Misijní běh jsem uskutečnil na základě podnětu P.Jiřího, který spolu s P.Tomášem konal duchovní obnovu ve farnosti Pozořice, která je nedaleko Brna. Protože jsem i já potřeboval duchovní posilu, tak jsem se rozhodl nabídky využít a běh uskutečnit, a to přesto, že se zhoršilo počasí a přes noc a pak i během dopoledne trochu sněžilo. Oproti plánu jsem vyběhl o něco později, až ve 13:20, nejprve jsem běžel skoro 15 km přes město, i když část po cyklostezkách. Chodníky byly na spoustě míst uklizené a úplně suché, a i na cyklostezkách sníh neklouzal. Běh jsem zahájil modlitbou a v průběhu myslel vícekrát na duchovní i neduchovní aspekty života. Běželo se mi dobře až někde do 11,5.km, kdy mě GPS navigace (uložil jsem v ní jen několik bodů) nasměřovala na cestu do zahrádek, která však končila v terénu. Viděl jsem, že pár metrů nad ní vede silnice, pravděpodobně Novolíšeňská, tak jsem strání vyšel, ale narazil jsem na zamčené brány a oplocení. Chvíli jsem váhal, co s tím, ale pak jsem si všiml, že pod jedním plotem je několik desítek centimetrů volný prostor, tak jsem to podlezl a pokračoval dál. Po asi 16,5 km jsem se dostal do Mariánského údolí, kde jsem před více než 6 lety běžel svůj první závod. Pak už jsem odbočil na turistickou cestu směrem na Tvarožnou, nicméně někde kolem 18.km jsem odbočil nesprávným směrem do kopce, neboť značka byla namalovaná tak, že budila zdání, že cesta vede právě tam. Teprve po pár set metrech jsem usoudil, že to vede asi jinudy, než mám běžet, tak jsem po chvíli zkoumání vytištěné mapky se rozhodl seběhnout zpět, ale běžel jsem velmi opatrně, protože tam byl sníh a poměrně velký sklon, a nechtěl jsem spadnout. Pak už jsem úspěšně pokračoval na Tvarožnou a z ní po další turistické cestě do Pozořic. Poslední kilometr vedl do kopce a navíc zde byla trochu namrzlá dlažba, tak jsem běžel dost opatrně, jinak celá cesta byla až na menší úseky v pohodě.
V Pozořicích jsem rovnou zašel do kostela, protože už na faře nikdo nebyl, a prožil tam pěkné chvíle před mší (při svátosti smíření i modlitbě) i při ní, cítil jsem se tam dobře. Po mši jsem se navečeřel na faře, kde mi nabídli velmi dobrý guláš a čaj, a pak jsem sedl na autobus a dojel do Brna. Byl to fajn strávený den, a to navzdory určitým problémům, které pro mě mohly mít dlouhodobější negativní následky. Věřím však, že bylo dobře, že jsem tento misijní běh uskutečnil a děkuji za to, jak jsem ho mohl prožít. Přeji všem v pozořické farnosti požehnanou duchovní obnovu a mým příbuzným i kamarádům krásné prožití posledních předvánočních týdnů. Děkuji všem za podporu a těším se na další sportovně-duchovně zaměřené akce!
2.1.2014: Během pouhých pár týdnů se ukázalo, jak dobře bylo, že jsem misijní běh uskutečnil, Bohu díky za odvahu a odhodlání, které mi k tomu dal.
