Bůh jako dobrý otec nejlépe ví, co potřebujeme
Katolíci se pořád za něco modlí. Proč se jim tedy jejich přání vždy nevyplní?

RNDr. Petr Kaňovský, email petr@kanovsky.cz
vyšlo v Katolickém týdeníku v čísle 49/2006 (5.-11.12.2006)


Prvním důvodem může být, že prosíme za nesprávnou věc. Bůh, který je náš milující otec, nemůže vyplnit přání, jejichž realizace by ublížila nám nebo komukoliv jinému. Často se stává, že nevidíme možné důsledky našich proseb a nerozumíme proto, proč je Pán nevyslyší. Můžeme to ukázat na jednoduchém příkladu: v zájmu dítěte je, aby neonemocnělo tuberkulózou, a proto je potřebné, aby bylo proti této nemoci očkováno. Přestože mu očkování působí bolest, jeho otec nemůže vyhovět prosbám, aby ho od bolestivé injekce uchránil, neboť by tím ublížil jeho zdraví v budoucnu.

Druhým důvodem může být, že naše prosby jsou povrchní a neuvážené. Zejména u malých dětí se stává, že jsou velmi nestálé, takže chvíli chtějí od otce koupit autíčko, ale za čas raději kopací míč a jindy zase stavebnici. Milující otec nemůže dětem taková pošetilá přání vyplňovat, protože by jim spíše škodil, než pomáhal. Také my nemůžeme čekat, že Bůh vyplní přání, o kterých nevíme, zda jejich realizaci skutečně chceme. Bůh proto žádá, aby naše modlitby byly vytrvalé, abychom sami poznali, zda skutečně chceme, aby naši potřebu naplnil.

Třetím důvodem může být nedostatek naší víry. Boha sice prosíme o splnění nějakých přání, ale přitom nevěříme, že naše prosby může splnit. Bůh chce, abychom mu důvěřovali a naše prosby předkládali s vírou a láskou.

Důvodem může být i to, že Bůh respektuje osobní svobodu každého člověka. Zejména pokud se modlíme za druhé, máme pamatovat, že vyplnění našich proseb je závislé také na tom, nakolik jsou tito lidé otevřeni Božímu působení v nich.

Bůh je nekonečně milosrdný a dobrotivý, a proto nám dává vše, co potřebujeme. Platí to teď krátce před vánočními svátky stejně jako po celý rok. Při každé prosbě s důvěrou připojujeme dovětek "...avšak ne má, ale Tvá vůle se staň".


Návrat na duchovní stránku Petra Kaňovského