Postřehy ze závodů (Petr Kaňovský)
10.9.2016 Brněnská pětadvacítka 25 km
Pořadí: nedokončil, 51 účastníků, běžel jsem 15,31 km
Čas:
1:15:20Rychlost: 12,19 km/hod (4:55 na km)
Průměrný tep: 156,9 tepů/min
Profil: převážně cyklostezky, zvlněný profil
Počasí: cca. 25-28 stupňů, slunečno
Rozložení tempa (čas na km) a tepové frekvence (tepů/min):
Foto:
Závodu Brněnská pětadvacítka, který pořádá náš klub, jsem se rozhodl nezúčastnit, a to z mnoha důvodů, například proto, že mělo být horko, že mi dlouhé rychlejší běhy nejdou, že se mi toto ani nehodí do aktuálního způsobu běhání a v neposlední řadě i proto, že jsem byl dnes hodně unavený po včerejších dvou velmi svižných výbězích Myslivny, z nichž ten první, 1 km se sklonem 13,5% za 5:52 byl na hranici mých možností, tedy úplně naplno, přitom vynikající i v porovnání s jinými běžci. Dnes ráno jsem klusal 12,45 km s kamarádem přes Bosonohy a Kohoutovice, pak jsem se doma najedl, něco si udělal a pak se rozhodl, že se zaběhnu na závod aspoň podívat. Bylo dost teplo, vyrážel jsem dost pozdě, doběhl jsem asi 10 minut před startem. Překvapilo mě, že se mě ptali, jestli poběžím, a já odpověděl, že ne, ale pak jim řekl, že vlastně ano, že tam dám jedno kolo či kousek a pak se na to vykašlu. Zaplatil jsem 150 Kč, dostal číslo a bagetu, tu jsem ani nechtěl a protože jsem měl žízeň, požádal jsem o vodu, dostal jsem celou láhev. Se startem jsem vůbec nepočítal, ale když už jsem se rozhodl, tak jsem si řekl, že to pojmu jako obvykle, tedy zkusím na stadionu běžet na prvním místě, pak jsem chtěl dát maximálně pětku. Bylo dnes dost málo startujících, jen 51, přece jen bylo souběžně dost jiných akcí. Teplo mi bylo dost, tak jsem popíjel tu vodu a trochu se i ovlažil a za chvilku se už startovalo.
Prvních 400m vedlo na stadionu, podařilo se mi ujmout vedení, běžel jsem dost svižně a běh si užil. Mával jsem i na diváky a moderátor hlásil, že vedu, podobně jako loni či předloni. Chtěl jsem první místo udržet i po výběhu ze stadionu, ale trať vedla po hrbolatém chodníku, kde jsem se necítil moc jistě, proto jsem tam zpomalil a byl předběhnut několika lidmi. Ještě před stoupáním po 1.km mě předběhlo 8 lidí. Do kopce se mi pak úplně nechtělo běžet, s kopce to pak bylo ještě horší. Tepy byly nízké, teplota v lese nebyla též špatná, ale únava nohou se projevila. Snažil jsem se pak dát tu pětku pod 22:30, to se ale nepodařilo, a měl jsem ji za 22:52. Trať už zde vedla na sluncem prozářené cyklostezce, dost mi bylo teplo, tak jsem si říkal, že doběhnu k občerstvovačce a uvidím, ta byla na 5,5.km. Tam jsem vzal dva kelímky vody, napil se, polil a řekl si, že doběhnu ještě k obrátce na 7,5.km, tam se otočím a doběhnu zpět do desítky, přičemž jsem se snažil ji mít pod 48:00. Občas mě někdo předběhl, tempo vzrostlo i nad 5:00, ale pak jsem zrychlil a dal desítku za 47:55. Probíhal jsem podruhé občerstovačkou, vzal znovu kelímek a přemýšlel, zda pak na stadion doklušu, či budu pokračovat dát. Rozhodl jsem se běžet po trase. Někde na 11.km na mě volala jedna žena, otočil jsem se pak, pořádně ji neviděl, ale podle hlasu mám dojem, že se jednalo o jednu dříve velmi dobrou kamarádku, i když kdoví. Trať pak stoupala k obrátce, zde jsem byl už stoprocentně rozhodnut, že už nic dále prodlužovat nebudu, ale na druhé straně, že zkusím doběhnout až na stadion, čímž si trať zkrátím na nějakých 15 km. To jsem skutečně učinil, přičemž jsem se snažil, aby výsledné tempo bylo do 5:00/km. Sundal jsem pak i startovní číslo, aby to nemátlo a doběhl na stadion a zde dal i kolo na dráze, abych vyzkoušel, kolik mám sil. Asi jsem tím i někoho zmátl, což jsem nečekal, protože jsem byl v cíli o 20 minut dřív, než se čekal vítěz, ale finiš se zdařil a samozřejmě jsem nahlásil, že jsem si trať zkrátil, což jsem avízoval už před startem. Výsledné tempo bylo 4:55/km, průměrný tep 156,9, vzdálenost 15,31 km.
Bylo pro mě lepší dát 15 km se snahou o tempo 5:00, než běžet celých 25 km s tempem nad 5:00, i abych se moc neunavil v tom horku, co bylo. Aspoň jsem tak mohl při klusu domů, z něhož 3 km vedly po trase závodu, pozdravit většinu běžců, které jsem postupně míjel. Zaujalo mě hlavně, že jsem viděl Jirku Rerycha na vynikajícím 2.místě, běžel skvěle. Další člen Morendy běžel na 3.místě, atakován dvojící dalších běžců, snad to udržel, pozdravil jsem se pak i s Martinem Čadkem, na jehož úrovni bych asi dnes doběhl (na 12,5.km jsem byl o něco před ním, náskok nevím, ale asi moc velký nebyl). Nakonec je to vtipné, protože jsem běžet nechtěl vůbec, a i tak naběhal dost, bylo to fajn, přitom jen submaximální, takže mě to nějak extrémně nevyčerpalo.