18.8.2018 Běh na Svatý Hostýn, cca. 4,84 km (MČR veteránů v běhu do vrchu)

Pořadí: 92. z 248, z toho 16. z 35 v kategorii muži 40-45 let (ve výsledcích na Hostýně jsem byl, na webu ještě nejsem, viz dále)

Čas: 32:18

Rychlost:  8,99 km/hod (6:40 na km)

Profil: převýšení 420 metrů, prvních 1,7 km mírné stoupání po asfaltu, zpočátku kostky, zbytek převážně kamenité cesty

Počasí: cca. 30 stupňů, polojasno

Profil a rozložení tempa, tepovky a výkonu (čas na km, tepů za minutu a wattů; čárkovaně u korigovaného tempa odhad dle výkonu):

Foto :

Na závod MČR veteránů v běhu do vrchu jsem se přihlásil, přestože mám nyní poměrně velký chaos kvůli obchodním záležitostem, kterým se věnuji, a které jsou spojeny s velkým stresem i únavou, a přestože mi to na tratích obdobných Hostýnu nejde, což jsem si ověřil opakovaně třeba na stoupání ulicí Skalní a pak do Kohoutovic 1,9 km s převýšením +140m, kde je nejprve delší stoupání do mírného kopce po asfaltu a pak terénní prudší stoupání. Do mírného stoupání na silnici mi to vůbec nejde, a jak teď vzrostl stres, tak je to ještě horší, v podstatě jsem pak byl schopen do prudkého kopce běžet podobně rychle jako do mírného kopce. Chtěl jsem si zajet na Hostýn někdy před závodem, obhlédnout trať, ale bohužel mi to nevyšlo, přece jenom je tam dost zdlouhavá doprava a nechtělo se mi. Ani na Pálavu jsem se nedostal, trénoval jsem tedy jen na krátkých tratích tady v okolí, sice jsem jich běžel více v jednom tréninku, ale je rozdíl běžet 3x 1-2 km a 5 km v kuse. Na druhé straně, běžel jsem nedávno závody na Zniev a na Šerák, takže jsem věděl, že těch 5 km uběhnu, toho jsem se nebál. Horší to bylo s vedrem, o kterém jsem věděl, ale i tomu jsem se snažil čelit, mimo jiné tak, že jsem některé intenzivnější běhy měl po poledni, tedy v čase, kdy pak měl být závod na Hostýn. Na závod jsem se přihlásil ve středu večer a rovnou zaplatil startovné. V sobotu ráno jsem pak sice pochyboval, jestli tam mám jet, když jsem byl poměrně dost unavený po pátečním nepříznivém vývoji zmiňované ekonomické kauzy a byl jsem i dost nevyspalý, avšak pak jsem se, i díky podpoře dvou kamarádů rozhodl tam zajet a pojmout to i jako návštěvu významného poutního místa.

Jel jsem ráno vlakem do Přerova, odkud jel autobus do Bystřice. Přesunový běh na nádraží byl fajn, i když už ten byl zajímavý, když jsem po 6 km běhu doběhl na nádraží 2 minuty před odjezdem vlaku, takže jsem si ani nestihl koupit občerstvení, naštěstí ho pak prodávali i roznáškou ve vlaku. Horší bylo, že vlak nabral zpoždění 8 minut už v Brně, když dlouho trvala nakládka kol cyklistů a toto se pak zvýšilo až na 20 minut v Přerově, takže mi o chvilku autobus ujel. Autobus měl být v Bystřici v 11:10, když start závodu byl ve 13:00 a prezence byla do 12:00, nejbližší další spoj byl vlakem, s přestupem v Hulíně, s příjezdem v 12:33, když přitom nádraží bylo přes 1 km od místa prezence. V Přerově jsem si koupil lístek a občerstvení a chvíli pak poběhal. Bohužel však i vlak na Hulín měl zpoždění, kolem 10 minut. Na přestup v Hulíně bylo 15 minut, takže jsem přípoj stihl, ale i osobák na Bystřici měl pak zpoždění 10 minut, takže jsem do Bystřice dojel ve 12:43. Cestou jsem uložil gps body prezence a startu, vydal jsem se pak během na prezenci, kam jsem dorazil kolem 12:52, ale už tam z pořadatelů nikdo nebyl, tak jsem pak kolem 12:57 dorazil na start, kde už se shromažďovali běžci na start, který měl být za pouhé 3 minuty. Rychle jsem našel, s pomocí více lidí, zodpovědného rozhodčího, ten mi dal souhlas, že poběžím bez čísla a čipu s tím, že mi časomíra zadá čas ručně a dokonce se zbavil i ledvinky s věcmi, když přitom auto už odjelo – dal jsem to do auta tohoto rozhodčího. Než jsem všechno udělal, bylo přesně 13:00, byl jsem už teď velmi unavený a měl tep kolem 135. Naštěstí se start asi o 2 minuty zdržel, ale bylo na náměstí slunečno a dost teplo, tak mi tep klesal jen pomalu. Výhodou ale bylo, že jsem neměl čas se nijak stresovat, prostě to bylo tak hektické, že jsem byl rád, že jsem vše stihl, jen nastavil hodinky, a nic neřešil. :-)

Prvních 500 metrů vedlo po náměstí po kostkách, s minimálním sklonem, pak se přešlo na silnici. Na kostkách se mi běželo špatně, na silnici to ale bylo mimořádně špatné, úmyslně jsem tam tedy běžel spíše po krajnici, jen abych byl aspoň chvílemi na trávě, kde to bylo možné. Bylo mi dost vedro a běželo se mi špatně, byl jsem skoro poslední, ale věděl jsem, že toto musím „přežít“. První kilometr jsem měl za 5:59, když lidé, co pak skončili za mnou, měli o více než minutu lepší čas (jeden kolega 4:42), běžel jsem prý pomaleji než Standa Juránek, který pak skončil 10 minut za mnou. Ale vím, že závod do vrchu nerozhoduje první kilometr, tak jsem nebyl moc znepokojen. Druhý kilometr pak pokračoval ve stejném duchu až po 1,7.km, i když sklon místy už rostl a i když už jsem předbíhal nějaké lidi, co se unavili hned na začátku. Pak trasa pokračovala nadále šotolinovou zkratkou, kde už bylo prudší stoupání, místo po silnici. Tímto místem jsem byl příjemně překvapen, že se mi běželo lépe už po 1,7 km místo 2,1, s kterými jsem počítal, už jsem tu zvýšil výkon a tep a vlastně vůbec nezpomalil, což přispělo, že jsem začal předbíhat více běžců už tady. Druhý kilometr jsem měl za 6:17, pořád ještě o něco pomaleji než lidé, co byli na mé výsledné úrovni, ale ne o moc (kolega měl 5:31).

Pak trasa po krátkém přeběhu silnice přešla do prudkého stoupání, které bohužel vedlo po kamenitých cestách, ale naštěstí v lese, kde nesvítilo slunce. Předbíhal jsem postupně spousty běžců, někteří jen chodili, zbytek pak běhalo, ale bylo to těžké, i proto, že tam byl pro ně těžko běhatelný terén a ještě jsem musel předbíhat spousty lidí a tím se dostával mimo ideální stopu. Hodně by mi bodla voda, ale bohužel pořadatelé občerstvovačku nedali. Snažil jsem se výkon držet kolem 330W, ale bylo to na tomto podkladu velmi těžké, navíc jsem se i dost potil a měl i problémy s dýcháním, vícekrát jsem i kašlal či se až dávil. Ale snažil jsem se, možná až moc, však tepy kolem 175-180 jsou dokladem. Postupně jsem se ale přibližoval dalším a dalším lidem, a vyhlížel, jestli se nepřiblížím i kolegyni z klubu Ivaně Martincové. To se mi opravdu podařilo a někde kolem 3,5.km jsem ji předběhl, tak jsem ji pozdravil a běžel dál, tady mi to šlo nejlépe. Měl jsem dojem, že jsem o dost rychlejší, než ti, které předbíhám, a ono to tak bylo, 3.km jsem měl za 7:20 (kolega, co jsem zmiňoval 7:52), 4.km za 6:58 (kolega 8:40). Jenže bylo to moc náročné, ve vyšší intenzitě jsem byl dost dlouho a zase jsem se chvílemi i dávil, dával jsem velký pozor na dýchání, to hodně pomáhalo.

Posledních 840m vedlo už do mírného kopce, pak se přešlo opět na silnici, už v Hostýně, tam jsem se skoro motal, bylo to špatné. I mě tam předběhli asi dva lidé, opět jsem se snažil se držet úplně vlevo a běžet po trávě, kde to jen trochu šlo, nejhorší to bylo na asfaltu asi 400 metrů před cílem, tam jsem se i bál, abych tam nespadl, vysloveně jsem byl přehřátý a navíc jsem měl dost úzkostí, jak to tam zvládnu. Na trávě se mi pak běželo lépe, konec pak byl do prudšího stoupání spíše terénem, tam už jsem se vyštrachal, a u rozhledny pak doběhl do cíle, zastavil hodinky a za chvíli přešel k časoměřičům, aby mě k nim dopsali, to opravdu udělali, dokonce jsem pak byl i v pořadí, co měli pořadatelé na Hostýně, ale teď ve webovém pořadí nejsem, tak uvidím, jak to dopadne. Posledních 840 m jsem měl tempem 6:50/km, obdobně jako lidé v mém pořadí (kolega 6:47/km), takže lze shrnout, že jsem první 2 km ztrácel, další 2 km získával a poslední km běžel i přes trápení se rovnocenně.

Myslím, že jsem běžel na své možnosti velmi dobře a je asi skoro jedno, jestli pak v pořadí budu či ne. Před Ivanou jsem nakonec doběhl o minutu a půl, to považuji za dobrý výsledek, pak jsem se s ní po závodu i krátce potkal. Byl jsem i na rozhledně a v bazilice, déle jsem se pak bavil i se Standou Juránkem, který mě pak pozval k nim do Orla, tak jsem zvědav, jestli pak budu běhat za ně. Běžel jsem na celkem velké intenzitě, i když výsledný čas bohužel neodpovídá úsilí, které jsem tomu dal, určitě sehrálo roli i teplo a i to trochu chaotické cestování, které ale mělo i zmíněnou výhodu, že jsem nic neřešil a prostě běžel. Dokonce jsem ani nepočítal lidi, co jsem předbíhal průběžně, musel jsem se plně soustředit, kam došlapuji a abych při tom všem aspoň trochu správně dýchal, ale bylo to fajn. Sice se pak ke konci projevila asi i horší vytrvalost, přece jen mi podobný typ delších intenzivních běhů chybí, ale mám dojem, že to spíše souviselo s charakterem trati, kdy mi pak nesedělo, že se běželo po silnici městečkem, kde bylo i tepleji než v lese, ale neběžel jsem ani zde špatně. Hlavní ale je, že mě to bavilo, tak fajn, že jsem na Hostýn nakonec vyrazil, i s tím vším chaosem, nejistotou apod. :-)

Edit 21.8.2018: pořádí MČR na stránkách atletika.cz ještě nebylo zveřejněno, v pořadí na championchip zatím nejsem, v pořadí na Iscarex naopak ano, ale tam oni mají desetileté kategorie, v muži B tam jsem 24. z 56, viz zde.