Čas: 38:17

Rychlost: 15,72 km/hod (3:49 na km)

Průměrná TF: 179 tepů/min

Přepočet na 10 km: 38:10 (3.nejlepší desítka mé historie)

Profil: silnice, prvních 5 km mírně zvlněný profil (celkem -5m), 6.km mírné stoupání (+13m), do 7,5.km klesání (-33m), od 7,5.km po 9.km stoupání (+49m), zbytek zvlněný (+6m); celkové převýšení +30m

Počasí: cca. 22 stupňů, slunečno (trať převážně na slunci), občas mírný protivítr

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Letošní závod v Běchovicích, který byl zároveň mistrovstvím republiky v silniční desítce, jsem pojal hlavně jako test a poslední intenzivní přípravu před maratonem v Košicích, který mám běžet za týden. Překvapilo mě, že o tento závod je v našem atletickém klubu minimální zájem, v kategorii MR jsem byl přihlášen jako jediný, avšak hodně lidí asi dává přednost Blažovicím či jiným regionálním závodům. Závod jsem již běžel dvakrát, v roce 2008 za 50:18 a v roce 2012 za 39:37. Věděl jsem, že se běží ve zvlněném profilu s výraznějším stoupáním mezi 7,5.km a 9,5.km, a protože jsem na závod nijak neladil formu, tak jsem měl za cíl zaběhnout čas pod 40 minut. Poslední dva dny před závodem jsem strávil na cestách, nejprve pracovně v Hradci Králové a poté sportovně v Liberci, kde jsem byl na návštěvě u kamarádů. S kamarádkou jsem den před závodem byl mimo jiné na Ještědu, jednalo se skoro o 18 km pomalého běhu, a ještě i ráno v den závodu jsem s ní běžel 5 km, tempem 6:07. Ráno ještě bylo příjemně chladno, ale bylo jasné, že na závodu bude teplo, navíc start byl až v poledne. Na závod se mi vůbec nechtělo, ale protože jsem si po něm domluvil pracovní schůzku v Praze, tak jsem se rozhodl tam přece jen zajet. Dal jsem bohatou sacharidovou snídani a vydal se klusem na autobus na Černý most, odkud jsem pak jel dalším busem do Běchovic. V Běchovicích přišla silná únava nohou, bylo mi dost teplo a nějak mě stresovalo i hemžení velkého množství běžců. Potkal jsem i pár kamarádů a s jedním i telefonoval, ale neviděl jsem to dobře. Rozklus jsem navíc musel absolvovat s batohem, protože ten se odevzdával až pár minut před startem, vůbec mi to nešlo, tak jsem dal jen kousek a raději chvilku cvičil či postával. Pak jsem batoh konečně odevzdal a nechal si jen láhev s vodou, ale do startu zbývalo jen asi 15 minut, tak jsem šel klusat jen chvilku a pak opět chvíli cvičil, poté jsem se už zařadil do startovního koridoru a čekal na start. Ani během této části jsem se necítil nejlepe a dost jsem se i potil, proto mi přišla vhod voda, kterou jsem měl. Strategii jsem zvolil tu, že zkusím běžet dle tepu, zpočátku kolem 176, ke konci kolem 186, ale moc jsem si od výsledku nesliboval. Špatné pro mě hlavně bylo teplé slunečné počasí, ale ani fyzický stav nebyl optimální. Rozhodně jsem ale i tak chtěl dát závod do 40 minut, abych tak lépe posoudil šance před maratonem v Košicích.

Přestože závodníci byli rozděleni do tří vln dle věku a pohlaví, z nichž každá startovala půl hodiny po předchozí, tak v našem běhu mohlo být odhadem 800 závodníků, a protože navíc po startu trať mírně klesala, tak hodně závodniků se rozběhlo dost rychle a vytvořili tak i trochu tlačenici, ve které se necítím dobře. Navíc mě bohužel už několik týdnů zlobí Garmin a i když jsem stikl START, tak se nerozeběhl. I kvůli tlačenici jsem si toho všiml až asi 25s po startu, přesný rozdíl jsem neznal, ale hodinky jsem následně spustil. Naštěstí jsem měl vypnutý autolap, a chtěl jsem kilometry mačkat dle kilometrovníků, tak jsem věděl, že zkreslený bude jen 1.km, u kterého navíc uvidím tempo jeho převážné části, a protože jsem se navíc chtěl řídit spíše tepem, tak to tolik nevadilo. Každopádně jsem měl 1.km svižně, kolem 3:39, přestože tep byl pod stanovenou zonou. Od druhého kilometru jsem již začal předbíhat více běžců, trať nadále vedla mírně s kopce, tep byl nízký a tempo bylo svižné, 2.km za 3:39, 3.km za 3:42. Pak ale začala trať i stoupat, bylo dost teplo a potil jsem se. Tep se dostal ke 180 a tam jsem ho udržoval. Nadále jsem předbíhal dost lidí a i když mě pak asi dva lidé předběhli, tak jsem se jich držel a předběhl je poté zpět, celkem jsem se snažil. Před 5.km byla občerstvovací stanice, kvůli běžcům přede mnou se mi ale podařilo vzít jen jeden kelímek a ten vylít na hlavu. Tyto kilometry byly oba za 3:49, mezičas na 5 km byl 18:38, což jsem sice nevěděl přesně, ale věděl jsem, že to je velmi svižné, přestože mezičas byl o něco níže než start (osobák na 5 km mám jen o 18s lepší). Z výsledků ale vidím, že spousta lidí mé výsledné výkonnosti běžela ještě rychleji, takže to asi přepálené nebylo, ostatně tep byl kolem 182. Rozhodně jsem to ale neflákal. :-)

Šestý kilometr vedl do kopce, a i když jsem se snažil a nadále předbíhal běžce, tak byl za 3:58, sedmý kilometr s kopce jsem měl za 3:39. Teprve na jeho konci jsem byl předstižen někým, kdo byl původně za mnou a koho jsem se pak neudržel. Osmý kilometr začal s kopce a pak přešel na začátek stoupání Hrdlořezáku, kde jsem si věřil, že předběhnu vice lidí. Bohužel jsem se ale cítil dost přehřátě a potil jsem se, kilometr jsem měl za 3:54. Devátý kilometr byl táhlý kopec. Tady jsem už ještě zvýšil úsilí, tep se dostal i nad stanovenou zonu 186, předběhl jsem několik lidí, ale dost se i unavil, navíc čas byl 4:11. V tom kopci se ale moc rychleji běžet nedalo, ostatně kdybych si nedal za cíl předběhnout různé běžce, co jsem viděl před sebou, tak by to ani tak rychlé nebylo. Síly mi ovšem trochu chyběly v posledním kilometru, který vedl nejprve do mírného kopce, aby pak přešel do cílového klesání. Už jsem netrpělivě vyhlížel cíl, ale ten ještě vidět nebyl, naopak se přede mě v klesání přiřítilo několik lidí, což trvalo až do cíle. Konečně jsem viděl i oficiální časomíru, bylo jasné, že pod 38 minut to nebude, ale že i tak je čas výborný, doběhl jsem za 38:17, poslední km měl tempo 3:49. Po přepočtu na vzdálenost 10 km by vyšel čas ještě o 7s lepší, přitom cíl je o 30m výše než start, což výsledný čas ovlivňuje, přesto jsem měl čas jen o půl minuty horší než tréninkový osobák z dráhy, běžený navíc za ideálního počasí. Zaběhl jsem tak po přepočtu jen o 11s pomaleji než na jaře v Pečkách, výsledek mě velmi příjemně překvapil. Na mistra republiky jsem ztratil jen méně než 7 minut (31:20), což též není špatné. Oproti předloňsku jsem se zlepšil o 80 sekund.

Hned po doběhu jsem byl chvíli klusat a pak se vydal hledat svůj batoh, který mi pořadatele dovezli do cíle. Byl jsem nepříjemně překvapen, že tam nebylo žádné hlídání, navíc jsem svůj sektor prošel vícekrát a batoh nenašel. Teprve pak mě napadlo kouknout i do sousedního sektoru, kde jsem ho našel, asi ho tam někdo posunul. Výdej zavazadel ovšem považuji nadále za nedůstojný tak významnému závodu ... Pak jsem se ještě občerstvil, pobavil s kamarády a vydal se klusem přes 7 km na pracovní schůzku, po které jsem se vrátil do Liberce. S kamarádkou jsme dospěli k rozhodnutí dát ještě jeden výlet na Ještěd, tentokrát večerní. Běh byl velmi příjemný, až kouzelný, s velmi krásnými prožitky. Běželi jsme celou cestu nahoru i dolů, tedy 18,4 km, přičemž mě překvapila absence únavy po poledním závodu. Celkově hodnotím uplynulé dny velmi příznivě.