1) Podpořit lidové misie, které se konaly v Mounicích a Těšanech
2) Poděkovat Bohu za vše, co jsem v posledních letech prožil
3) Vyprosit Boží požehnání pro sebe, svou rodinu i moutnickou a těšanskou farnost
Misijní běh jsem zahájil v 7:45, před tím jsem si vytiskl schématickou mapu a zjistil a uložil několik GPS bodů do Garmina. Bodů jsem zadal jen několik, protože jsem jinak chtěl běžet spontálněji. Vzal jsem sebou do ledvinky mobil, čtvrt litru vody, doklady, klíče, tužku a kapesník a vyrazil. Přestože bylo dost mrazivé počasí, tak jsem neměl obavy o sebe, ale spíše o mou techniku, protože pokud by mi zamrzl Garmin a mobil, tak bych měl potíže trefit do Moutnice, protože v té oblasti jsem nikdy nebyl.
První kilometry jsem běžel cestou, kterou dobře znám, Starým Lískovcem přes železniční přejezd a pole na cestu na Moravany, odkud jsem pokračoval na Modřice. Chvíli jsem byl nejistý probíháním technologické zony, ale jinak mi cesta dobře utíkala až do doby, než jsem se dostal k rychlostní komunikaci mezi Modřicemi a Rajhradem. Samozřejmě bylo vyloučeno, abych po ní běžel, proto se zahnul na Popovice, ze kterých jsem chtěl pokračovat přímo na Rajhradice (vynechal bych Rajhrad). Protože jsem se ale dostal k oplocenému lesu a potoku, tak jsem běžel téměř zpět podél lesa a až jsem narazil na branku, tak jsem jí vběhl do lesa. Nechal jsem se vést cestou a dorazil téměř ke klášteru v Rajradu. Zaběhl jsem k němu, pomodlil se a napil, voda byla sice studená, ale ještě ne zmrzlá.
Z Rajhradu jsem běžel na Rajhradice a odtud se přímou cestou přes pole vydal na Blučinu. Běželo se mi dobře, i když chvílemi se objevoval studený vítr. Z Blučiny jsem se vydal směrem k dálničnímu nadjezdu, avšak šipka GPS mě dovedla k dálnici příliš brzy, proto jsem musel běžet skoro kilometr po zmzlém poli pár desítek metrů od ní. Dopil jsem též vodu, ve které se už dělaly malé kousky ledu, avšak považoval jsem za nezbytné v mrazivém počasí tekutiny aspoň trošku doplnit.
Z dálničního nadjezdu zbývalo už jen necelých 5 km do Moutnice, rozhodl jsem se běžet po silnici, a to i proto, že už byl dost nepříjemný protivítr a běžel už jsem skoro tři hodiny. Když jsem přeběhl Jalovisko, tak jsem uviděl pána, který šel na druhé straně silnice, a který se otočil, jakmile jsem ho míjel. Jednalo se o slovenského rekreačního sportovce, který byl kvůli misiím na návštěvě u moravských příbuzných a který se od otců misionářů dozvěděl, že kolem jedenácté touto oblastí poběžím. Slyšel jsem, že se už od neděle o akci zajímal, ale nebyl jsem si jistý, zda a kde se přidá. :-)
Poslední kilometry tak byly překvapivě pestřejší. Před Moutnicemi jsem se pomodlil za všechny místní farníky a pak s novým kamarádem navštívil jeho příbuzné doma. Pak jsem se proběhl ke kostelu a na faru, kde už na mě čekal redemptorista P.Tomáš, se kterým jsem pak zašel na oběd k jedné paní, shodou okolností příbuznou pána, se kterým jsem běžel. Pak jsem se vydal autobusem do Brna a dorazil těsně před začátkem své pracovní doby.
Prožil jsem velmi pěkný čas, za který jsem Bohu i lidem vděčný. Je super, že jsem se dobře proběhl, odpočinul si od běžných starostí, pomodlil se, a také navšívil přátelé. Věřím, že podobné akce ještě budu mít možnost brzy zopakovat!
Mapa běhu
Start na konečné trolejbusu 26, Kamenný vrch, Brno
Rybník u Popovic
Klášter v Rajhradu
Kostel v Opatovicích
Účastníci misijního běhu
Kostel v Moutnici