempo 3:49/km) si překonal osobák, z čehož mám radost. Osvědčilo se mi též zaznamenávání závodů videem, jak pro studium techniky, tak pro zaznamenávání a kontrolu časů běžců. Zvažuji, jestli se zúčastnit sobotního půlmaratonu v Brně, ale výkonnost ještě pořád nemám takovou, abych tu zaběhl nějaký super výsledek. Možná bych měl těch ušetřených 550 Kč startovného investovat smysluplněji, a ušetřený čas věnovat tréninku. Rozhodnu se ale až v pátek. Jsem rád, že dnes přišli i další běžci, Pavel a dva Tomášové. K dnešnímu dni mám naběháno 19 842,5 km, takže je dost možné, že příští týden oslavím na Hamburgu 20000.km. Už se těším na start do druhé půlky oběhu "rovníku". :-)

---



9.4.2013 Brněnské Hamburgy 1000 m

Pořadí: 4. ze 4 běžců

Čas: 3:50

Rychlost:  15,65 km/hod (3:50 na km)

Průměrná TF:  161,3 tepů/min

Počasí: 6 stupňů, zataženo

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Závodu, který probíhal po hodinovce, jsem se zúčastnil spolu s dvěma Tomáši a Honzou Teclem, a protože jsem ještě pociťoval únavu z této hodinovky, tak bylo od počátku jasné, že skončím poslední. Novinkou bylo, že jsem zajistil kameru, na kterou jsem zaznamenal průběhy závodníků, a též jsem provedl synchronizaci času notebooku s mým Garminem, aby běžci mohli vidět výsledný čas (na 1 km je start jinde než cíl). Kvůli tomu jsem na místo startu doklusal až těsně před startem, a proto jsem startoval z poměrně vysoké tepovky. Samotný závod nebyl pro mě nijak zajímavý, od začátku jsem byl poslední a doběhl celkem v pohodě v čase 3:50, což není s ohledem na mou neformu a únavu zas tak špatný výsledek, byť ale ani dobrý. :-)

---



9.4.2013 Brněnské Hamburgy - hodinovka

Pořadí: 2. ze 4 běžců

Vzdálenost 1 hodina: 14 070 m

Čas 15,2 km: 1:04:58

Rychlost:  14,04 km/hod (4:16 na km)

Mezičas 10 km: 42:16

Průměrná TF:  163,7 tepů/min

Počasí: 6 stupňů, zataženo

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Po sobotním PIM půlmaratonu, který jsem běžel za 1:29:10, jsem se v neděli i včera cítil poněkud unavený, protože nohy nebyly na takové tempo zvyklé, zvláště pak na pražské dlažbě. Dnešní Hamburg jsem uskutečnil hlavně kvůli kamarádovi Vlastovi, který chtěl potrénovat na Brněnský půlmaraton. Když už jsem ale na závod dorazil (opět jsem na něj běžel), tak jsem chtěl zkusit rozběhnout normálně a vyzkoušet, jak mi to půjde. Na závod jsem vzal jak notebook, tak nově i videokameru. Kromě mě a Vlasty startovali ještě Tomáš Kalina, který si běhal své testy, a Tomáš Vojtíšek, který běžel jen pětku, navíc o dost pomaleji, než my (i tak ale měl s časem 25:11 osobák, k čemuž mu gratuluji). Na hodinky jsem si tentokrát nenastavil žádné pípání, což možná byla chyba.

Po vystartování jsem se ujal vedení, ale hned po druhém kole bylo jasné, že mi to dnes nejde a že neudržím ani tempo 4:00/km. V sedmém kole mě dostihl Vlasta, kterého jsem se chvíli pokoušel držet, ale to se mi nepodařilo. Někde na 8.-9.km mě předstihl o kolo, ale ani zde se mi ho nepodařilo držet, ani jsem se moc nesnažil. Po 10 km jsem měl čas 42:16, ale pak jsem ještě o néco zpomalil a probudil se až na 13.km, kdy mi Vlasta nadělil druhé kolo. Tentokrát jsem se ho snažil držet déle, což vysvětluje výrazné zrychlení a zároveň i zvýšení tepovky, avšak jeho tempo bylo pro mě nezvládnutelné, tak jsem musel znovu zpomalit. Po uplynutí hodinovky a doběhu kola jsem se rozhodl ještě dát mimo závod další dvě kola, abych měl 15,2 km a mohl zaznamenat čas po 15 km, který jsem měl 1:04:07, což je 27.čas v historii. V posledním kole se mi přitom podařilo i zrychlit, byť ne výrazně. Průměrné tempo jsem měl 4:16/km, což je tempo maratonu na 3h. Vlasta dal za hodinu celých 15 km, což je výborný výsledek.

Po závodu jsem ještě běžel 1 km a pak se vyklusal, nejprve na dráze, a pak cestou domů, spolu s Tomášem Kalinou. Celkem jsem tak za dopoledne naběhal 29 km (vše nalačno), odpoledne pak dalších 10 km. Usuzuji z toho, že schopnost regenerace mám dobrou a vytrvalost též, ostatně i dnešní tepovka byla nízká, ale nedaří se mi tempově. Problémem je jak to, že se mi nedaří pořádně odrážet, tak nezvyk na rychlejší tempo, tak i zvýšená hmotnost. Přesto bych ale ještě neměl sezonu úplně odepisovat, více poznám tak za měsíc.

---



6.4.2013 Pražský půlmaraton

Pořadí: 411. z 8 762 běžců, kteří dokončili závod

Čas: 1:29:10 (reálný čas 1:29:08)

Rychlost: 14,20 km/hod (4:14 na km)

Průměrný tep: 172,8 tepů/min

Mezičasy a pořadí: 5 km 20:26 (328.), 10 km 41:36 (387.), 15 km 1:03:04 (398.), 20 km 1:24:42 (414.)

Profil: městský okruh Prahou, silnice, místy kostky nebo koleje

Počasí: cca. 3-5 stupňů, zataženo, ojediněle vítr

Rozložení tempa (čas na km) a tepové frekvence (tepů/min):

   

Na Pražský půlmaraton jsem se hlásil již koncem minulého roku, když mě oslovili ze Světla pro svět, zda za ně nechci i tentokrát běžet. Rozhodl jsem se, že ano, avšak netušil jsem, jak špatný budu mít úvod tohoto roku. Problémem bylo, že v Brně byl velmi dlouho sníh, na kterém jsem nedokázal běhat rychlejší běhy a navíc jsem i výrazněji přibral, konkrétně od podzimu 5 kg. Také období Velikonoc, které skončily pár dnů před závodem, bylo pěkné, avšak z hlediska běhání a stravování rozhodně ne optimální. Také testovací závody, usktučněné v Modřicích a v Bratislavě, dopadly velmi špatně, stejně jako úterní testovací pětka na dráze. Teprve ve čtvrtek, tedy dva dny před PIM půlmaratonem, jsem uskutečnil další testovací pětku, při které jsem sice též neudržel tempo 4:00/km (čas byl 20:08), avšak získal jsem víru, že bych mohl půlmaraton dát pod 1:30, což jsem ještě považoval za přijatelný čas. Počasí mělo být dobré, mělo být chladno, ale sněžit už nemělo, což pro mě bylo důležité. Zároveň jsem si na pátek zařídil důležitá obchodní jednání v Hradci Králové a v Praze, která obě dopadla velmi úspěšně, takže jsem si říkal, že když už budu v Praze, tak půlmaraton zkusím. K rozhodnutí mi pomohli i přátelé, kterým tímto děkuji. Problémem samozřejmě bylo, že páteční den byl pro mě dost hektický, vstával jsem už v půl paté ráno a na ubytování v klášteře jezuitů jsem se dostal až kolem půl osmé večer, mezitím jsem byl na dost místech a naklusal při přesunech v součtu celý půlmaraton. Večer a v noci jsem pak měl potřebu více jíst, takže jsem ráno měl i menší žaludeční problémy. Rozhodl jsem se, že ráno už nebudu nic jíst (měl jsem jen hořký čaj s citronem a vodu) a poběžím nalačno, byť start je až v poledne.

Před závodem jsem zaběhnul na půlmaratonskou mši, která se jako tradičně konala v kostele sv.Kříže, neboť tamní kněz i tentokrát půlmaraton běžel. Mše byla pěkná a celkově mě oslovila. Po mši jsem zašel do sakristie, chvíli se bavil s tímto knězem a dalšími lidmi a pak se vydal klusem k místu závodu, kde mělo probíhat focení Světla pro svět. Po určité době hledání jsem objevil již jen zbytek skupiny, vyfotil se s nimi a pozdravil s novými přáteli, které jsem znal jen z Internetu. Rozhovor s nimi byl fajn. Napil jsem se pak, zašel na WC a odevzdal věci do úschovny. Bylo poměrně chladno, ale pokud jsem se chtěl dostat do koridoru včas, tak jsem i bundu odevzdal asi půl hodiny před startem a přesunul se ke koridorům, kde bylo poměrně malé místo, kde se dalo klusat, jinde pro velký nával lidí bylo klusání nemožné a mimo prostory závodu se už nedalo téměř dostat. Odklusal jsem na velmi omezeném prostoru 1 km, spolu s dalšími běžci, a pak se už připravoval na start. Nebylo optimální stát jen v tričku a krátkých elasťákách na startu, avšak zima mi moc nebyla, neboť jsem si převazoval boty, poskakoval a pak se zvýšila teplota v prostoru zahuštěním běžců. Přesto ale naše možnosti byly omezenější oproti elitě, startující v koridoru přede mnou, která měla na rozklusání větší prostor a hlavně, která se mohla vysléci až těsně před startem a odložit věci do připravených přepravek. Do elity se nicméně nikdy nedostanu, tak musím počítat s tím, že na PIM to jiné nebude. Také jsem si ještě potřeboval znovu odskočit na WC, což už jsem nemohl, takže se mi pak chtělo čurat od začátku závodu minimálně prvních 6-8 km. Je to samozřejmě i psychické, ale samozřejmě to souvisí i s pitím před závodem. Rozhodl jsem se závod zkusit rozběhnout na čas 1:25-1:27 s cílem atakovat loňský PIM výkon (1:27:03) s tím, že pokud to nepůjde, což bylo velmi pravděpodobné, tak chci běžet na 1:30.

Prvních šest kilometrů jsem běžel s jedním člověkem, kterému nefungoval Garmin a který se mě ptal, jakým tempem běžíme. První 2 km byly za 4:03, třetí za 4:10, čtvrtý za 4:03 a pátý za 4:07, přestože jsem se v té době snažil, aby tempo bylo rychlejší a tepovka vzrostla na 178. Čas pětky byl 20:26, když loni jsem zde měl 20:09, avšak i dle tepovky bylo zcela jasné, že nemám šanci tempo kolem 4:05-4:10 udržet, takže musím přejít k náhradnímu plánu. To bylo ještě jasnější, když šestý kilometr jsme měli za 4:14, přitom stále při celkem vysoké tepovce 177. Někde kolem 5.km byla první osvěžovací stanice, ale podařilo se mi vzít jen kelímek s minimem vody, což mě poněkud iritovalo, protože to nestačilo ani na osvěžení obličeje, od 7,5.km jsem už bral vesměs kelímky dva. Kamarádovi s neměřícím Garminem jsem řekl, ať běží sám a dále jsem klusal samostatně. Od té doby jsem běžel dost kontrolovaně s cílem zaběhnout pod 1:30. Řekl jsem si přitom, že pokud se mi to podaří, tak pošlu Světlu pro svět 1000 Kč plus za každou vteřinu pod tento čas 10 Kč, abych měl motivaci snažit se tempo držet. Občas mě předbíhali různí běžci, z nichž mě někteří znali a povzbuzovali mě, abych běžel s nimi, to jsem ale odmítl, neboť bych až příliš riskoval a to jsem si nechtěl po zkušenostech z minulých let dovolit. 10 km jsem měl za 41:36 (loni 40:36), avšak věřil jsem, že půlmaraton pod 1:30 dám. Dalších 5 km bylo ve znamení zmatků s chybně umístěnými kilometrovníky, avšak pořadilo se mi to spočítat tak, že jsem tempově příliš neklesl a na 15.km měl čas 1:03:04, což znamenalo na čas 1:30 téměř minutový náskok. Byl jsem si téměř jistý, že ten čas dám, a na druhé straně, že na nějaký super čas to už dnes nebude.

Dalších 5 km jsem běžel při nižší tepovce, občas se i zdravil s diváky a i když tempo ještě o něco kleslo, tak jsem byl v pohodě, možná až příliš, takže se mi někde po 19.km podařilo zakopnout, naštěstí bez následků. Nahlas jsem si řekl, abych se uklidnil a zbývající část jsem se pokusil doběhnout soustředěněji a ke konci i rychleji. Snaha se zvýšila, když jsem se opět začal přibližovat k Lence Duškové, poblíž které jsem běžel celý závod (stále ovšem pár vteřin za ní). Posledních 1,1 km vedlo mírně s kopce, tak jsem zde zrychlil, předběhl Lenku a ještě dva běžce a doběhl do cíle v čase 1:29:10. Hned po doběhu jsem se upřímně radoval, že jsem závod dokončil a splnil to, co jsem chtěl. Sice jsem zaběhl o 2:07 pomaleji než loni a o více než 4 minuty pomaleji, než při Hamburgu na dráze, ale nevadí. I tak jsem zaběhl lépe, než by odpovídalo z předchozích závodů sezony. Závod jsem si navíc užil, potkal jsem tam (i po doběhu) více přátel a pár lidí dokázal i povzbudit, například když jsem se po závodu vyklusával podél nábřeží, abych se dostal na místo ubytování. Z více důvodů jsem tedy rád, že jsem do Prahy jel a že jsem zde startoval. Pokud se jedná o výkon, tak se jednalo o 10.nejlepší půlmaratonský čas v historii, včetně mezičasů na maratonu, což rozhodně není tragický výsledek.

Pokud se jedná o další závody, tak především chci běhat Hamburgy, na kterých bych si rád vyzkoušel nějaké tempové běhy s tempem kolem 4:00/km. Také bych se měl konečně stravovat střídměji a zdravěji, protože dle kalkulátoru činí aktuálních 5 kg navíc rozdíl na půlmaratonu skoro 6 minut (aktuálně mám 66 kg, na podzim i loni na jaře jsem měl 61 kg), což je více, než byl dnešní odstup od osobního rekordu. Též bych se měl zkusit soustředit na lepší techniku běhu, a při tom všem se snažit běhání nadále užívat. Hlavní vzdáleností přitom nadále bude maraton, avšak pro kvalitní přípravu na něj chci běhat i kratší vzdálenosti. Děkuji všem za podporu, velmi si jí vážím.

---



12.3.2013 Brněnské Hamburgy 800 m

Pořadí: 3. ze 4 běžců

Čas: 2:59,3

Rychlost:  16,06 km/hod (3:44 na km)

Průměrná TF:  160,8 tepů/min

Počasí: 2 stupně, zataženo

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Závod jsem běžel po závodu na 10 km za 39:57. Vlastovi jsem říkal, že budu rád, když dám tempo pod 4:00/km, on na to odpověděl, že myslí, že dám 800m pod 3:00, což samozřejmě za normálních okolností není nijak excelentní výkon, ale dnes mi to připadalo jako náročné. Přesto se mi ale podařilo poměrně vyrovnaným průběhem dát čas 2:59,3, což bylo fajn. Běžel jsem osamoceně, protože na Tomáše s Vlastou jsem neměl a Jirka Brtník přepálil prvních 200 metrů a pak tempově velmi klesal.

Po závodu jsem ještě vyklusal 2 km s kamarády a pak se přesunul směrem domů, celkem jsem za ráno naběhal 24,67 km. Ze všech běhů mám poprvé letos dobrý pocit. :-)

---



12.3.2013 Brněnské Hamburgy 10 km

Pořadí: 2. ze 7 běžců

Čas: 39:57

Rychlost:  15,02 km/hod (4:00 na km)

Průměrná TF:  173,8 tepů/min

Počasí: 2 stupně, zataženo

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

První letošní Hambrurg v tomto roce (již jubilejní 50.celkem) se konal v době mé běžecké krize, kdy se mi po zimním období mimořádně nedařilo, což se projevovalo v tréninkových i závodních časech. V sobotu v Modřicích to bylo zvlášť patrné, navíc jsem tam měl i výrazné problémy s technikou běhu. Na závod nakonec přišlo 7 běžců, což mě velmi příjemně překvapilo, včetně mého kamaráda Vlasty, který může kvůli zdravotním problémům běhat jen omezeně. Rozhodl jsem se tentokrát běžet nalačno, na závod jsem doběhl 4,3 km, což bylo součástí rozklusu. Na hodinkách jsem opět nastavil pípání dle tempa 4:00/km a doufal jsem, že pár kilometrů zvládnu. Rozhodně jsem ale nevěřil, že takto dám 10 km. Kromě mě a Vlasty tempo chtěl držet ještě Tomáš M., který běžel 3 km, ostatní běželi pomaleji či střídavě. První kolo jsem běžel v bundě, kterou jsem pak sundal, teplotně jsem byl celý závod v pohodě, teplota kolem 2 stupňů je pro mě optimální.

Prvních 6,5 kol jsem udával tempo, celkem se mi dařilo běžet rovnoměrně dle plánu. Pak mě předběhl Tomáš, který si dosprintoval do 3 km, a někdy po 8.kole mě předběhl Vlasta, který se ujal řízení tempa. Kupodivu se mi běželo dobře, tak jsem se ho držel. Stále jsem ale nevěřil, že mohu takto dát celých 10 km, proto jsem ke konci 5.km Vlastu předběhl a dosprintoval k metě 5 km za 19:58, což jsem považoval za velký úspěch. Následně jsem mírně zpomalil a nechal se Vlastou opět doběhnout a poté jsem běžel za ním. Občas mi dělalo problémy se ho udržet, ale naštěstí neměl závodní ambice a běžel tak, abych se ho udržel. Za plánovaným časem 40 minut jsme zaostávali jen asi o 2 vteřiny a to i dvě kola před koncem, kdy jsem se rozhodl výrazněji zrychlit, abych si zvýšil šance na cílový čas pod 40 minut. To se mi opravdu podařilo, Vlastu jsem předběhl a dalších 500 metrů udával tempo já, avšak dle očekávání mě Vlasta v posledních 300 metrech předběhl a utekl mi ještě o 8 sekund. I tak jsem ale měl čas 39:57, z kterého jsem byl nadšený. Desítku pod 40 minut jsem naposledy běžel přesně před 5 měsíci, přičemž toto byl 17.nejlepší výkon v historii. 20 minut po závodu jsem pak ještě dal v dalším závodu 800m tempem 3:44, i s tím jsem byl spokojený, a přijemně mě to překvapilo.

Dobře vím, že k dnešnímu výkonu mi velmi pomohlo, že jsem mohl běžet s Vlastou, kterému tímto děkuji. Líbilo se mi i povzbuzování od Pavla Juřici. Tepovku jsem v průběhu závodu vůbec nesledoval, ale vidím, že se stále držela těsně pod ANP 178 (s výjimkou sprintu na konci 5.km) a dále se nezvyšovala, což znamená, že aerobně jsem na tom zřejmě dobře a že mi skutečně vyhovuje chladné počasí. Kdybych se snažil, tak bych možná ještě několik km tempem kolem 4:00 udržel, ale těžko spekulovat. Rozhodně to ale vypadá, že na tom nejsem tak špatně, jak to ještě včera vypadalo a že tedy bych sezonu ještě odepisovat neměl. Samozřejmě je ale potřebné, abych běhal volně i tempově, abych se snažil o zlepšení techniky a abych shodil těch 5 kg tuku, které jsem od podzimu nabral. Všechno toto se ale podařit může.

---



9.3.2013 Modřická desítka 9,7 km

Pořadí: 80. ze 195 běžců (194 doběhlo)

Čas: 40:46

Rychlost:  14,28 km/hod (4:12 na km)

Průměrná TF:  173,8 tepů/min

Profil: velmi mírně zvlněný, silnice a chodníky

Počasí: cca. 8 stupňů, zataženo

Rozložení tempa a tepovky (tepů za minutu):

  

Druhým letošním závodem byl závod BBP v Modřicích, kde jsem již běžel loni i předloni, tehdy vždy první březnovou sobotu, když druhou březnovou sobotu býval Bratislavský Hamburg maraton, avšak letos to bylo naopak. Jak už jsem psal na svém blogu, tak se mi letos zatím běžecky velmi nedaří a neúspěšný byl jak Bratislavský Hamburg, tak tréninková desítka na dráze, kde jsem dosáhl tempa 4:15/km. Bylo tedy pravděpodobné, že ani dnes nepodám dobrý výkon, protože mě běhání moc nejde a navíc se pronese i 5 kg váhy navíc, které jsem od podzimu přibral. Závod jsem se proto rozhodl pojat hlavně jako trénink, protože to byla dobrá příležitost, jak si zaběhat a potkat se s kamarády. Již před startem jsem měl naběhaných skoro 22 km, protože jsem běžel ráno 9,12+1,14 km s kamarádem z baráku, který mě o to ráno požádal a pak jsem běžel i na start 11,21 km, kam jsem musel běžet na své poměry celkem svižně, tempem 5:19/km, abych stíhal prezenci. Zaprezentoval jsem se, zašel na WC, pobavil se s pár kamarády, rozklusal se 0,61 km a připravil se na start. Počasí bylo pro mě běžecky ideální, bylo pod mrakem a nebyla ani zima ani horko.

První kilometr jsem se snažil rozběhnout pocitově umírněně, přestože mnozí závodníci po startu vystřelí, jako by závod měl právě jen 1 km, poté jsem se snažil držet rozumné tempo, ale i tak postupně mírně klesalo. Kamaráda Honzu Tecla, který je též mimo formu, jsem předběhl už asi po 200m, tentokrát běžel na začátku umírněné, což jsme mu před startem radili. Běžel jsem skoro celý závod poblíž několika běžců a dokonce jedné běžkyně, které jsem utekl až v posledním kole. Velmi mě překvapilo, že na začátku druhého ze tří kol jsem před sebou uviděl kamaráda veterána Jirku Brtníka, který běžel výborně. Trvalo mi dost dlouho, než jsem ho doběhl, podařilo se mi to až na 5.km. Povzbuzoval jsem ho, aby běžel se mnou, ale nakonec tempo neudržel a doběhnul 47 sekund za mnou, i tak podal výborný výkon. V posledním kole jsme se vícekrát hecovali s jiným veteránem, Karlem Suchým, a i díky tomu se přiblížili k dalším běžcům a asi i nějaké předběhli. V závěru jsem se snažil zrychlit, ale stejně mi utekl, a v úplném závěru mě předstihli ještě dva borci s rychlým finišem. Doběhl jsem v čase 40:46, což je o 54 sekund hůře než předloni na téže trati (loni jsem běžel ještě rychleji, ale na mírně odlišné trati), přitom při průměrné TF 173,8, což je sice pod ANP, ale i tak výše než by odpovídalo průměrnému tempu 4:12/km. Přesto ale toto mohu považovat za dobrý tempový trénink.

Po závodu jsem se 2 km vyklusal, pak snědl rohlík se sýrem a vypil čaj, pobavil se s kamarády, a vydal jsem se během domů, když jsem uběhl dalších 10,78 km. Tam už na mě čekal další kamarád, s kterým občas běhávám, s kterým jsme dali dalších 9,52 km, celkem jsem tak dnes naběhal 54,08 km. Dle mého názoru byl i přes můj špatný výsledek dnešní den běžecky povedený, jinou věcí ale je, zda mám ještě vůbec šanci vrátit se k podzimní formě. Výkonnost mám nyní někde odpovídající konci roku 2010, což by nebylo špatné, kdybych se od té doby výrazně nezlepšoval. Třeba se mi to ale časem podaří, uvidíme ...

---



2.3.2013 Bratislavský Hamburg (33,82 km)

Pořadí: nedokončil

Čas: 2:40:10

Rychlost:  12,67 km/hod (4:44 na km)

Průměrná TF: 160,8 tepů/min

Mezičas půlmaraton: 1:36:10 (4:33 na km)

Profil: parkový okruh délky 1691 m, rovina

Počasí: cca. 5 stupňů, skoro jasno, místy slabý vítr

Rozložení tempa (čas na km) a tepovky (tepů/min):

     

Prvním letošním závodem se stal Bratislavský Hamburg maraton, který jsem běžel již potřetí. V předchozích dvou letech se mi zde vždy dařilo a výrazným způsobem jsem překonal osobák, letos však byly mé možnosti zcela odlišné, jak již plyne z komentářů v mém miniblogu. Závod se tentokrát uskutečnil již na začátku března, a protože celý únor byl v Brně zasněžený, tak jsem letos na rozdíl od loňska neběžel ani jeden závod a od 5.2. ani jeden rychlejší běh (a i toho 5.2. jsem měl desítku skoro za 41 minut). Únorové kilometráž byla též nižší (428 km oproti loňským 534 km) a též mi zcela chyběly delší běhy, když nejdelší měl 19 km, zatímco loni jsem v únoru měl 6 běhů délky 22-35 km. Kvůli osobním problémům jsem tentokrát nebyl celý únor v psychické podobě a před závodem jsem si tedy nevěřil, navíc jsem se ze stejných důvodů velmi nezdravě stravoval, takže zatímco loni jsem v únoru zhubnul až na předzávodních 61 kg (což jsem znovu měl i na podzim), tak letos jsem se dostal na 66 kg. Zvažoval jsem, jestli vůbec na závod jít, ale rozhodl jsem se, že nutně potřebuji dva dny odpočinku v řeholním domě redemptoristů, kde jsem byl naposledy loni, právě v době Bratislavského Hamburgu, protože už toho na mě bylo příliš a dostával jsem se do velmi melancholických nálad. Když už jsem ale do Bratislavy jel, tak mi připadalo škoda, abych se tam neproběhl.

Pobyt v Bratislavě, kam jsem dojel den před závodem, jsem především přizpůsobil svým duchovním potřebám, chodil jsem na mše a modlitby, bavil se s kamarády řeholníky a podobně. Tomu odpovídalo i mé stravování, na které jsem si též nedával přílišný pozor a hlavně sobotní ranní program, který vůbec neodpovídal tomu, že mám jít na nějaký závod, naopak jsem se po mši a modlitbách normálně nasnídal a vedl pro mě velmi důležitý duchovní rozhovor s kamarádem knězem, takže když jsem skončili, bylo již 9:00, když závod měl start v 9:30, navíc 2,4 km od řeholního domu, bylo tedy vyloučeno, že stihnu start, zejména proto, že jsem neměl nic připravené a navíc jsem již tento den podruhé musel strávit delší čas na WC. Rozhodl jsem se ale, že si přesto do parku zaběhat zajdu, spíše mimo soutěž, neboť jsem věděl, že se pozdní čas toleruje. Vzal jsem sebou na občerstvení jen tři malé láhve vody (kelímky jsem bohužel zapomněl v Brně a čokoládu koupenou k závodu snědl už den předtím), sbalil pár věcí, převlékl se a vyběhl, na místo závodu jsem doběhl po 2,4 km běhu asi 23 minut po startu. Přivítal jsem se s organizátorem Míšou Holíkem, který mě podpořil, abych dal aspoň 10 km či půlmaraton s tím, že je jedno, že nejsem připravený či že jsem přišel pozdě. Vybalil jsem si věci, hlavně zmíněnou vodu, převázal si boty, přesunul se na místo startu a vyběhl, asi půl hodiny po ostatních, kteří už kroužili na okruhu.

I přes to, že jsem věděl, že nemám moc natrénováno, jsem rozběhl tempem kolem 4:05/km, abych otestoval, kolik km takto zvládnu. Věřil jsem, že aspoň 10-15, realita však byla zcela odlišná. Zatímco loni se při tomto tempu tepovka držela kolem 165, viz zde, tak letos vystoupala až nad 180 již po necelých 2 km, přičemž jsem vnímal hlavně to, že se nejsem schopen pořádně odrážet, takže můj běh dost připomíná opatrné "ploužení", které jsem provozoval celou zimu na sněhu, přitom jsem rozklusaný byl z předchozího přesunu na místo závodu. Ještě druhé kolo bylo tempově přijatelné, ale pak jsem začal mít problémy s mírnou bolestí v lýtkových svalech, které nebyly na rychlejší běh zvyklé. Třetí kolo již bylo v tempu 4:30/km a i když bolest svalů ustoupila, tak jsem v dalších kolech nebyl schopen běžet rychleji. Paradoxně, někdy při průběhu 4.kola na mě volal někdo v prostoru cíle, že prý mám zpomalit, že běžím moc rychle a nevydržím, když z hlediska tempa byl opak pravdou, k čemuž se přidal ještě jeden člověk na trati, že maximálně udržím 1-2 kola. Měli pravdu, i když na své běžné poměry jsem běžel velmi pomalu a nemyslím, že takové řeči mě příliš povzbudily. Musím se naučit toto zcela ignorovat ... Desítku jsem měl za špatných 43:40, ale napil jsem se a pokračoval v běhu dál, k čemuž mě povbudil i Míšo Holík, který říkal, že o nic nejde, a že ostatně jsem si přišel jen zatrénovat, jinak bych přišel včas apod. Toto bylo zcela pravda, protože dost výrazně hrálo roli, že jsem běhal od začátku sám a neměl vlastně ani kontrolu, jak na tom jsem, natož abych využil tempa někoho dalšího. Někde po 12 km mě sice předstihl Roman Tománek, ale jeho tempo jsem neudržel ani pár set metrů, naopak jsem postupně zpomaloval a nechtělo se tělu běžet rychleji, i když tepovka byla někde na 155-160. Půlmaraton jsem měl za 1:36:10, avšak říkal jsem si, že ještě chvíli zkusím běžet, zejména pak proto, že mě opět dohonil Roman, kterého jsem se zkusil držet. To se mi tentokrát podařilo poměrně dlouho, více než 3 kola (skoro 6 km), ovšem s velkým úsilím, když tepovka byla na toto tempo vysokých 170-175 (viz grafy výše). Protože jsem měl už jen dvě láhve vody, a protože jsem se snažil udržet tempo s Romanem, tak jsem druhou láhev vzal až na konci 14.kola (po 23,6 km) a spíše si pomocí ní umyl obličej a krk, než se pořádně napil. Na běžných maratonech přitom vodu beru k polití či napití každé 2,5-5 km. Každopádně mi běh s Romanem pomohl ke zvýšení tempa, avšak též ke zvýšené únavě, takže jsem ho na konci 16.kola (27.km) nechal utéct. Mou chybou ovšem bylo, že jsem v tento okamžik neodstoupil, ale rozhodl se na trati pohybovat dál, když mě napadaly i takové myšlenky, že toto může být můj poslední maraton v životě, že i tak jsem asi na trati na druhém místě (po zohlednění pozdějšího startu) a že už to do cíle doklušu. Zajímavé je, že jsem vnímal i poněkud neobvyklé problémy, jako byly potničky pod oběma pažemi, či otlačeniny na palcích nohou, což NIKDY nemívám, ale bylo to zvládnutelné.

Další tři kola už byla špatná, velmi jsem zpomalil, tempo se dostalo nad 5:00/km, ale nedokázal jsem běžet rychleji. Zbývající vodu jsem přitom šetřil, abych ji vzal po 19.kole (32,2.km), když mě nenapadlo požádat Míšu či někoho dalšího o další příděl z jejich zásob. Věřil jsem ale, že mi to bude stačit a že v pohodě doklušu do cíle v čase kolem 3:25, což se ale nestalo, neboť asi 200m před koncem zmíněného 19.kola mě začalo silně píchat v pravém boku. Doklusal jsem tedy do cíle, vzal zmíněnou vodu a zkusil přejít do chůze a při ní se řádně napít, osvěžit se a prodýchat se. Hodila by se mi teď i nějaká čokoláda, ale neměl jsem ji, stejně jako jsem neměl žádný cukr ani nic sladkého ... Po asi 200m jsem přešel do klusu, ale i když nejprudší bolest ustoupila, tak jsem tlak stále cítil. Někde ve třetině okruhu mě předběhl Roman Fišera, který se ptal, zda mám nějaké problémy, a správně mi pak poradil, abych se na to v tomto případě vykašlal. Snažil jsem se klusat, ale stejně to moc nešlo a když jsem se blížil do cíle dalšího okruhu, tak jsem usoudil, že už by to stacilo, protože bych sice maraton v čase kolem 3:30 asi dokončil, ale bylo zde riziko následných zdravotních problémů. Doklusal jsem až do místa startu, abych měl celé kolo, které bylo o sto metrů za cílem, kde jsem zaslechl slovo "havárie", trochu s výsměšným podtextem, ale opravdu jsem nevnímal, od koho to bylo. Borců tam bylo už celkem dost, protože někteří neběželi celý maraton a jiní sice běželi maraton, ale startovali dříve, nicméně posměch byl bez znalosti okolností namístě. Na druhé straně, já bych rozhodně i při bolesti dokázal běžet rychleji a asi i doběhnout do cíle, ale proč bych to dělal? Chci běhat zítra, za týden, za měsíc, dnes by výsledek stejně nebyl nijak excelentní, tak proč riskovat? Ano, měl jsem být schopen posoudit objektivně své možnosti a na začátku neběžet tak rychle, a nebo aspoň po půlce neběžet těch několik kol s Romanem (jeho čas byl 3:07:44), ale nezjistil bych tolik, jako takto.

Každopádně bych rád přišel na příčinu píchání v boku, protože mám dojem, že velmi slabý tlak jsem tam cítil i další den odpoledne, při obyčejné chůzi (mohlo souviset i s přejezením se sladkostí a dalších jídel na obědě při oslavě) a hlavně se tento problém opakovaně vyskytuje při různých závodech, někdy i v intenzivní podobě, například na pražském půlmaratonu v roce 2011 (viz zde) nebo po doběhu letošních Běchovic (viz zde). Mé pozorování je takové, že problém se vyskytuje hlavně tehdy, pokud z nějakých důvodů nedodržuji správný pitný režim a možná to může mít souvislost i s nevhodným stravováním před závody. Ostatně, pár hodin po závodu (po obědě) jsem měl průjem, takže toto by na nevhodné stravování ukazovalo, spolu s dvěma stolicemi před závodem.
Pořádně si prostuduji své záznamy (sousloví "v boku" tam vidím 9x) a popřemýšlím, co s tím, a též pohledám něco po internetu. Nerad bych, aby to byl příznak nějakého vážnějšího problému, a souviselo to například s dlouhodobě horšími jaterními testy po mononukleoze, kterou jsem přitom měl již před hodně lety. Buď, jak buď, výsledky konkrétních závodů nejsou pro mě tak důležité, abych se přemáhal, a dobíhal navzdory problémům, protože i když jsem výkonnostně orientován, tak rozhodující je dlouhodobá výkonnost, u níž je zdraví na prvním místě. To, že mi nevyšel jeden závod, vůbec neznamená, že někdy v tomto roce nemohu zaběhnout výrazně lépe, ostatně každoročně mám několik závodů nepovedených, a nikdy to ničemu nevadilo. Jsem rád, že Míšo Holík přijal mou omluvu a nedělal z mého učinkování na jeho závodu žádnou tragédii - ostatně měl plně pravdu, že doma bych se k takovému běhu neodhodlal, takže to byl kvalitní trénink. Problémy po závodu ustaly (díky Míšovi jsem se napil minerálky a snědl kávenku, za což mu moc děkuji), takže jsem v pohodě doběhnul 2,8 km do kláštera na oběd a v podvečer pak měl chuť ještě klusat dalších 12,5+3,5 km přes různé části Bratislavy, byť velmi pomalu. Po dlouhé době jsem pak za den naběhal 55 km a po třech týdnech jsem se dostal v týdnu nad 100 km, přičemž mě hlavně ten podvečerní běh bavil, za což jsem byl rád.

V Bratislavě jsem prožil velmi pěkné dny, takže jsem rád, že jsem tam jel. Pokud se jedná o mé další běžecké cíle pro tento rok, tak myslím, že ještě nic není ztraceno. Především musím běhat nadále pro radost a pro zdraví, a jakmile se mi podaří překonat aspoň některé neběžecké překážky (vedoucí k melancholickým stavům), tak budu mít více motivace k tomu, abych překonával i ty běžecké, přičemž cestu do určité míry znám. Nejdůležitější je, že usoudím-li, že má pro mě cenu se pokoušet dále zlepšovat, tak musím nadále jít cestou, které věřím a která mi vyhovuje. Chce to hodně trpělivosti a sebeovládání, ale to do určité míry mám. Děkuji všem, kteří mě na této cestě podporují.

---

Návrat na přehled závodů