13.2.2014 Brněnské Hamburgy 10 km

Pořadí: 1. ze 6 běžců

Čas: 38:43,5

Rychlost:  15,49 km/hod (3:52 na km)

Průměrná TF:  174,9 tepů/min

Mezičas 5 km: 19:00,4

Počasí: -2 stupně, svítání, poté slunečno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Dnešní Hamburg jsem vyhlásil poté, co jsem před 5 dny zaběhl osobní rekord na 3 km v hale (10:44,1), což mě velmi potěšilo. Cítím, že mám běžeckou formu a chtěl jsem zkusit, zda ji dokážu uplatnit i na delších vzdálenostech. Bohužel jsem se ale hned po závodu dostal do určité psychické krize, která souvisela s tím, že mi jeden člověk vyčítal, že účast na takových závodech je pro mě ztráta času a že když se chci zlepšovat, tak ať zvolím dálku či trojskok, protože tam mám větší šanci. Domnívá se, stejně jako další lidé, že mám výborné dispozice pro ultraběhy, a proto bych měl trénink soustředit jen na ně. Já ale chci běhat pestřeji, jak mě baví a jak odpovídá mému životnímu stylu. Buď, jak buď, posledni dny jsem prožil v celkem velké psychické nepohodě, což se projevovalo i stresovým přejídáním apod. Teprve včera večer jsem si věci ujasnil a rozhodl se běhat nadále dle svého, viz zde. Od dneška jsem ale moc neočekával, i když jsem věděl, že jinak mám formu dobrou. Ráno byly -2 stupně, ale jinak nesněžilo ani nebyla námraza, což bylo fajn. Doma jsem si chvíli zacvičil a pak si přichystal věci na závod, z časových důvodů jsem část cesty na stadion jel MHD a jen část běžel. Závodu se zúčastnilo 6 lidí, ale jen Pavel Musil byl lepší než já. Rozhodl jsem se zkusit rozběhnout tempem kolem 3:40 s cílem zaběhnout slušnyćh 5-6 km s tím, že podle potřeby budu zpomalovat, a to přesto, že jsem věděl, že nejsem úplně dobře disponován.

Od začátku se mi běželo celkem dobře, až na to, že jsem v zimě nedokázal dobře dýchat nosem, neboť jsem měl problém i s tím, abych hlen vysmrkal. Běžel jsem velmi rovnoměrně, tempem kolem 3:42/km, první cca. 3 kola ve vedení, další za Pavlem. Sice jsem mírně zaostával za pípáním hodinek, ale to nevadilo, tempo bylo v pořádku a běžel jsem dobře. Bohužel se ale stalo, že na 3.km (za 11:07) jsem měl mikrokrizi a Pavel se snažil udržet tempo, a proto jsem ho ztratil, což vedlo okamžitě k prudšímu zpomalení a demotivaci. Rozhodl jsem se ale přenastavit si hodinky a běžet tak, abych dal pětku za 19 minut, což se mi podařilo (19:00,4). Překonal jsem tím výrazně letošní maximum a byl spokojený. S ohledem na průběh jsem se rozhodl pokračovat dále s tím, že bych rád udržel tempo 4:00/km a dal desítku za 39 minut. Toto bylo zbytečně opatrné rozhodnutí, ale to jsem zjistil až následně. Pavel bohužel po 5,6 km odstoupil, tak jsem pak už běžel na prvním místě. Občas jsem ztratil nějaké vteřiny přenastavováním hodinek, smrkáním apod., ale běžel jsem jinak dobře, 7 km jsem měl za 27:05, 8 km za 31:05. Věřil jsem, že se mohu na desítce pod 39 minut dostat. Jak je u mě zvykem, tak jsem zkusil zrychlit už 5 kol před koncem, což se mi podařilo, takže jsem ještě jednou přenastavil hodinky, na tempo 3:50/km. 9 km jsem měl za 34:59 a věřil jsem, že desátý kilometr pod 4 minuty dám. Požádal jsem kamaráda Tomáše, který vyklusával na dráze, aby poslední kola dal se mnou, připojil se 700m před mým cílem. Běželi jsme pak celkem svižně a posledních 200m jsem zkusil ještě zafinišovat. Byl jsem šokován, že poslední kilometr byl za 3:44 a celkový čas 38:43,5. Přitom jsem měl po doběhu spousty sil, hned poté jsem normálně klusal, a nebyl ani zadýchaný. Však i tep při doběhu byl celkem nízký, jen kousek nad ANP. Vyklusal jsem ještě 5 kol a pak spolu s Ondrou na MHD.

Dnešní desítka byla nakonec mou druhou nejrychlejší desítkou v historii, za osobákem jsem zaostal jen o 16 sekund. Byla jistě škoda, že jsem po ztrátě kontaktu s Pavlem na 3.km zpomalil až příliš a hlavně, že jsem se na 5.-8.km snažil jen o cílový čas 39:00, ale nevadí, i tak jsem zaběhl výborně. Navíc, co nevyšlo dnes, vyjde příště, dnes už v to věřím. Příště zkusím desítku velmi podobně s tím, že si budu více všímat sebe a zkusím se soustředit i na to, že i když kvůli mikrokrizím ztratím pár sekund, tak to vůbec nevadí, pokud se pokojně vrátím do původního či jen mírně zpomaleného tempa. Z dnešního běhu mám každopádně velkou radost. Únavu přitom žádnou necítím, za chvíli půjdu na cvičení (rozhodl jsem se zkusit pilates) a v poledne klusat. Beru ranní závod jako dobrý trénink s kvalitním výkonem, který však ani zdaleka nevyčerpal mé síly - to by ostatně na Hamburgu bylo i zbytečné.