Čas: 1:35:10

Rychlost: 13,30 km/hod (4:31 na km)

Průměrný tep: 169,8 tepů/min

Profil: převážně cyklostezky, na 3.km několik set metrů nezpevněná cesta podél vody, převážně stoupání, odhad převýšení +380m/-80m (cíl o 300 metrů výše než start)

Počasí: cca. 15 stupňů, zataženo, v druhé polovině mrholení

Rozložení tempa (čas na km) a tepové frekvence (tepů/min):

   

Mým dalším závodem byl charitativní Velkomoravský půlmaraton, který vedl z Uherského Hradiště přes Velehrad na Bunč. O tomto závodu jsem četl již před 2 lety, kdy vznikl, avšak tehdy ani loni jsem se nemohl zúčastnit kvůli jiným závodům, na kterých jsem v té době byl (Běchovice a Ostravský maraton). Letos jsem si ani nevšiml, že se závod koná, a na sobotu uvažoval spíše o pěší putování ze Znojma do Tasovic, s tamními redemptoristy, či o malém závodu "běh Kamenkou", který se konal nedaleko mého bydliště a který jsem chtěl pojmout jako happening, a jít ho bosky, jak bylo přímo v názvu v teniskách i bosky. Běhal jsem celkem dost, v úterý desítku a míli, ve čtvrtek pak s kamarádem pětku, ale i jinak celkem vysokou kilometráž, a nijak jsem netušil, že bych snad v sobotu měl běžet půlmaraton. Ve čtvrtek večer mě ale napadlo prohlédnout si termínovku a podívat se, jaké závody se na podzim konají, a okamžitě mě upoutal Velkomoravský půlmaraton, který se koná již tuto sobotu. Podíval jsem se na propozice, vyhledal nějaká povídání o něm, a usoudil, že je to pro mě velmi zajímavá akce, už tím, že se běží přes Velehrad, a že celé startovné (jen 150 či 200 Kč) jde na dobročinný účel. Všiml jsem si, že závod vede převážně do kopce, a cíl je o 300 metrů výše než start, takže bylo jasné, že žádný dobrý čas nezaběhnu, to však nevadilo. Beztak se mi letos na delších tratích nevedlo a například na půlmaratonu v Blansku měl slabý čas 1:38:52. Nadále jsem ale nevěděl, jak mi účast dovolí pracovní či rodinné povinnosti, a proto jsem se na závod nepřihlásil a jen si zjistil informace. V pátek jsem pak měl skutečně dost práce a dostal se do postele až v půl jedné ráno, a protože mi vlak měl jet už v 6:36, tak jsem musel vstávat kolem páté, proto jsem svou účast nechal jako otevřenou. V noci se mi špatně spalo, vícekrát jsem se budil, a ráno se mi nechtělo vstát, tak jsem se rozhodl, že na závod nejedu, ale po určité době jsem usoudil, že beztak už se mi spát nechce, a že mám chuť tam zajet, i když nejsem na závod dobře disponován a i když vlak už nestihnu. Koukl jsem ale, že do Hradiště jede ještě vlak v 7:35 s příjezdem v 9:19 a usoudil jsem, že i když prezence dle propozic je jen do devíti (start závodu je v deset) a z nádraží na místo startu je 10 minut běhu, tak to risknu a pouze z vlaku zavolám organizátorům, zda mohu dorazit na prezenci později. Na vlakové nádraží v Brně jsem doběhl, bylo to necelých 6 km, běželo se mi celkem dobře. Z vlaku jsem pak zavolal organizátorovi závodu, který neměl námitky, že dorazím na prezenci později, takže bylo vše v pohodě, a na místo závodu jsem pak dorazil i díky jednomu dobrovolníkovi, který postával u mostu přes řeku, kudy jsem chtěl běžet (byl ale uzavřený) a navedl mě, kudy to mám oběhnout. Dobrovolník mě přitom sám oslovil, zda běžím na půlmaraton, což mě překvapilo. :-) Na místě startu jsem se zaprezentoval, zaběhl na WC do nedalekého přístaviště, a odezvzal svůj batoh do pytle, který organizátoři přichystali, neboť naše věci následně odvezli do cíle, abychom je tam měli k dispozici. Byli jsme poučeni o trase, dozvěděli se, že jsou čtyři občerstvovačky a v cíli bude občerstvení a pak vyhlášení. Na startu bylo něco přes 70 lidí, nikoho jsem ale neznal, naopak mě znal jeden člověk z Popůvek, s kterým jsem se chvíli pobavil. Věděl jsem, že výkonnost některých borců je dobrá, ale očekával jsem, že tam bude dost hobíků, podobně jako v minulých letech. Počasí bylo příjemné, bylo zataženo a nepříliš teplo, rozhodl jsem se nicméně běžet raději umírněně, abych si závod užil a nedopadl nějak špatně. Kvůli kopcovitému terénu jsem se rozhodl spíše běžet dle tepovky, než tempa, neboť sklon se často měnil a navíc se nedalo ani úplně spoléhat na GPS (na trati byly kilometrovníky jen 5, 10, 15 a 20).

První necelé tři kilometry vedly městem, s velmi nepatrným převýšením. Rozběhl jsem tak, jak mi síly umožňovaly, bez toho, aniž bych se nějak ničil a sledoval, co se bude dít. Byl jsem šokován, kolik lidí se přehnalo přeze mě, ale přičítal jsem to zčásti nezkušenosti některých z nich, avšak ukázalo se, že jsem se poněkud mýlil, a síla soupeřů byla vyšší, než jsem myslel. Na konci 3.km a začátku 4.km bylo poměrně nepříjemné místo, na které upozorňoval i pořadatel před závodem, jednalo se o blátivou cestu podél vody, na jejíž konci pak začínala cyklostezka na Velehrad. Běžel jsem raději opatrně a celkem pomalu, ale překvapivě mě nikdo nepředbíhal, bylo by to tam ale asi i celkem nebezpečné. Hned na konci jsem pak zrychlil a až do konce závodu nebyl předběhnut jediným závodníkem, s výjimkou těch, které jsem před tím a pak i následně předběhl já, viz dále. Od 4.km vedla trať na cyklostezce, snažil jsem se přibližovat k závodníkům před sebou, ale moc mi to nešlo, ostatně jsem jich ani moc neviděl. Před 5.km byla první občerstvovačka, pak trať začala klesat. V klesáních jsem se musel velmi snažit, aby tep neklesl pod nastavenou hodnotu 166, předběhl jsem pak někde v těchto místech, resp. ve stoupání za touto části, dva borce. Na sedmém kilometru jsem doběhl procesí cca. 20 pěších poutníků na Velehrad, které se modlilo růženec, tak jsem se nahlas pomodlil jeden Zdrávas s nimi, a samozřejmě běžel dál. Kolem osmého kilometru jsme běželi Velehradem a pak trasa přešla do prudšího stoupání na Salaš. Nějak se mi v těchto místech moc nedařilo, tempo kleslo, tepovka též, ale pomohla mi voda na druhé občestvovačce na 9.km. Ještě do 10.km jsem předběhl další dva borce a hned za desítkou dalšího, 10 km jsem měl za 44:20. Věděl jsem ale, že prudší část teprve příjde, přesto mě napadlo, že bych snad mohl zkusit čas pod 1:35:00. Řekl jsem si, že když to zaběhnu, tak dám na charitu 1 000 Kč, a protože jsem tušil, že to nemusí být tak jednoduché, tak jsem si ještě řekl, že za každého, koho předběhnu do cíle, dám 100 Kč. Viděl jsem v té době před sebou jednoho člověka v červeném tričku, kterého jsem zkusil doběhnout, ale běžel velmi dobře a nedařilo se mi to. Předběhl jsem ho jen na občestvovačce někde na 13,5.km, ale velmi rychle mě předběhl zpět a o pár desítek metrů mě utekl, pouze jsem předstihl jednoho jiného člověka, který se zdržel na občestvovačce a i když se mě pak asi kilometr držel, tak pak výrazněji zaostával, ostatně už před občestvovačkou jsem ho viděl chvíli jít chůzí, neboť trať v tomto úseku už poměrně citelně stoupala.

Poslední třetina závodu vedla lesem, za mírného mrholení, po asfaltové cyklostezce/silnici. Sklon stále rostl, ale běželo se mi dobře, kolegu v červeném tričku jsem ale stále nemohl dohonit. Pouze jsem pak někde na 15,5.km předběhl dalšího člověka, pohybujícího se v těchto místech chůzí. Trochu jsem ho povzbudil, tak zrychlil a dokonce mě předběhl, ale asi po kilometru mu došly síly a přešel opět do chůze, načež jsem se mu ztratil, někde kolem 17.km jsem předstihl dalšího člověka. Stoupání zde ale bylo už dost nepříjemné, trať se zde navíc točila a nebylo vidět dopředu, navíc i celkem dost mrholilo a měl jsem zamlžené brýle. Viděl jsem, že čas 1:35 asi nedám, ale zkusil jsem přidat úsilí, hlavně v místě, kde to vypadalo, že stoupání končí, což ale bylo jen dočasné. Konečně jsem ale někde po 18.km doběhl kolegu v červeném a běžel pak poblíž něho. Na 18,5.km byla občerstvovací stanice a trať dále vedla do kopce. Byl jsem překvapen, že jsem záhy potkal nějaké běžící borce s čísly v protisměru, tak jsem se mylně domníval, že už mají po závodu a jen se vyklusávají, ale trať v těchto místech vedla oběma směry, jak jsem záhy zjistil. Někde před 19.km stoupání přešlo v prudší klesání, a na 19,3.km byla obrátka, před kterou jsem kolegu v červeném předběhl, a hned po obrátce při prudším stoupání mu utekl. V protisměru jsem potkal více běžců, ale neměl moc sil se s nimi zdravit, protože jsem se snažil ještě o zrychlení, což mi moc nešlo. Pak následovalo krátké klesání a před 20.km jsem se dostal opět do místa občestvovací stanice, kde jsem byl na 18,5.km. Neběžel jsem zde ovšem zpět dolů na Velehrad, ale odbočil doleva do zdánlivě mírného kopce. Očekával jsem, že to až do cíle bude jen zvlněné, či s malým převýšením, takže když jsem koukl na hodinky, tak jsem věřil, že bych to do 1:35 mohl stihnout, ale velmi jsem se mýlil. Doběhl jsem ještě jednoho člověka a běžel s ním, až do 20,3.km, kde už trať vedla do poměrně prudkého stoupání. Zde se nacházel nápis, který mě zaujal už při čtení komentáře jednoho účastníka minulého ročníku, ale netušil jsem, že tam bude i letos. Nápis zněl "Lepší zemřít než být druhý". To mě zdravě nabudilo a okamžitě jsem utekl kolegovi běžímu se mnou a do cíle na něj naběhl 13 sekund. Cíl jsem bohužel neviděl až skoro do konce, protože byl těsně za zatáčkou, ale dle času jsem tušil, že už se blížím, doběhl jsem v čase 1:35:10, nakonec na pěkném 9.místě ze 73 lidí, jak jsem zjistil až 33 hodin po doběhu z výsledků na Internetu. Čas 1:35 nevyšel, ale předběhl jsem od 11.km pět lidí, takže na charitu poputuje ode mě 500 Kč.

Po doběhu jsem se asi 15 minut vyklusal, i když mrholilo už celkem dost, pak se převlékl, občerstvil se a počkal na vyhlášení. Občerstvení bylo kvalitní, těstoviny, tatranka, jablko a kofola či pivo. Sice bych místo kofoly raději uvítal vodu, ale bylo to dobré, po vyhlášení jsem pak nečekal na společný autobus, ale sjel s novým kamarádem autem pod Velehrad, odkud jsem pak doběhl na nádraží ve Starém městě. Běžel jsem pak i z nádraží v Brně domů, celkem jsem za den naběhal 45 km. Pokud se jedná o výkon, tak jsem běžel skoro o tři minuty rychleji než v Blansku, kde přitom cíl byl ve stejné výšce jako start. Zde bylo převýšení 300 metrů, což dle mých zkušeností znamená odhadem 5 minut zdržení oproti rovině, výkon tedy vidím rovnocenný času cca. 1:30, což není špatné. Navíc jsem ani po doběhu nebyl moc unavený a celkově si závod užil a byl v pohodě. Jsem velmi rád, že jsem se zúčastnil, snad mi to pomůže i psychicky do dalších týdnů. Právě takovýto pohodový závod, přitom s dobrým výsledkem, jsem potřeboval. :-) Musím pochválit i celý organizační tým - jediný nedostatek spatřuji v pozdějším zveřejnění výsledkové listiny, než bych čekal, o to více mě ale pak potěšilo, že jsem byl v první desítce. Délka tratě byla pravděpodobně v pořádku, naměřil jsem téměř přesně deklarovaných 21,1 km, což je též fajn. Pokud mi to časově vyjde, tak příští rok opět rád na závod přijedu.