25.2.2012 Brno-Moravská Slavia, 26 km (400 metrový okruh)

Počasí: cca. 8 stupňů, polojasno, vítr

Dosažený čas: 1:51:32 (4:17/km, zlepšení rekordu o 21 sekund)

Průměrný tep: 163,3 tepů/min

Mezičas 15 km: 1:02:47 (4:11/km, 4.nejlepší výkon; 162,9 tepů/min)

Mezičas půlmaraton: 1:29:32 (4:15/km, 3.nejlepší výkon; 163,1 tepů/min)

Mezičas 25 km: 1:46:52 (4:16/km, zlepšení rekordu o 4 sekundy; 163,3 tepů/min)

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

   

První dlouhý testovací pokus v tomto kalendářním roce jsem uskutečnil dnes na dráze AC Moravská Slavia, kterou mohu od minulého týdne využívat proto, že jsem se stal členem tohoto klubu. Původně jsme s kamarádem uvažovali, že bychom jeli na půlmaraton do Moravských Budějovic, ale rozhodli jsme se test uskutečnit na dráze. Test jsem uskutečnil z plného tréninku, po týdnech s vysokou kilometráží (404 km za 20 dní), navíc po dvou rychlých testech (ve čtvrtek Yassův test 10x800 metrů s průměrem 3:52/km, v pátek pak 5,2 km s průměrem 4:00/km) a po dnech s deficitním jídelníčkem (kvůli snaze o snížení množství tuku v těle). Po diskusi jsme se rozhodli to pojat jako test, jak dlouho udržíme tempo 4:10/km s tím, že podle chuti doběhneme dále. Hlídání tempa jsem nastavil pomocí zvukové signalizace v intervalu 25s/100 metrů, přičemž jsme se s Vlastou dohodli, že se budeme střídat ve vedení každý kilometr.

Hned od prvních kilometrů nás překvapil místy silný vítr, avšak tempo 4:10/km se nám přibližně dařilo držet (na 10 km jsme zaostávali o 5 sekund). Mezi 10. a 15.km jsme začali mírně ztrácet, nicméně po 15 km jsme měli ztrátu jen 17 sekund a mezičas odpovídal půlmaratonu za 1:28:20, což bylo na úrovni Vlastova osobáku a o půl minuty rychlejší než můj osobák. Po 16 km jsem už při udávání tempa ztrácel na správné tempo několik sekund a po prostřídání po 17 km přišla řada na vedení Vlastou, avšak já už jsem se ho nestihl udržet a běžel pár metrů za ním. Problém nebyla tepovka, ale únava nohou po předchozích dnech běhání. To ovšem pro mě znamenalo, že jsem běžel v protivětru sám, což zhoršovalo mé pocity. Po 18 km jsem již Vlastu nevystřídal a nechal ho vzdálit. Zároveň jsem zjistil, že nemám šanci ani překonat svůj osobák 1:28:55 a ztratil jsem motivaci snažit se běžet rychle, i když jsem chtěl zaběhnout půlmaraton pod 1:30, což se mi podařilo (1:29:32). Vlasta měl půlmaraton za 1:28:24, tedy jen těsně za svým osobákem, během 3,1 km tedy na mě naběhal 68 sekund.

Protože Vlasta pokračoval ve svém pokusu, tak jsem se rozhodl 22.km vyklusat s tím, že jsem si spočítal, že ani na 25 km osobní rekord nemohu zaběhnout. Když mě ale po 22 km Vlasta předběhl o kolo, tak jsem ho povzbudil, ale pak jsem dostal chuť rozběhnout se za ním a protože měl krátkodobou krizi, tak jsem ho i předběhl a chvíli "vedl". Toto vydrželo až skoro do 24.km, kdy se Vlasta rozhodl pro mohutný finiš, kterému jsem nemohl stačit, takže mé tempo zase pokleslo. Vlasta 25 km zaběhl za 1:44:49 (jeho první pokus na této trati) a já si všiml, že mám šanci zaběhnout osobák na 25 km, pokud v závěru zrychlím. Skutečně se mi to podařilo a zaběhl jsem 1:46:52, tedy o 4 sekundy lépe než dosud.

Protože 25 km není násobkem 400 metrů, tak jsem pokračoval dalších 200 metrů a protože Vlasta po svém pokusu začal pomalu klusat, tak jsem si říkal, že i já vyklušu, avšak bez přestávky. Tempo pokleslo na průměrné maratonské, avšak přesto jsem následně zjistil, že jsem díky tomu překonal osobák na 26 km o 21 sekund. Věřím přitom, že by bývalo v mých silách trochu zlepšit osobák i na 30 km, ale už jsem to nechtěl pokoušet, tak jsem pokus ukončil.

Myslím, že i když je průběh poněkud nestandartní (hlavně chybějící motivací běžet pořádně v několika kilometrech, kdy jsem byl sám), tak je zajímavé, že i přesto se nějaké osobáky podařilo zaběhnout, byť ne na půlmaratonu, kde jsem se o to pokoušel. Každopádně to dává relativně dobrý příslib do jara.

návrat na hlavní stránku