Pavle, paradoxně jsem letos zatím velmi úspěšný. Kolik lidí se může pochlubit, že z pěti oficiálních závodů + jednoho dalšího pro mě významného maratonu má v každém aspoň jeden osobák (BAH, PIM 1/2, Pardubice 1/2, PIM, 2× liga)? I tak se našlo více lidí, kteří toto nepovažují za dostatečné (a dnes se to ve mě opět oživilo). Mám dost velký strach, co bude, až na některém významnějším závodu osobák nedám, a ono to přijde brzy. Prostě mám dojem, že i když je má výkonnost k smíchu (to jsem též slyšel), tak lidé kolem mě očekávají až neskutečný růst výkonnosti, nebo to aspoň takto vnímám. Vím, sám tomu napomáhám tím, že o těch závodech a pocitech píšu, ale velmi bych potřeboval, aby mi byl dán čas pro další posun. Jednou bych chtěl vyhrát nějaký významný závod a já to dokážu, ale pár let to ještě potrvá … A i kdyby se to nepodařilo, tak se o to aspoň chci pokusit. Pak se snad nebude už řešit, že jsem mohl běžet o 2 minuty rychleji nebo že na závodech běhám jen o málo rychleji než v tréninku …

Jinak ovšem chyba je především ve mě, to je samozřejmě zcela jasné.

Teď praktická otázka: mám jet za tohoto stavu v sobotu na ligu? A mám běžet raději konzervativně i s tím, že to třeba nepřinese ani bod, nebo agrasivně se šancí na body, ale velkým rizikem, že to nemusí vyjít a výkon může být špatný (například se budu držet skupiny bez ohledu na to, že poběží rychleji, než na co mám dle svého názoru natrénováno)? Já bych šel do rizika, ale pak to může vést k těm vysmívaným splitům a jiným souvislostem. Každopádně myslím, že ta liga bude posledním závodem a pak budu jen trénovat a testovat na Hamburcích, kde se určitá míra experimentování a neúspěchu toleruje.

Koukám, že už jsem opět moc otevřený a upřímný, tak snad se to neobrátí proti mně … Jinak, prosím, považujte otázky položené výše za spíše řečnické, protože co člověk, to by byl jiný názor.