28.9.2019 Starolískovecká sedmička cca. 6,7 km

Pořadí: 4. ze 6 běžců

Čas: 35:18,6

Rychlost:  11,38 km/hod (5:16 na km)

Průměrný tep:  173,4 tepů/min

Průměrný výkon dle STRYD:  239 W

Průměrná kadence dle STRYD:  184 kroků/mim

Profil: 7 mírně zvlněných asfaltových okruhů, včetně obrátky o 180 stupňů a několika ostrách zatáček

Počasí: cca. 20 stupňů, zataženo, později slunečno

Grafy výkonu, kadence a tepu:

Původně jsem chtěl běžet závod na 1400m s převýšením +257m na Inovec, až nad Trenčínem, ale kvůli komplikované dopravě "na poslední chvíli", kdy bych nemusel ani stihnout start, jsem nakonec neodjel. Koukal jsem, jaké závody se běží v Brně a narazil jsem poblíž svého bydliště hned na dva závody, Kozí běh v Nebovidech a Den radnice ve Starém Lískovci. Kozí běh byl v přírodě, ale měl v součtu 200m klesání (stejně tak stoupání), tady jsem počítal, že to bude skoro rovina. Protože si ale kámoš z baráku chtěl ráno zaběhat, na Kozí běh jsem definitivně nešel, byť jsme dali přes 15 km v kopcích, včetně právě Nebovid. Uvažoval jsem, zda na polední závod půjdu, ale měl start jen 2 km od mého bydliště a i díky podpoře kamarádky jsem nakonec vyrazil. Počasí bylo velmi nejisté, bylo dost vlhko, chvílemi i mrholilo, ale pak se to vybralo a bylo slunečno, možná až moc. :-) Závod probíhal v areálu, kudy občas běhávám, dříve pravidelně. Napřed byl závod dětí na koloběžkách, pak v běhu na 400m a pak na 1000m, teprve pak byl závod dospělých (nad 16 let), aspoň jsem ale stihl zjistit, kudy se běží, když závod na 1000m probíhal na stejné trase, jako závod dospělých, byť oni běželi jedno kolo a my sedm. Napřed se běželo do velmi mírného kopce asi 300m, pak byla obrátka, běželo se 200m zpět, pak zatáčka doprava a poté doleva s mírným zhupem dolů, pak běh kolem hospody, přeběh na silnici a na zatáčce s větším poloměrem doběh do mírného kopce do cíle. Dětí běhalo celkem dost, dospěláci se přihlásili jen čtyři muži a dvě ženy, závod měl společný start i společné vyhláśení, bez kategorií. Protože mé boty Salming Race už jsou poškozené, na asfalt jsem vzal raději Saucony, ve kterých ale moc neběhám, přesto jsem věřil, že jsou na tento povrch lepši. To byla pravda, nicméně se časem ukázal nezvyk na to, tak těžko říct, zda rozhodnutí bylo správné. Jinak jsem si od závodu moc nesliboval, na rovině mi to trvale nejde.

V prvním okruhu jsem zjistil, že jsem běžel celkem svižně, tempem kolem 5:00/km, přesnější údaj ale nemám, protože gps měření bylo špatné a kola jsem neukládal. Běžel jsem ale podle výkonu, nastavil jsem pípání pod 225W, to v prvním kole zaznělo jen na zhupu před hřištěm. Byl jsem na třetím až ćrvtrém místě spolu s jedním mužem, když první dva muži se rychle vzdálili, jedna slečna byla těsně za námi a poslední byla pomalejší. Ve druhém a třetím kole jsem zjistil, že do mírného kopce (stoupání kolem 1%) na soupeře běžícího se mnou naženu několik sekund, po obrátce je ale zase ztratím, na konci 3.kola mě i na chvíli předběhl, ale ještě těsně před cílem jsem ho předběhl zpět. Bohužel jsem měl dost vysoké tepy a vícekrát jsem i kašlal a smrkal, bylo mi i dost teplo, jak se oteplilo a asi jsem byl i nervozní z šance být na bedně. Bylo mi jasné, že mu musím utéct nejpozději do poloviny sedmého kola, protože ve finiśi převážně s mírného kopce nemám šanci. Celkem jsem se snažil, celou dobu jsem byl před ním, ale náskok se nedařilo zvyšovat, nejvíce jsem měl vždy tak 7-8 sekund před otočkou, nejméně tak 2 sekundy před cílem. Poslední kolo jsem se znovu snažil a věřil jsem, že mám náskok už dostatečné, ale po obrátce mě začalo mírně táhnout do levého lýtka a vůbec mi to nešlo, ale ještĚ před zhupem jsem měl pár sekund náskok. Zde jsem ale tuto část proběhl i dle grafu výkonu nejhůř ze všech kol a soupeř se předehnal přede mě. Moc jsem se snažil, seběhl jsem si i na krajnici, abych trochu uvolnil nohám, navíc na mě volali z hospody, že jak to, že mě soupeř předběhl, ať se snažím. To jsem se snažil, ale nevyšel mi ani seběh na silnici s otočkou, soupeř měl náskok asi 3 sekundy. Přesto jsem se nevzdal a zkusil zrychlit, byť jsem už spíše pajdal. Posledních asi 30m jsem se začal přibližovat, doběhl jsem jen těsně za ním, podle pořadí o 0,3 sekundy, s vysokým tepem, až 188. Fakt jsem více do toho dát neuměl a velmi mě tento výsledek mrzel. Další závodnice skončila za mnou asi o půl minuty, poslední jsem předběhl o kolo.

Deklarovaná délka kola byla 1000m, ale dle gps jsem naměřil méně, dle fotomap bylo odhadem 960m, počítám tedy délku závodu na 6,7 km, i když kdoví, třeba to mělo i víc. Tempo při délce 6,7 km by vyšlo kolem 5:16/km, z toho první kola kolem 5:00/km. Asi to je maximum, jaké jsem byl schopen na této trati aktuálně dát, i tak to bylo lepší, než jsem myslel, byť výkon 239W je dost nízký, když na závodech v horách jsem měl při 53 minutovém závodu průměr 281W a toto mělo jen 35 minut. Tepy jsem ale měl vyšší teď. Bohužel ale postupně rostla únava, asi i kvůli těm vysokým tepům a neudržel jsem tempo a výkon prvních kol (v prvnim kole průměr kolem 250W), jinak bych to 3.místo asi udržel. Počkal jsem si ještě na vyhlášení a pak doběhl domů, odpoledne jsem pak dal ještě přes 10 km v oboře Holedná, běželo se mi velmi dobře. Obávám se, že na rovinatých závodech na asfaltu ještě dlouho nezaběhnu dobře, nicméně to bylo zajímavé zpestření!

11.9.2019 Triexpert cup Anthropos 6 km

Pořadí: 248. z 276 běžců

Čas: 33:35

Rychlost:  10,72 km/hod (5:36 na km)

Průměrný tep:  157 tepů/min

Průměrný výkon dle STRYD:  227 W

Průměrná kadence dle STRYD:  180 kroků/mim

Profil: první km mírně do kopce, poté výrazně do kopce, poté z kopce a zpět po stejné trati výrazně do kopce, poté z kopce a doběh mírně z kopce

Celkové převýšení: přibližně 70 metrů

Počasí: cca. 22 stupňů, slunečno

Grafy výkonu a tepu:

Foto:

Závodu jsem se zúčastnil spíše "náhodou", protože jsem odpoledne zjistil, že výjimečně nevyžaduje systém, který dohlížím, můj dozor, neboť vybral symboly, které nemůžeme zobchodovat, a navíc jsem věděl, že se zúčastní i můj taťka, s kterým jsem dosud nikdy neběžel žádný závod, tak jsem to chtěl změnit. Předem jsem věděl, že mi trasa nebude moc vyhovovat, protože mi sice jdou běhy do kopce, ale po rovině a s kopce vůbec ne. Samotný závod byl dle očekávání, dle tepu, tepovky i porovnání se soupeři jsem běžel mnohem lépe do kopce než s kopce, rozdíly byly velké. Doběhl jsem o asi 6,5 minuty pomaleji, než jsem na této trati běžel před 9 lety, ale i tak jsem měl o něco lepší čas, než jsem očekával, byť samozřejmě slabý, o čemž svědčí i pořadí. Přesto jsem ale rád, že jsem se závodu zúčastnil!

27.7.2019 Běh na Lysou horu 8400 m (převýšení +704m) - mistrovství Moravy a Slezska

Pořadí: 41. ze 103 (muži B 13. z 26, MMaS 7. ze 14)

Čas: 53:00

Rychlost:  9,51 km/hod (6:19 na km)

Průměrný tep:  175,6 tepů/min

Průměrný výkon dle STRYD:  281 W

Průměrná kadence dle STRYD:  182 kroků/mim

Počasí: cca. 22->16 stupňů, zataženo, ke konci mlha, vysoká vlhkost

Profil: téměř celou dobu stoupání, s výjimkou úseku mezi 2. a 3.km, asfalt

Grafy: (aktuální křivky červeně, křivky z roku 2016 modře)

Foto:

Závodu na Lysou horu, který vede po silnici z Papežova, jsem se chtěl zúčastnit už v roce 2016. Tehdy jsem i na místo závodu přijel, ale kvůli špatnému dopravnímu spojení jsem tam musel přijet skoro o 3 hodiny dříve, a nechtělo se mi čekat na start, když bych se pak špatně dostával domů večer. Proto jsem si Lysou vyběhl závodním tempem, za tehdy velmi slušných 48:14, což bylo tempo 5:45/km. O rok později jsem se chtěl zúčastnit znovu, ale nějak nevyšla v den závodu domluva s kamarádem, a nakonec jsem vůbec neodjel. Letos jsem to ale chtěl zkusit, když jsem přitom věděl, že se jedná o mistrovství Moravy a Slezska a měl přislíbeno, že se zúčastní i kamarád z Bruntálu, který mi pomůže překonat problém s cestováním.

Pár týdnů před závodem jsme se byli s kamarádem po závodní trati proběhnout, měli jsme čas 1:14:30, byl to fajn výlet. Úplně jsem z toho nemohl usuzovat na své možnosti při závodu, ale aspoň jsem věděl, co mě o pár týdnů později čeká. S kamarádem jsme pak byli i na Pradědu a já sám zkoušel běhat po různých tratích s obdobným sklonem v Brně a okolí, žel výrazně kratších. Věděl jsem, že ani zdaleka nejsem v takové formě, jako jsem byl v roce 2016, navíc mám i několik kg navíc, ale věřil jsem, že úplná ostuda by to tam nebyla. Poslední dva týdny před závodem se ale začaly kupit problémy a cítil jsem se velmi nejistě. Naštěstí mě ale napadlo se svěřit v jedné pohodové facebookové skupině, kde mě povzbudili, abych to zkusil, navzdory všem problémům. Problémy poslední týden před závodem kulminovaly, byl jsem pak i hodně unavený a přišlo i výraznější zahlenění, den před závodem pak přišlo i nepříjemné soudní rozhodnutí, které pak vedlo i k dalšímu napadání mé osoby a velmi špatnému spánku. Ráno jsem se cítil příšerně, navíc mě i dost bolelo břicho, ale rozhodl jsem se i tak na závod odjet, navzdory všemu, dokonce jsem i proto použil ráno klystýr, abych pak neměl problémy s tím břichem. Cestování bylo též náročné, protože vlak měl výluku a musel jsem jet i autobusem, ale dorazil jsem do Ostravy, kde už na mě čekal kamarád, s kterým jsme zašli i do cukrárny. To mi dost zlepšilo náladu, cestu na místo závodu jsem už zvládl dobře, ale po dojetí tam jsem byl opět unavený.

Problémy jsem měl i s technikou, protože se mi postupně pokazila tlačítka na gaminovi a ve čtvrtek se mi pak definitivně urvalo i zapínání, naštěstí jsem ale zašel za hodinářem, který mi pomohl použít část z jiného přístroje – toto řešení bylo ovšem jen velmi dočasné, ale na závod fungovalo. Abych si ale zvýšil motivaci pro závod, tak jsem v reakci na velké ztráty spojené s kauzou, kde se angažuji, koupil nový měřič výkonu STRYD, když cena 4 500 Kč mi proti tomu přišla zanedbatelná. Měřič přišel v úterý, tedy 4 dny před závodem, ale byl dost jiný, než ten, který jsem používal před 1-2 lety. Ale už skutečnost, že toto přišlo, mi pomohlo najít motivaci pro testovaní před závodem, a trochu jsem věděl, jaký výkon odpovídá času, který bych mohl zaběhnout. Věděl jsem, že času kolem 50 minut by odpovídal výkon 300W, ale tušil jsem, že takový čas nedám, výkon jsem pak nastavil na 270-360W, byť k nastavení jsem musel použít vatové tyčinky do uší, když tlačítka garmina jsou vesměs upadlá.

Po přijetí na místo závodu mě potěšilo, že je zataženo, takže nebude vedro. Bohužel jsem ale byl dost unavený z cestování, tak jsem se byl proběhnout nad místo prezence na cestu podél řeky. Bylo tam velmi příjemně, ale běželo se mi velmi špatně, celou cestu jsem smrkal, místy se i dávil a cítil velmi těžké nohy, ale věděl jsem, že to je potřebné, celkem jsem dal necelé 3 km a pak s kamarádem 1 km na start. Závodu se mohlo účastnit odhadem 150-200 lidí, ale znal jsem kromě kamaráda jen veterána Šmídu, se kterým jsem se i pozdravil, a pak pár lidí od vidění. Předpokládal jsem, že s veteránem Šmídem jsem na podobné úrovni, jedná se o veteránského mistra Evropy do vrchu v kategorii mužů nad 70 let, tak bych si ho měl všímat i při závodu, protože jsme se spolu už utkali na více závodech. Předně jsem se ale chtěl řídil svými hodinkami a nastavením výkonu, když jsem přitom nemohl zobrazit nic jiného, jen aktuální výkon, průměrný výkon a aktuální tep, neboť obrazovky nejde snadno přepínat (kvůli upadlým tlačítkům).

První km vedl do prudšího kopce. Spousta lidí to tam rozeběhla na můj vkus moc rychle, ale pohled na hodinky mě trošku držel při zemi. V druhém km pak naopak vedl k tomu, abych trochu přidal, předběhl jsem i zmíněného Šmídu. Bylo zataženo, ale dost vlhko, výrazně jsem se už v této části potil.

Další km vedl napřed do kopce, ale pak následovalo jediné klesání na trati. Tentokrát mi to šlo ještě hůře než obvykle, předběhlo mě tam asi 10 lidí, i výkon prudce klesl, viz grafy výše. Věděl jsem však, že bude ještě následovat dost km do kopce a tušil jsem, že většinu z těch, kteří mě předběhli, opět předběhnu. Doufal jsem, že mezi nimi bude i pan Šmída, ale toho jsem až do konce závodu nezahlédl, běžel stále přede mnou.

Na čtvrtém a pátém km jsem nicméně předběhl dost lidí, ale bylo to velmi náročné. Pak trať přešla na nejprudší část, pocitově to bylo velmi náročné, ale výkon mi hodinky ukazovaly nízký, proto jsem se zde velmi snažil. Ignoroval jsem i neobvykle vysoké tepy, které mi přístroj ukazoval, snad se i jednalo i chybu měření, kdoví? Ale fakt to bylo těžké, když více lidí zde jen chodilo, či střídalo běh s chůzí. Na 6.km pak naštěstí byla občerstvovací stanice, kde jsem se trochu napil a zbytek vylil na hlavu, ale osvěžení pomohlo jen na chvíli. Čím výše jsme byli, tím byla vyšší vlhkost vzduchu, tím více jsem tu i smrkal a navíc se mi i mlžily brýle.

Po 7.km jsem byl pocitově velmi vyčerpán, ale zbývalo ještě 1,4 km do cíle. Sklon trati trochu klesal, ale to byla v porovnání s mými soupeři spíše nevýhoda. Trochu jsem pak litoval, že trať vede po asfaltce a ne terénem po sjezdovce, že se ještě budu trápit dlouho. Asi 0,6 km před cílem mě doběhl jeden kluk, který běžel dost nerovnoměrně, střídal běh a chůzi, minuli jsme se vícekrát. Utekl mi až asi 150m před cílem. Posledních 100m pak vedlo po rovině, to se mi běželo úplně nejhůř, motala se mi i hlava a předběhli mě tam asi dva další lidé a jeden byl těsně za mnou, do cíle jsem se doslova dopotácel. Čas jsem naměřil 52:59-53:00, oficiální čas neznám, tedy o necelých 5 minut pomalejší než v roce 2016, průměrný výkon vyšel 281W, ale v podstatě oboje bylo nepříliš daleko od optimistického plánu. Pořadí bohužel neznám, ale doběhla za mnou spousta lidí, asi jsem byl v první polovině. Přesto mě ale mrzelo, že jsem prohrál s tím p.Šmídou, ale líbilo se mi, že mi fandil při tom doběhu, kde jsem se trápil nejvíc.

Po doběhu jsem se napil a byl se vyklusat po trati, kde jsem pak i potkal kamaráda, který pak doběhl za 1:10:58, tedy o 3,5 minuty lépe, než jsme měli spolu v červnu. Já si mezitím vyběhl i tu sjezdovku až na vrchol Lysé - asi jsem byl jediný blázen, který běžel i tam.  Pak jsem se znovu napil, vyfotil s kamarádem a zašel s ním na polévku do chaty. Bohužel tam ale na mě dolehlo to veškeré vyčerpání, dokonce mě i natekla dáseň po čtvrtečním výkonu u zubaře a rozbolel mě spravovaný zub. Cesta dolů pak byla pro mě obrovským trápením, cupital jsem tempem nad 10:00/km a doufal, že to přežiji, dole jsem se cítil ještě hůř … Jak jsem pak s kamarádem dojel do Ostravy, bylo mi už trošku lépe, a když jsem se tam pak donutil k běhání kolem synovského nádraží, kde jsem potkal i různé alkoholiky a aktuálně fetující lidi, tak únava postupně mizela, zvládl jsem pak i cestování domů, po zchlazení mě pak i přestala bolet ta dáseň a dokonce pak zmizelo i to zahlenění! Další dny už jsem se cítil dobře, dokonce mě napadlo běhat na dráze, či jsem zaběhl osobák na jedné z tratí, kde běhávám, závod mi tak určitě pomohl, byť byl velmi náročný. Snad jsem i díky tomu lépe zvládl ty stresové situace, ve kterých jsem byl poslední dny.

Hlavním negativem závodu je, že dosud není zveřejněna výsledková listina, ale to není úplně podstatné. Myslím, že jsem běžel na hranici svých možností, lépe to prostě nešlo. Udělal jsem přitom pro dobrý výsledek maximum, byť odstup skoro 5 minut na výkon z roku 2016 je velký. Na vítěze jsem dnes ztratil necelých 14 minut, přibližně třetinu jeho času, to považuji za přiměřené. Jsem ale rád, že se mi podařilo dát do závodu přibližně sto procent úsilí a že byť jsem se pohyboval na hraně, tak jsem ani nezkolaboval, ani se nezranil, a můj zdravotní i psychický stav se závodem naopak zlepšily. A o to šlo především! Poděkování patří Petrovi, bez něhož bych tam nejel, tak všem, co mi fandí, bez ohledu na to, jestli se daří více či méně. Věřím, že ještě nějaké další závody přijdou a třeba se na nich podaří dosáhnout ještě lepšího výsledku, než tady. Důležité ale je, aby mě to bavilo a pomáhalo se lépe vyrovnat s ne úplně lehkými situacemi, ve kterých se nacházím, a které i mé výsledky ovlivňují více, než by se mohlo zdát.

Edit 2.8.: pořadí už je, dopadl jsem lépe, než jsem čekal, celkem 41.místo ze 103, kategorie muži B 13. z 26, kategorie Mistrovství Moravy a Slezska 7. ze 14, viz zde.

15.6.2019 Svitavy (MČR veteránů) 10 000 m

Pořadí: 7. z 8 mužů (7 dokončilo)

Čas: 60:24,71

Rychlost:  9,93 km/hod (6:02 na km)

Průměrná TF:  157,5 tepů/min

Profil: 400 metrová dráha

Počasí: cca. 30 stupňů, slunečno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

To, proč jsem se závodu na 10000m zúčastnil, a co němu pŕedcházelo, je v komentáři k závodu na 5000m chůze, viz zde. Počasí už bylo skoro tropické a bylo jasné, že to bude trápení, byť byla připravena i osvěžovací stanice, navíc mě už i vyčerpala ta chůze. Dalśí problém byl, že pořadatelé v tomto závodu nedali připínací čísla, jak byla v chůzi, ale látková přetahovací, která mají část zezadu i zepředu, a ta jsou přetažena přes ramena. S těmito typy čísel se mi vždy běhalo špatně - nikdy jsem je nedokázal dobře zavázat a vždy v průběhu závodu z ramen padala, to bylo i dnes. Závodu se zúčastnilo 8 mužů a běžela s námi i jediná žena. Je s podivem, jak málo lidí, hlavně žen, mistrovské závody běhají, byť mi bylo jasné, že kroužit v parnu 25 kol není asi příliš atraktivní. ;-)

Od prvního kola jsem byl poslední, budoucí vítěz mě předběhl o kolo už po dvou svých kolech. Já se snažil běžet své, po pár kolech bylo jasné, že reálný cíl je dát 10 km těsně pod hodinu, což znamenalo běhat kola za 2:24. Dost jsem se snažil, ale vůbec mi to nešlo, bylo horko, nedokázal jsem se dobře odrážet a ještě jsem cítil obouchané paty z té chůze. Ale chtěl jsem dokončit, když už jsem závod zahájil. Občas jsem vzal nějaký kelímek vody k napití se a k polití, ale snažil jsem tím šetřit, protože mě to i trochu rozptylovalo a proti vedru to úplně nepomáhalo. 5 km jsem měl za 29:30 a i další kola běhal tak, že to vypadalo, že čas 60 minut dám. To trvalo aź do 45.minuty běhu, tedy asi do 7,6.km. V následujícím kole jsem ale zjistil, že už jsem na trati zůstal sám, že už jsem všichni v cíli a najednou mi to vůbec nešlo, bylo to děsné, velmi jsem zpomalil a uvažoval, že to snad ani nemám zapotřebí. 8 km jsem měl za 47:59, to by se ještě dalo stihnout, ale podobně špatné bylo i další kolo. Jak jsem ale zjistil, že už to pod hodinu nedám, tak ta největší krize odpadla, další kola už jsem běhal sice pomalu, ale obdobně, jak prvních 19 kol, a výsledný čas byl 1:00:24 - těch 24s jsem ztratil v 20. a 21.kole. Dost mě to mrzelo, že jsem ani tak málo ambiciózní cíl nedal, nicméně nikdo se mi tam za čas nad 60 minut nesmál, dokonce moderátor i diváci při doběhu povzbuzovali a přišlo mi, že vlastně nad tom úplně nezáleží, jestli mám 59:59 či 60:24. Akorát jsem měl dost žízeň a byl jsem pak i trochu spálený ... Nakonec jsem byl sice poslední, ale ne tak docela, protože jeden závodník nedokončil.

Pár minut po doběhu jsem se rozhodl, že si zajedu ještě do nedaleké České Třebové a tam si zaběhám v tamních kopcích, včetně sjezdovky Peklák. Bylo sice horko a byl jsem tam unavený, přesto tam ale to běhání bylo fajn a poznal jsem i místa, kde jsem dosud nebyl. Řekl bych, že jsem se rozhodl dobře, že to pěkně doplnilo mé závodění. Paradoxně pak byl nejlepším až úplně poslední běh, kde jsem na Farské ulici dokázal do prudkého kopce běžet i v únavě a vedru dobře. Co se týká závodů na dráze, asi to není teď pro mě, ale za zkoušku to stálo. Důležité pro mě je, že jsem to zkusil a že jsem dokončil, byť čas byl o více než polovinu horší, než při mé účasti v roce 2013, kdy jsem v Olomouci na veteránském mistrovství měl 39:55. A co se týká těch krizí, nedá se jich zbavit, pokud aspoň občas podobné závody nezkusím - ostatně ohlédnu-li od času, tak 7.místo na MČR veteránů není špatné. ;-) A celkově ten den byl fajn, a to je hlavní!

15.6.2019 Svitavy (MČR veteránů) 5000 m chůze

Pořadí: DQ ze 7 mužů (v kategorii M35-59 ze 4)

Čas: 26:14 / 3 km

Rychlost:  6,86 km/hod (8:45 na km)

Průměrná TF:  142,7 tepů/min

Profil: 400 metrová dráha

Počasí: cca. 25-30 stupňů, slunečno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Foto

Letošní mistrovství České republiky veteránů se konalo ve Svitavách, kam je celkem dobré dopravní spojení, horší však je, že mám dlouhodobou krizi při běhání na rovině, natož na dráze. Věděl jsem, že se na mistrovství připravuje můj kamarád, který se ale zranil, a dále jsem si všiml, že je přihlášen jiný kamarád, který chodí i běhá. Přestože v den závodu byl závod BiGy run ve sprintu do vrchu, kde jsem loni byl druhý, tak jsem se ve středu v noci, tedy těsně před uzávěrkou, přihlásil na závod na 10000m běhu. Na MČR jsem startoval v roce 2013 a pak v roce 2014, kdy jsem dokonce vyhrál závod na 5000m (v absolutním pořadí dle časů, před přepočty). Bylo mi jasné, že letos toto nehrozí, naopak bude úspěch, pokud dám čas pod 1 hodinu, byť tempem 6:00/km dokážu běžet i do kopce se sklonem nad 10%. Navíc mělo být horko, ještě k tomu se mi rozpadly oba páry bot, ve kterých jsem běhal, a dokonce upadlo tlačítko Garminu. Ještě k tomu jsem i kvůli horku špatně spal, ráno se mi vůbec nechtělo na závod vyrazit, ale řekl jsem si, že se donutím, když už jsem se přihlásil. Kombinací běhu a tramvaje jsem dorazil na nádraží a sedl na vlak, kde cestoval i můj kamarád Tom, s další členkou Morendy Lenkou, oba měli jít závod na 5000m chůze. S oběma jsme o chůzi povídali ve vlaku, a pak mě napadlo, že bych ji mohl zkusit, že bych stejně čekal na závod na 10000m, který startoval až po ní. Věděl jsem sice, že je možné, že mě diskvalifikují, ale na druhé straně mě Tom povzbudil, abych to zkusil, že jsou jen tři přihlášeni v kategorii mužů 35-59 let a mohla by z toho být i bedna, kdyby někdo nenastoupil či nedokončil.

Přesun na stadion jsme dali asi 2 km během, Tom naštěstí měl uložené místo, kde se závod koná, tak jsme nebloudili. Na stadionu jsem se zaregistroval na běh a dopsal i na chůze. Věděl jsem, že běh je hned po závodu v chůzi a byl jsem rozhodnut, že 10 km nepoběžím, pokud mě nechají 5 km dojít. Na dráze jsem pak zkusil kolo chůze, kolo běhu a pak tam více popíjel a trochu si i pocvičil. V závodu s námi šly i ženy, bylo nás celkem dost. Mým jediným cílem bylo snažit se jít tak, abych došel, tedy splnil pravidlo bez letové fází a s nataženým kolenem. Byl jsem přesvědčen, že letovou fázi při chůzi nemám a že si musím jen pohlídat, abych se snažil propínat koleno při dopadu. Počasí bylo už slunečné a teplé, ale bylo mi jasné, že u chůze se do moc vysokých tepů nedostanu ...

První kolo chůze jsem šel svižněji, ale hned po 200m mi jeden rozhodčí řekl, že to není chůze a ukázal varování pro letovou fázi, což mě překvapilo, po 600m jsem pak na tabuli viděl i první návrh na vyloučení, když k vyloučení dojde po 3 takových návrzích. V dalších kolech jsem viděl varování od dalších rozhodčích, dvě za letovou fázi a jedno až dvě za nedopnuté koleno. Koleno jsem chápal, letovou fázi ne. Když po 1600m jsem viděl druhý návrh na vyloučení, opět za letovou fázi, záměrně jsem zpomalil, až jsem šel pomaleji, než chodím někdy cestou z obchodu. Dával jsem si velký pozor a myslel jsem, že mě nechají dojít, když jsem přitom šel poslední. K tomu bohužel nedošlo, po 2980m jsem viděl červenou kartu a na tabuli zjistil, že i třetí vyloučení bylo za letovou fázi, tak jsem došel po trávě do cíle, abych měl 3000m a zastavil hodinky. Bylo mi jasné, že má chůze podle pravidel nebyla, nicméně letové fáze jsem si nevšiml já, ani mí spoluchodci/soupeři, toto je pro mě záhadou. Nicméně, mám prokázáno rozhodčími, že i to, co považuji za chůzi, je běh, tím spíše musí být během to, co za běh považuji i sám.. :-) Škoda, že už dosloužil i měřič výkonu STRYD, protože by mě zajímalo, co naměřil z hlediska výkonu, kadence a případně i vertikální oscilace a dob kontaktů.

Přestože jsem šel jen 3000m, tak mě to hodně vyčerpalo, hlavně jsem si obouchal paty, kde se pak odpoledne udělaly i puchýře, neboť přes patu nejsem zvyklý dopadat, navíc ve skoro nových botách. Kámoš Tom došel na 2.místě, těsně poté, co jsem byl diskvalifikován. Chvíli jsem přemýšlel, jestli mám závod na 10000m běžet, ale pak jsem si řekl, že nemohu nic zkazit, že to zkusím a uvidím, více viz komentář. Každopádně jsem si ověřil, že závody chůze nejsou pro mě, toto byla téméř jistě má derniéra. :-) Ale nelituji, že jsem to i tentokrát zkusil. :-)

2.6.2019 Okolo Výhonu 5,6 km (cca. 250m nahoru a 250m dolů)

Pořadí: 42. z 59 (57 dokončilo)

Čas: 36:06

Rychlost:  9,31 km/hod (6:27 na km)

Počasí: cca. 25-30 stupňů, převážně slunečno

Profil a povrch: prvních 1,8 km stoupání k rozhledě po asfaltu, šotolíně a trávě, pak 2,5 převážně terénní miniokruhy s prudkými klesáními a stoupáními, posledních 1,5 km klesání zpět na start, převážně šotolína a asfalt

Rozložení tempa a tepovky (čas na km, tepů za minutu):

Foto:

Závod Okolo Výhonu jsem běžel zejména z důvodu, že má duchovní rozměr. Už loni jsem ho běžel, vyhrál jsem tehdy po boji s kvalitními soupeři lidový běh, ve kterém se běželo jen do vrchu, 1,8 km s převýšením +165m. Letos jsme se ale s pořadateli dohodli, že lidový běh necháme pro méně zkušené a že zkusím hlavní běh, byť mi toto profilově nesedí - záměr byl rychleji vyběhnout nahoru a pak odstoupit, či se nějak dopravit dolů. Bohužel jsem byl v týdnu závodu dost nachlazený a bylo i horko, přesto jsem se rozhodl to zkusit a podpořit tak i dobrou věc, když výtěžek startovného jde na podporu ekumenického místa, které vzniká v oblasti kopce (loni tam vyrostl i misijní kříž).

Co se týká závodu, tak hodně je vidět už z vývoje tepovky a tepu. Do kopce se mi běželo o něco hůře než loni a protože jsem věděl, že mě ještě čeká pokračování, tak jsem ke konci nefinišoval, vyběhl jsem ho asi o půl minuty pomaleji než loni, ale pořád se slušným ekvivalentem kolem 4:00/km. Bylo mi ale dost teplo a necítíl jsem se úplně dobře, probíhal jsem kolem 10.místa. Pak trať vedla chvíli ještě po asfaltu, pak následoval krátký zhup dolů a běh do mírného kopce po trávě, to je vidět i na grafu tepovky kolem 1,8.-2.km. Pak ale už trať zabočila do celkem prudkého terénního klesání, zde se mi běželo špatně, navíc jsem se tu i rozkašlal a trochu se tu i dávil, předběhl mě zde i veterán Šmída, který pak doběhl na 13.místě asi o 7,5 minuty rychleji, než já (před startem jsem se s ním zdravil, protože jsme se potkali před týdnem i na MČR na Černé Hoře). Pak se trať dostala na rozcestí, odkud ve 2. a 3.kole zamířila opět nahoru. Zde jsem se snažil běžet intenzivněji, možná až moc, předbíhal jsem zde dost lidí, ale tep se dostal až na 186, tak jsem raději trochu zvolnil i tam, abych nezkolaboval. Dolů to pak bylo vždy špatné, a ani klesání po asfaltu nebylo úplně příjemné, byť bylo lepší než v terénu. Nakonec jsem se ale dostal dolů v pořádku a celkové tempo celého běhu je na mé poměry ještě obstojné, byť nahoru jsem běžel rychleji (kolem 5:45/km), než vyšlo tempo celého závodu.

Po závodu jsem se ještě byl vyklusat, byl jsem znovu i na kopci, navštívil jsem i rozhlednu a ekumenický kříž. Akorát jsem prý způsobil chaos, když mě potkali hasiči, kteří dohlíželi na závod a pak pořadatelům hlásili, že "na kopci se toulá číslo". :-) Po vyhlášení jsem se pak vydal během ze Židlochovic domů do Brna, cestou mě i zastihla dešťová přeháňka, během které jsem se ale schoval u obchodu v Nebovidech, kde jsem si i koupil občerstvení, tak jsem ani nezmokl. Večer jsem pak ještě běhal s jednou slečnou z facebookové skupiny, bylo i toto fajn, celkově jsem měl přes 50 km. Myslím, že se celý den vydařil, byť jsem letos nic nevyhrál (vítěz lidového běhu letos měl asi o 4 minuty pomalejší čas, než byl můj mezičas při letošním hlavním závodu). Aspoň se ale bez cen dalo lépe běhat, loni jsem pak musel jet busem. :-)

25.5.2019 Janské Lázně - MČR v běhu do vrchu cca. 10,9 km (cca. 950m nahoru a 310m dolů)

Pořadí: 15. ze 16 mužů v mistrovské kategorii (15 dokončilo)

Čas: 1:29:01

Rychlost:  7,35 km/hod (8:10 na km)

Počasí: cca. 20 stupňů, převážně slunečno, po dešťové přeháňce výrazná vlhkost vzduchu

Profil a povrch: prvních 3 km zvlněný profil, převážně lesem, pak táhlé stoupání, poté velmi prudké terénní stoupání, následně klesání v terénu a po asfaltu, místy prudké, znovu prudké terénní stoupání, pak méně prudké, doběh ve zvlněném profilu, část asfalt

Rozložení tempa a tepovky (čas na km, tepů za minutu):

Foto:

Letošní MČR probíhalo souběžné s ME veteránů v Janských Lázních, na terénní trati. Už předem jsem věděl, že mi trať nebude moc vyhovovat, první 3 km a poslední 1 km měli vést ve zvlněném profilu, i s klesáními, zbytek krpálem. Pár týdnů před závodem jsem pak zjistil, že závod MČR má navíc jedno krátké kolo, s prudkým stoupáním a pak i klesáním, což je pro mě velmi nevýhodné. Navíc jsem zvažoval, zda vůbec má má účast smysl, ale rozhodl jsem se asi týden před závodem, že to zkusím a spojím to i s krátkou běžeckou dovolenou. Bohuźel jsem na obdobných tratích nemohl trénovat, zkusil jsem jen jeden test na pásu ve fitku a pak běžel i dva minizávody na rovině. I test ve fitku jasně ukázal, že jsem zvyklý běhat do krátkých kopců, ale dlouhý kopec mi bude dělat problém, do závodu jsem šel s velkým respektem a jistotou, že budu v rámci MČR poslední. Navíc jsem bohužel mohl jet na místo závodu až ráno, cestování bylo dost náročné a přijel jsem unavený. Trochu mi až pomohl rozklus, ale tam pro změnu přišel problém, že mě zastihla dešťová přeháňka a pak bylo dost dusno. Rozhodl jsem se, že poběžím dle tepu a pocitů a že tempo vůbec nebudu sledovat. Hlavní úkol ale byl, abych nezabloudil, když jsem očekával, že poběžím převážně osamoceně ...

Na startu, přesně v poledne, už bylo slunečno, překvapivě se ale nestartovalo směrem do kopce, ale naopak dolů, ke kostelu. Závod probíhal souběžně muži a ženy mistrovská kategorie, bylo tam i několik lidí mimo mistrovský závod (veteránské ME startovalo předtím, na kratší trati). Ke kostelu jsem doběhl úplně poslední, pak trať vedla do lesa terénem, kde se mi běželo dobře a předbíhal jsem více lidí. Po 2.km ale trať začala pro mě celkem prudce klesat a navíc byla trochu mokrá, běžel jsem zde velmi opatrně. Kolem 3.km se pak trať dostala k stanici lanovky a zde se velmi motala. Byl jsem dost překvapen, že tam nebyl jediný pořadatel, nebyla tam ani občerstvovací stanice, jak jsem čekal, a celkem bylo těžké pro mě se zorientovat, kudy se vlastně běží, naštěstí tam ale byli poblíž i nějací běžci z doprovodného závodu.

Po 4.km jsme se konečně dostali na pěknou cestu, která vedla celkem do prudkého kopce, po červené turistické značce. Věděl jsem ale, že jsme teprve v třetině a jak jsem byl unavený, tak jsem běžel raději opatrněji, s tepem do 170. Přesto jsem zde postupně doběhl a předběhl několik lidí, asi z doprovodného závodu, když jsem si všiml, že na prudších úsecích je pro mě lepší jít než běžet. Kolem 6.km jsem narazil na místo, kde začínal přidaný okruh, zrovna probíhal jeden z vedoucích závodníků do 2.kola, byla zde i občerstvovací stanice, kde jsem vzal vodu. Na to, že se jednalo o MČR/ME, jsem byl fakt překvapený, že prvního pořadatele vidím na 6.km, o nulovém diváckém zájmu nemluvě, toto mi při předchozím běhu vadilo. Teď se ale situace výrazně změnila. Trasa vedla místy, kudy jsem nikdy v životě ani nešel, napřed ve zvlněném terénu, opět místy blátivém, a pak přesla do prudkého krpálu se sklonem kolem 24%, kde se na 600m nastoupalo skoro 150 výškových metrů. Něco takového pro mě bylo neběhatelné, jen jsem rychleji šel, navíc jsem se občas vyhýbal běžcům, co už běželi 2.kolo, byť jich bylo málo. Všiml jsem si, že tady jsem jen o málo pomalejší, než tito, zde jsem ztrácel zdaleka nejméně. Bylo to ale pro mě velmi neobvyklé a náročné, navzdory tomu, že jsem zde třeba i na Petra Pechka ztratil jen asi 23% jeho času. Ale vůbec jsem se netěšil dolů ...

Další část vedla s kopce, napřed terénem z mírného, pak byl krátký velmi prudký seběh, trať se pak napojila na asfalt, po kterém se běžně běhá nahoru na klasické trati. Vůbec se mi to nelíbilo, běžel jsem navíc zcela osamocený, jen mě předběhl cestou jeden běžec. Jak jsem měl unavené nohy z krpálu, tak mi ten seběh šel ještě hůře, než normálně, nejhorší byl ten asfalt. Na 8.km trať odbočila k boudám, zde byla do mírného kopce, pak ale přešla do výrazného terénního klesání, až se na 8,5.km napojila na původní trať, i zde jsem vzal jeden kelímek vody, byť uź mi ho ani pořadatelé nenabízeli, protože jsem byl bohužel v mistrovské kategorii poslední a za mnou běželo jen pár hobíků. Terénní zvlněná část byla opět nepříjemná, ale do krpálu se mi běželo/šlo lépe než v 1.kole, bohužel jsem tu byl zcela sám. Nad krpálem pak trať přešla do běhu do mírnějšího kopce přes rašeliniště, překvapilo mě i to, že tam byl po stranách místy sníh. Pak se trať dostala k Černé boudě, odtud po šotolíně přešla směrem k vysílači a pokračovala z mírného kopce k lanovce, kde byl cíl. Snažil jsem se, dokonce jsem zde předběhl několik veteránů, co startovali o půl hodiny dřív (na kratší trati), ale jinak mi ani zde klesání moc nešlo, což je vidět i z tepů. Doběhl jsem do cíle celkem unavený, závod byl pro mě náročný. Teprve po doběhu jsem zjistil, že trval skoro hodinu a půl, navíc byl v pro mě dost nepříjemném profilu, ale bylo to zajímavé. Myslím, že jsem zde běžel v rámci svých možností, moc lépe by to nešlo, celkově jsem s výkonem spokojen. Kdybych chtěl, aby to bylo lepší, musel bych aspoň občas zajet do hor a podobné tratě dát, přinejmenším na Pálavě. Byl to ale jistě nevšední zážitek. :-)

Další pobyt na horách jsem si pak velmi užil, naběhal jsem spousty kilometrů, byl na spoustě míst a bylo to fajn. Škoda sice, že byl jen krátký, ale i tak jsem se cítil velmi dobře, bylo to super, měl jsem mimo jiné i dlouhý běh přes Sněžku v délce 44 km s převýšením skoro 2 km za krásného počasí, běhal jsem i šílené krpály od Černého dolu, v úterý jsem pak pro změnu běhal brzy ráno za mlhy a deště, zajímavé. Byť jsem měl z pobytu původně strach a uvažoval jsem, že i s ohledem na jiné okolnosti tam snad ani nepojedu, tak jsem vůbec nelitoval, že jsem se rozhodl jinak. Skvělé bylo i to, že jsem díky tipu kamarádky narazil na levné ubytování přímo pod vysílačem, ve výše 1270m, ale i počasí vyšlo lépe, než jsem čekal. Ale hlavně jsem se cítil v horách neskutečně dobře, plný elánu, ani mě zde nebolela hlava, ani jsem nemusel moc spát či jíst, prostě mě to tam nabíjelo spoustou energie. Jsem rád, že jsem tam jel a i že jsem se zúčastnil toho závodu, i toto bylo velmi nevšední a zajímavé!

Čas: 15:41

Rychlost: 11,09 km/hod (5:25 na km)

Průměrný tep: 152,7/min

Profil: rovina, beton, hodně zatáček, včetně jedné o 180 stupňů

Počasí: cca. 5 stupňů, slunečno, čerstvý vítr

Rozložení tempa (čas na km) a tepové frekvence (tepů/min):

   

Tento závod jsem běžel v podstatě "náhodou", protože v posledním více než půlroce nezávodím, letos jsem jen hned začátkem ledna šel závod v chůzi, spíše pro zpestření, ale jinak jsem nebyl na jediném závodu. Na rovině mi to nejde a ani mě to neláká a kopce byly daleko, či bylo škaredé počasí, byť o některých závodech jsem uvažoval. Běhá se mi ale v kopcích dobře, zejména včera jsem pak běžel náročnou trasu s velkým převýšením a pak dva rychlé běhy na nově objevené trase na Šárce, celkem mě to unavilo, ale vytvořil jsem tam dva rekordy segmentů. :-) O tom, že se koná dnes Kardioběh, jsem se dozvěděl až od kamaráda při psaní přes Face po tomto tréninku, registrace byla do 17h, a asi v 16:45 jsem se zaregistroval, když startovné bylo zdarma a věděl jsem, že akce je fajn, běžel jsem ji už 3x. V noci jsem sice bohužel špatně spal a ráno jsem byl i dost zahleněný, ale řekl jsem si, že to zkusím, že tím nic nezkazím. Byl jsem trochu unavený, tak jsem si dal kávu s medem a jogurtem, oblékl se a vyrazil na autobus.

Protože vím, že v oběhaných botách se mi běhá dobře v terénu, ale špatně na tvrdém, tak jsem se spontánně rozhodl vzít zcela nové boty, které jsem nikdy neměl na sobě. Dal jsem v nich pak asi 2 km přesunu od trolejbusu na Výstaviště, běželo se mi obstojně, ale byl to nezvyk. Bohužel jsem pořád dost posmrkával, ale běh byl krátký na to, abych vše vysmrkal, což se pak vymstilo při závodu, který začínal už v 6:45. Vím, že kdybych dal běh dlouhý, byl bych rozběhaný lépe a měl pak nos zcela čistý, ale to bych musel vstát ještě dřív. :-( Doběhl jsem na Výstaviště včas, pozdravil se s kamarády, zašel na WC, připevnil číslo, schoval ledvinku a vyzvednuté tričko a přichystal se na start. Bylo překvapivě slunečno, byť větrno a celkem chladno. Trasa vedla trochu jinudy, než obvykle, ale byl jsem poučen, abych běžel, kam ostatní, že se neztratím. :-) Cíl jsem si dal raději opatrný, nastavil jsem tempo 5:50/km, byť jsem tady běhával o hodně rychleji, ale adekvátní povrchu, zatáčkám a zahlenění.

Samotný závod byl zajímavý jen tím, že jsem rozběhl dokonce lépe, než jsem čekal, už asi po 800m jsem naběhl náskok celého jednoho interval, tedy 34s, nicméně vše ostatní bylo tak, jak jsem čekal, problémy na tvrdém podkladu a neustálé smrkání. Raději jsem si asi 2-3x trošku prodloužil trať o krátký běh přes trávu, případně jsem běžel i podél kanalizace, aby to nebylo tak monotónní, ale jinak jsem byl rád, že závod už brzy skončí. :-) V druhé půlce jsem běžel v neměnném pořadí, jen těsné před cílem mě předběhli dva lidé. Doběhl jsem pak v průměrném tempu 5:25/km, tedy o dost lepším, než jsem plánoval, byť samozřejmě jinak špatném. Měl jsem pak i žízeň, tak jsem se napil, pak si vzal i tatranku, a pak chvíli běhal s kamarádem, cítil jsem se už dobře. Následný přesun na Myslivnu už byl se smrkáním menším a běh na ni už byl fajn, sice v únavě, ale se slušným tempem i tepem. Akorát jsem na sobě musel mít dvě trička, neboť jsem nové neměl kam dát. :-) Řekl bych ale, že to celkově bylo dnes fajn a není úplně podstatné, na jakém místě jsem skončil a jakým tempem jsem běžel. Ostatně, třeba ještě nějaké závody zkusím, tak bylo fajn si trošku připomenout, jaké to je, byť toto bylo vždy především o setkání s dalšími běžci. :-)

---



4.1.2019 Halový přebor Moravské Slavie - 1000 m chůze

Pořadí: 7. ze 7 mužů

Čas: 8:36

Rychlost:  6,99 km/hod (8:35 na km)

Profil: obrátková trať v atletickém tunelu délky 100m, guma

Vývoj tepu (tepů za minutu):

Foto před startem:

Závod v chůzi jsem zkusil 5,5 roku po mém dosud jediném závodu, kde jsem byl diskvalifikován po 9,55 km, tedy 450m před cílem. Od té doby už jsem odvahu nenašel, byť se závodů v chůzi začal účastnit můj kamarád Tom, kterému to velmi jde a s kterým si o jeho závodech občas píšu. Věděl jsem, že se zúčastní i závodu 4.1. v atletickém tunelu na ZŠ Svážná, tak jsem si říkal, že pokud bude práce (dohlížený systém) klidný, tak se tam přijdu podívat. Ráno jsem se cítil celkem unavený, ale po běhání venku, byť místa na ledu, to bylo mnohem lepší, takže jsem pak dostal chuť to zkusit i přímo jako účastník. Závod se konal jen 800m od mého bydliště, když před ním probíhaly i závody v bězích na 60m, 800m a do dálky, všechny ovšem jen pro mládež. Na chůzi jsem nebyl ani přihlášený, ale řekl jsem si, že tam dorazím a uvidím, když jsem čekal, že na chůzi bude přihlášeno málo lidí. Oblékl jsem na sebe krátké elasťáky a závodní dres, přes něj přehodil tričko a vestu, dal do batohu boty a vyběhl. Cestou jsem potkal v areálu Plachty hned tři chodce, tak jsem si říkal, jestli závod nepřesunuli tam, ale jen se rozcházeli před závodem. :-)

Po příchodu do tunelu jsem se přihlásil, pozdravil se s kamarády a čekal na start, který měl být v 18:00. Bohužel se ale natáhly předchozí disciplíny a navíc v chůzi startovala i mládež, tak závod muźů začal až po 19:00, celkem nás bylo sedm. Stihl jsem ale v prvních dvou závodech v chůzi sledovat, jak jdou děcka, a říkal jsem si, že když už jsem tam, že to přece jen zkusím, avšak dám si jen pozor na styl, přičemž nebudu řešit tempo. Zjistil jsem též, že největší problém bude na obrátkách, kde je třeba se otočit o 180 stupňů, že tam z děcek asi nikdo nešel správně, ale toto se samozřejmě tolerovalo.

Když závod konečně odstartoval, rozešel jsem se celkem rychle, ale už po 50m mě předešel i předposlední závodník, který se pak rychle vzdálil, tak jsem se jen soustřeďoval na to, abych šel v rámci svých schopností co nejlépe. Problém ovšem byl v tom, že mě už na konci prvního kola předešel vedoucí závodník o kolo, totéž v druhém kole, kdy mě předešel už o dvě kola, kromě toho mě pak předcházeli i jiní, ale tady to vždy vyšlo před obrátkou, tak jsem mu dělal místo a ještě něco ztratil i kvůli tomuto. Nicméně, diváci mi fandili, něco i povídali, tak jsem závod došel, sice úplně poslední a v pomalém čase, ale v pohodě. Pak jsem se rychle vydal domů, ale vše bylo v pořádku. Dostal jsem v rámci startovného i tatranku a už před startem jsem si říkal, že i kdyby jediným plusem měla být tatranka, tak to mělo smysl. :-) Ale bylo fajn i to, že jsem potkal fajn lidi, a že jsem mohl absolvovat další závod bez stresů, protože už před startem bylo jasné, že pokud mě nechají dokončit, budu poslední. :-)

---

Návrat na přehled závodů