27.7.2019 Běh na Lysou horu 8400 m (převýšení +704m) - mistrovství Moravy a Slezska

Pořadí: 41. ze 103 (muži B 13. z 26, MMaS 7. ze 14)

Čas: 53:00

Rychlost:  9,51 km/hod (6:19 na km)

Průměrný tep:  175,6 tepů/min

Průměrný výkon dle STRYD:  281 W

Průměrná kadence dle STRYD:  182 kroků/mim

Počasí: cca. 22->16 stupňů, zataženo, ke konci mlha, vysoká vlhkost

Profil: téměř celou dobu stoupání, s výjimkou úseku mezi 2. a 3.km, asfalt

Grafy: (aktuální křivky červeně, křivky z roku 2016 modře)

Foto:

Závodu na Lysou horu, který vede po silnici z Papežova, jsem se chtěl zúčastnit už v roce 2016. Tehdy jsem i na místo závodu přijel, ale kvůli špatnému dopravnímu spojení jsem tam musel přijet skoro o 3 hodiny dříve, a nechtělo se mi čekat na start, když bych se pak špatně dostával domů večer. Proto jsem si Lysou vyběhl závodním tempem, za tehdy velmi slušných 48:14, což bylo tempo 5:45/km. O rok později jsem se chtěl zúčastnit znovu, ale nějak nevyšla v den závodu domluva s kamarádem, a nakonec jsem vůbec neodjel. Letos jsem to ale chtěl zkusit, když jsem přitom věděl, že se jedná o mistrovství Moravy a Slezska a měl přislíbeno, že se zúčastní i kamarád z Bruntálu, který mi pomůže překonat problém s cestováním.

Pár týdnů před závodem jsme se byli s kamarádem po závodní trati proběhnout, měli jsme čas 1:14:30, byl to fajn výlet. Úplně jsem z toho nemohl usuzovat na své možnosti při závodu, ale aspoň jsem věděl, co mě o pár týdnů později čeká. S kamarádem jsme pak byli i na Pradědu a já sám zkoušel běhat po různých tratích s obdobným sklonem v Brně a okolí, žel výrazně kratších. Věděl jsem, že ani zdaleka nejsem v takové formě, jako jsem byl v roce 2016, navíc mám i několik kg navíc, ale věřil jsem, že úplná ostuda by to tam nebyla. Poslední dva týdny před závodem se ale začaly kupit problémy a cítil jsem se velmi nejistě. Naštěstí mě ale napadlo se svěřit v jedné pohodové facebookové skupině, kde mě povzbudili, abych to zkusil, navzdory všem problémům. Problémy poslední týden před závodem kulminovaly, byl jsem pak i hodně unavený a přišlo i výraznější zahlenění, den před závodem pak přišlo i nepříjemné soudní rozhodnutí, které pak vedlo i k dalšímu napadání mé osoby a velmi špatnému spánku. Ráno jsem se cítil příšerně, navíc mě i dost bolelo břicho, ale rozhodl jsem se i tak na závod odjet, navzdory všemu, dokonce jsem i proto použil ráno klystýr, abych pak neměl problémy s tím břichem. Cestování bylo též náročné, protože vlak měl výluku a musel jsem jet i autobusem, ale dorazil jsem do Ostravy, kde už na mě čekal kamarád, s kterým jsme zašli i do cukrárny. To mi dost zlepšilo náladu, cestu na místo závodu jsem už zvládl dobře, ale po dojetí tam jsem byl opět unavený.

Problémy jsem měl i s technikou, protože se mi postupně pokazila tlačítka na gaminovi a ve čtvrtek se mi pak definitivně urvalo i zapínání, naštěstí jsem ale zašel za hodinářem, který mi pomohl použít část z jiného přístroje – toto řešení bylo ovšem jen velmi dočasné, ale na závod fungovalo. Abych si ale zvýšil motivaci pro závod, tak jsem v reakci na velké ztráty spojené s kauzou, kde se angažuji, koupil nový měřič výkonu STRYD, když cena 4 500 Kč mi proti tomu přišla zanedbatelná. Měřič přišel v úterý, tedy 4 dny před závodem, ale byl dost jiný, než ten, který jsem používal před 1-2 lety. Ale už skutečnost, že toto přišlo, mi pomohlo najít motivaci pro testovaní před závodem, a trochu jsem věděl, jaký výkon odpovídá času, který bych mohl zaběhnout. Věděl jsem, že času kolem 50 minut by odpovídal výkon 300W, ale tušil jsem, že takový čas nedám, výkon jsem pak nastavil na 270-360W, byť k nastavení jsem musel použít vatové tyčinky do uší, když tlačítka garmina jsou vesměs upadlá.

Po přijetí na místo závodu mě potěšilo, že je zataženo, takže nebude vedro. Bohužel jsem ale byl dost unavený z cestování, tak jsem se byl proběhnout nad místo prezence na cestu podél řeky. Bylo tam velmi příjemně, ale běželo se mi velmi špatně, celou cestu jsem smrkal, místy se i dávil a cítil velmi těžké nohy, ale věděl jsem, že to je potřebné, celkem jsem dal necelé 3 km a pak s kamarádem 1 km na start. Závodu se mohlo účastnit odhadem 150-200 lidí, ale znal jsem kromě kamaráda jen veterána Šmídu, se kterým jsem se i pozdravil, a pak pár lidí od vidění. Předpokládal jsem, že s veteránem Šmídem jsem na podobné úrovni, jedná se o veteránského mistra Evropy do vrchu v kategorii mužů nad 70 let, tak bych si ho měl všímat i při závodu, protože jsme se spolu už utkali na více závodech. Předně jsem se ale chtěl řídil svými hodinkami a nastavením výkonu, když jsem přitom nemohl zobrazit nic jiného, jen aktuální výkon, průměrný výkon a aktuální tep, neboť obrazovky nejde snadno přepínat (kvůli upadlým tlačítkům).

První km vedl do prudšího kopce. Spousta lidí to tam rozeběhla na můj vkus moc rychle, ale pohled na hodinky mě trošku držel při zemi. V druhém km pak naopak vedl k tomu, abych trochu přidal, předběhl jsem i zmíněného Šmídu. Bylo zataženo, ale dost vlhko, výrazně jsem se už v této části potil.

Další km vedl napřed do kopce, ale pak následovalo jediné klesání na trati. Tentokrát mi to šlo ještě hůře než obvykle, předběhlo mě tam asi 10 lidí, i výkon prudce klesl, viz grafy výše. Věděl jsem však, že bude ještě následovat dost km do kopce a tušil jsem, že většinu z těch, kteří mě předběhli, opět předběhnu. Doufal jsem, že mezi nimi bude i pan Šmída, ale toho jsem až do konce závodu nezahlédl, běžel stále přede mnou.

Na čtvrtém a pátém km jsem nicméně předběhl dost lidí, ale bylo to velmi náročné. Pak trať přešla na nejprudší část, pocitově to bylo velmi náročné, ale výkon mi hodinky ukazovaly nízký, proto jsem se zde velmi snažil. Ignoroval jsem i neobvykle vysoké tepy, které mi přístroj ukazoval, snad se i jednalo i chybu měření, kdoví? Ale fakt to bylo těžké, když více lidí zde jen chodilo, či střídalo běh s chůzí. Na 6.km pak naštěstí byla občerstvovací stanice, kde jsem se trochu napil a zbytek vylil na hlavu, ale osvěžení pomohlo jen na chvíli. Čím výše jsme byli, tím byla vyšší vlhkost vzduchu, tím více jsem tu i smrkal a navíc se mi i mlžily brýle.

Po 7.km jsem byl pocitově velmi vyčerpán, ale zbývalo ještě 1,4 km do cíle. Sklon trati trochu klesal, ale to byla v porovnání s mými soupeři spíše nevýhoda. Trochu jsem pak litoval, že trať vede po asfaltce a ne terénem po sjezdovce, že se ještě budu trápit dlouho. Asi 0,6 km před cílem mě doběhl jeden kluk, který běžel dost nerovnoměrně, střídal běh a chůzi, minuli jsme se vícekrát. Utekl mi až asi 150m před cílem. Posledních 100m pak vedlo po rovině, to se mi běželo úplně nejhůř, motala se mi i hlava a předběhli mě tam asi dva další lidé a jeden byl těsně za mnou, do cíle jsem se doslova dopotácel. Čas jsem naměřil 52:59-53:00, oficiální čas neznám, tedy o necelých 5 minut pomalejší než v roce 2016, průměrný výkon vyšel 281W, ale v podstatě oboje bylo nepříliš daleko od optimistického plánu. Pořadí bohužel neznám, ale doběhla za mnou spousta lidí, asi jsem byl v první polovině. Přesto mě ale mrzelo, že jsem prohrál s tím p.Šmídou, ale líbilo se mi, že mi fandil při tom doběhu, kde jsem se trápil nejvíc.

Po doběhu jsem se napil a byl se vyklusat po trati, kde jsem pak i potkal kamaráda, který pak doběhl za 1:10:58, tedy o 3,5 minuty lépe, než jsme měli spolu v červnu. Já si mezitím vyběhl i tu sjezdovku až na vrchol Lysé - asi jsem byl jediný blázen, který běžel i tam.  Pak jsem se znovu napil, vyfotil s kamarádem a zašel s ním na polévku do chaty. Bohužel tam ale na mě dolehlo to veškeré vyčerpání, dokonce mě i natekla dáseň po čtvrtečním výkonu u zubaře a rozbolel mě spravovaný zub. Cesta dolů pak byla pro mě obrovským trápením, cupital jsem tempem nad 10:00/km a doufal, že to přežiji, dole jsem se cítil ještě hůř … Jak jsem pak s kamarádem dojel do Ostravy, bylo mi už trošku lépe, a když jsem se tam pak donutil k běhání kolem synovského nádraží, kde jsem potkal i různé alkoholiky a aktuálně fetující lidi, tak únava postupně mizela, zvládl jsem pak i cestování domů, po zchlazení mě pak i přestala bolet ta dáseň a dokonce pak zmizelo i to zahlenění! Další dny už jsem se cítil dobře, dokonce mě napadlo běhat na dráze, či jsem zaběhl osobák na jedné z tratí, kde běhávám, závod mi tak určitě pomohl, byť byl velmi náročný. Snad jsem i díky tomu lépe zvládl ty stresové situace, ve kterých jsem byl poslední dny.

Hlavním negativem závodu je, že dosud není zveřejněna výsledková listina, ale to není úplně podstatné. Myslím, že jsem běžel na hranici svých možností, lépe to prostě nešlo. Udělal jsem přitom pro dobrý výsledek maximum, byť odstup skoro 5 minut na výkon z roku 2016 je velký. Na vítěze jsem dnes ztratil necelých 14 minut, přibližně třetinu jeho času, to považuji za přiměřené. Jsem ale rád, že se mi podařilo dát do závodu přibližně sto procent úsilí a že byť jsem se pohyboval na hraně, tak jsem ani nezkolaboval, ani se nezranil, a můj zdravotní i psychický stav se závodem naopak zlepšily. A o to šlo především! Poděkování patří Petrovi, bez něhož bych tam nejel, tak všem, co mi fandí, bez ohledu na to, jestli se daří více či méně. Věřím, že ještě nějaké další závody přijdou a třeba se na nich podaří dosáhnout ještě lepšího výsledku, než tady. Důležité ale je, aby mě to bavilo a pomáhalo se lépe vyrovnat s ne úplně lehkými situacemi, ve kterých se nacházím, a které i mé výsledky ovlivňují více, než by se mohlo zdát.

Edit 2.8.: pořadí už je, dopadl jsem lépe, než jsem čekal, celkem 41.místo ze 103, kategorie muži B 13. z 26, kategorie Mistrovství Moravy a Slezska 7. ze 14, viz zde.